Úložiště, které má být v provozu do konce roku, má mít v první etapě kapacitu 42 megawatthodin, s výkonem 35 megawattů. Fotovoltaická elektrárna má mít výkon 41,8 MWp. Celková investice obnášela 1,2 miliardy korun.
Investoři Pavel Mrkáček a Viktor Furman, kteří skupinu založili, projekt už před začátkem novinářům představovali na miniaturním modelu, který má v někdejší krušnohorské těžební oblasti zabrat celkem 32 hektarů. Největší část zabírá solární park, ale také bateriové úložiště a hlavní budova, kde kromě velína najde sídlo i showroom a vzdělávací centrum, kde se budou moct dozvědět o moderních trendech solární energetiky nejen zákazníci, ale i veřejnost. Počítá se i s edukačními akcemi pro školy.
Pozemek se složitým jílovým podložím by nebyl využitelný ani ke stavební, ani k zemědělské činnosti. Proto se jeho využití na fotovoltaiku jevilo jako nejsmysluplnější. „Vždycky říkáme, že chceme, aby Modlany byly nejen největší solární elektrárnou, ale také nejkrásnější,“ řekl k tomu Viktor Furman pro Solární magazín. Celý rozhovor přineseme v příštích dnech.
Park kromě obrovského rozsahu nabídne i na míru vyvinutou a v českých podmínkách unikátní technologii řízení. S energií se zde má nakládat sofistikovaně a podle vlastního algoritmu.
„Náš projekt KATEMO park Modlany je výjimečný především svou velikostí a kombinací výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů s moderním bateriovým úložištěm,“ vysvětluje Pavel Mrkáček, spoluzakladatel firmy. „Zásadním přínosem projektu pro rozvoj energetiky v Česku je reálná ukázka a případná inspirace pro další investory k zajištění celkové efektivity výroby elektrické energie z FVE s možností poskytování služeb výkonové rovnováhy,“ dodává.
Unikátní spojení fotovoltaiky a bateriového úložiště podle Mrkáčka současně spojuje efektivitu výroby s jasným ekonomickým přínosem, bez kterého by takto nákladné projekty nemohly být nikdy realizovány bez výrazných nesystematických dotací.
„Na projektu se mi líbí udržitelnost a efektivita,“ shrnul novinářům Viktor Furman, druhý ze spoluzakladatelů. Ten popisoval svou cestu k solární energetice, ve které byl tři roky nazpátek naprostým začátečníkem, za pomoci nejlepších profesionálů ale do oboru postupně pronikal.
Podobnou zkušenost má prý dnes i s dalšími zájemci o vstup do oboru, kteří jsou nadšení, ale chybí jim představa, jak tento byznys může fungovat. „Lidi mají pozemek, chtějí tam úložiště a víc nevědí,“ pozoruje prý. Proto je KATEMO připraveno se o své know-how podělit i s dalšími firmami a případně se podílet na jejich projektech.
Unikátnost projektu kromě pánů Furmana s Mrkáčkem vysvětloval i Martin Hekrdle z České spořitelny, která projekt financuje. Podíl její investice je 75 procent, čtvrtinu dávají majitelé ze svých zdrojů. Dotace projekt nevyužívá, jak Viktor Furman vysvětlil, jejich pravidla jsou čím dál více svazující a podnikatele limitují.
„Chceme financovat dekarbonizaci. Ale musí to být prospěšné, musí to fungovat. Financovat něco, co je v záporných cenách nejde. Projekt musí být schopen sám sebe uživit,“ vysvětloval Martin Hekrdle.
Zástupce Spořitelny se před novináři poměrně otevřeně rozhovořil o tom, že bankovní dům má zájem na podpoře těchto moderních forem energetiky, ale současně chce být pro investory partnerem, který jim dokáže poradit s ekonomickou udržitelností projektu.
„Velké projekty v energetice skončily v roce 2020, pak byly jen malé. Takže jsme byli za tento projekt rádi a sledovali jsme ho. Oceňovali jsme, že si know how najali externě,“ vysvětloval novinářům. Česká spořitelna projekt po technické stránce konzultovala dokonce i v Číně, která je dnes v solárním elektrárenství lídrem trhu, zatímco v Evropě se zaspalo.
Zážitky z návštěvy a konzultací v Číně tiskovou konferenci výrazně oživily.
Pokud jde o vliv Číny v oboru, pak v poslední době panují nejrůznější obavy. I proto KATEMO GROUP usilovala o maximální kybernetickou bezpečnost celého projektu. O ní na tiskovce obsáhle mluvil Filip Kratochvíl, technický ředitel skupiny, který se přímo věnoval vývoji projektu.
„Kybernetická bezpečnost pro nás byla alfa a omega,“ ujišťoval. Otázka kybernetické bezpečnosti není řešena jen v rámci bateriového úložiště, ale v celém projektu. Systém byl vyvinut na míru, ale z těch nejspolehlivějších komponentů, z nichž některé se používají třeba k ochraně jaderné elektrárny v Dukovanech.
Modlany mají být primárně využívány k prodeji elektřiny přes společnost UCED prodej, která má odebírat až 48 GWh elektřiny. „Pro naše zákazníky to znamená více stabilní, čisté a flexibilní energie. Dodávky navíc posilují naší schopnost reagovat na dynamiku trhu a poskytovat služby výkonové rovnováhy v té nejvyšší kvalitě. Projekty jako Modlany posouvají českou energetiku do 21. století,“ ocenil ředitel obchodní divize UCED Václav Skoblík.
Projekt je aktuálně zhruba ve dvou třetinách realizace. Fyzicky je hotova zhruba polovina fotovoltaiky a je položena základní deska na bateriové úložiště. Veškeré technologie už má firma na skladě v Česku. „Byli jsme rádi, že jsme zvládli nakoupit baterie v době, kdy hrozilo zvýšení cel,“ vyprávěl Pavel Mrkáček.
Bateriové úložiště má využívat nejnovější technologie na trhu, včetně unikátního systému chlazení, který umožňuje baterii reagovat flexibilněji a současně prodlužuje její životnost.
Systém má být zároveň schopen aktivovat ostrovní provoz, pokud by došlo k výpadku distribuční sítě. Předcházet komplikacím a hazardním stavům mají pomoci i diagnostické algoritmy. Jejich prostřednictvím tak bude posílena celková stabilita systému.
