Pokud se řekne solární panely v zemědělství, pak mnozí získají nesprávnou představu polí, která leží ladem a úrodné pole se využívá pouze k výrobě elektřiny. Navíc tzv. solárními barony, kteří mají obrovské zisky díky dotačním machinacím. To rozhodně agrovoltaika není. Agrovoltