Během tiskové konference jste vzpomínal, že jste tři roky nazpátek byl v podstatě začátečník v oboru. My jako Solární magazín zde chceme být právě pro takové lidi. Zkuste tedy shrnout svou zkušenost z objevování solární energetiky, co považujete za nejdůležitější objevy v oboru, o které byste se rád podělil s každým, kdo se do toho chce pustit?

Základem každého podnikání pro mě je, abyste se obklopil dobrými lidmi, odborníky. Abyste měl vedle sebe lidi, kteří té problematice do hloubky rozumí. Nemusíte mít ambice seznámit se s každým detailem té elektrárny, pokud máte vedle sebe dostatečný tým lidí, o kterých víte, že jsou ti praví. A to funguje ve zdravotnictví, v energetice, v každém byznyse.

Samo o sobě to ale nestačí. Vždycky jsem se řídil nějakou vizí a intuicí, a tady je pro mě důležité, že nakládání s energií skrze baterie je opravdu smysluplné. Dnes jsem tu novinářům říkal, že mi přijdou nesmyslné mařiče energie. Vyrobit elektřinu a pak ji vypustit, to je pro mě absolutní nonsense. Ale když si energii, které jednou máte přebytek, můžete uložit a použít ji později, tak to dává smysl a za mě je to správný trend.

Takže to je jedna z věcí, která pro mě byla rozhodující, udržitelnost a smysluplnost projektu. Postupně jsem se s velkou pokorou seznamoval s problematikou řízení, s problematikou systémů baterií vůbec, došli jsme třeba až k chlazení baterií, a k důvodům proč jsme zvolili vzduchové chlazení, a tak dále, ale dodnes své znalosti považuju jen za povšechné. Ale v každém segmentu, ať je to řízení, ať je to výstavba, mám vedle sebe velmi schopné lidi, takže jsem si jist, že to fungovat bude.

Také jste říkal, že budete vy sami nabízet své know how zájemcům o budování úložišť a fotovoltaik. Co je podle vás to nejdůležitější, teď myslím už konkrétněji, v čem se nováček může spálit?

Tady vycházím i ze své zkušenosti, protože před těmi lety, než jsem se rozhodl jít touto cestou, jsem o tom věděl pramálo a mé představy byly zkreslené. A setkávám se s tím stejně tak dnes, když za námi přijde někdo s požadavkem třeba na dodání baterie, ale neví nic, jak musí baterie být připojena. Myslím, že v těchto věcech je třeba zájemce edukovat, co všechno musí splnit, aby projekt byl smysluplný, protože to je nakonec důvod, proč se do něj pouští.

Myslíte ekonomicky smysluplné?

Jde to ruku v ruce. Že lidé přicházejí s neznalostí ekonomickou, je skoro běžné, protože každý si dnes tvoří představu z toho, co se píše, že je to zlaté vejce. To samozřejmě láká, takže každý přichází a až pak teprve začne zjišťovat, co všechno to obnáší.

Takže edukovat je třeba hlavně v otázkách, jaká je návratnost a co je realistický předpoklad. Když za námi někdo přijde, tak se společně s bankou snažíme udělat analýzu ekonomiky, to je podstatné. Pak je druhá stránka věci, každý projekt se něčím liší. Jestli má například svoji výrobu, kde bude spotřebovávat část energie, jako máme v Modlanech, nebo jestli má ambice jenom vstupovat na trh, tedy do sítě. Naopak jestli k úložišti má zdroj, třeba my máme fotovoltaiku. Každý projekt je individuální a my se snažíme poradit, aby jej pojali smysluplně.

Mluvil jste o boomu, že lidé čtou, jaké je to zlaté vejce. Kde vidíte největší rizika? V čem se můžou nejvíc spálit?

Hlavní riziko, a dnes už se dost děje, je že zájemce o baterii si zakoupí takovou, kterou momentálně vidí na trhu nejlevnější. Ale zapomene, že ta baterie se musí také zprovoznit. Musí fungovat, musí se řídit. Obávám se, že právě proto bude spousta nešťastných investorů, kteří si přivezou baterii, přijde jim za dobré peníze a najednou zjistí, že ji vůbec ke svému záměru nemohou použít.

A pak do toho samozřejmě vstupují věci, co vám mohou zmařit investici. Část těchto úvah, o kterých jsme tu mluvili, jsou legislativní změny, právní omezení a jakým směrem se bude segment energetiky ubírat na úrovni státu, což neovlivníte.

Pojďme k vašemu projektu KATEMO v Modlanech na Teplicku. Proč považujete zrovna tento projekt za perspektivní? Mluvili jste o vhodném geografickém prostředí, zajímavém potenciálu odběratelů a dalších věcech, v čem je tedy podle vás projekt mimořádný?

Musím říct, že se tady sešlo několik velmi pozitivních okolností. Ať to, co jste zmiňoval, že nedaleko je obrovská fabrika Knauf, která sama spotřebovává objem elektřiny, co my za rok vyrobíme. Což je zajímavá varianta, dodávat přímo tomu, kdo energii potřebuje.

Druhá věc je, že se nám líbilo, že území je jinak nevyužitelné, je to brownfield, který by ležel ladem, protože s ním nic dělat nejde. Proto jsme zvolili toto území.

Třetí věc je kombinace, o které se dnes moc nemluví, ale já ji vnímám jako smysluplnou – nemít jen baterie, ale k nim i zdroj energie, tedy fotovoltaiku. Můžete plánovat, jak úložiště efektivně využívat, ale pokud si ho zvládáte sami nabíjet, tak se vám s energií pracuje a plánuje mnohem snadněji.

Těch faktorů je zde zkrátka více.

To je tedy „hardware“, co fyzicky vidíme třeba tady na modelu, vedle kterého si povídáme. Ale vy jste mluvil také o tom, že jste velkou pozornost věnovali vývoji „softwaru“, tedy know how, jímž se vše propojuje a originálního řízení celého projektu. V čem toto řešení považujete za unikátní?

Je to hlavně díky našemu technickému řediteli Filipu Kratochvílovi. Ten byl v minulosti u řady instalací ať už ČEZu nebo jiných, kde zprovozňoval baterie. A přišel s poznatkem, že slabým článkem je vždycky řízení. Existují různé univerzální softwary, které si koupíte, nabízejí nějaké univerzální řízení, ale přizpůsobit software přímo projektu je strašně důležité hlavně proto, abyste viděl do každého jednotlivého článku.

Dám příklad u baterie. Baterie vždy funguje tak, jak funguje její nejslabší článek. Pokud ale nemáte dobré řízení a sledování všech článků, tak si tím fakticky výkonnost baterie dopředu omezujete. Když umíte všechna zařízení nejen zapínat a vypínat, ale také s nimi efektivně pracovat, tak pak tomu funguje mozek. Jinak nemá smysl to stavět, pokud celek neumíte uřídit.

Vy jste řekl krásnou větu, že baterie je tak silná jako nejslabší článek. Platí to i pro celý komplex parku? To znamená, že ať vznikne problém v bateriích, v solárním parku nebo v řízení, shodí to celý projekt?

Určitě to tak je. A je potřeba, abyste Vy jako ten, kdo projekt provozuje, o nejslabším článku věděl. V okamžiku, kdy o něm nevíte, tak tápete a nejste schopen projekt řídit. To je kámen úrazu, který my jsme překonali vlastním řídicím systémem KMS. My víme, co se děje doslova a do písmene na každém panelu. Jakou má výkonnost a další věci. Umíme to řídit až do nejmenších detailů, takže když se něco stane, tak víme, kde začít a můžeme co nejrychleji reagovat.

Jaký je další časový plán projektu? Mluvili jste zde o tom, že jste zhruba v poslední třetině výstavby, ale jak bude potom probíhat „nájezd“? Předpokládám, že to asi nepůjde tak, že po kolaudaci otočíte klíčem a vše začne fungovat.

Správně, tak to nefunguje. Naše ambice je, abychom do konce roku vše dokončili po stránce připojení baterií, abychom vše dokončili z hlediska stavění konstrukcí, umístění panelů a tak dále. Abychom byli připraveni na spuštění té „legislativní“ části. Veškerých zkoušek, kterých je nebývale mnoho, což je dané také tím, že elektrárna bude spadat do kritické infrastruktury státu. To má svá specifika, která musíme překonat. Ale jsem přesvědčen, že nejpozději v prvním čtvrtletí příštího roku elektrárna bude fungovat.

Solární parky si v posledních dvaceti letech získaly trochu hrůznou pověst z hlediska jejich zásahů do krajiny. Vy jste na tiskové konferenci prezentovali i takové věci, jak bude mezi panely probíhat sekání trávy, znamená to tedy, že o území, které v krajině Krušných hor zabere 33 hektarů, přemýšlíte i architektonicky?

Víte, ten terén původně vypadal úplně jinak. Byl to takový kopec, který by po osazení solárními panely byl velmi nevzhledný. Nakonec jsme věnovali čas jeho úpravě do současné podoby teras. A vždycky mám radost, když nám náš stavební dozor říká, že budeme mít nejen nejvýkonnější solární elektrárnu, ale také nejkrásnější.

Budou tam i budovy, ústřední budova s velínem a showroomem a vedle bateriové úložiště. O těch jste nějak přemýšleli z pohledu, aby zapadly do krajiny?

U budov určitě. Pokud jde o bateriové úložiště, tak to je stavba velmi specifická z hlediska všech technických požadavků. Ale i když jsou to jen kontejnery, tak se tomu věnujeme, abychom to udělali hezké.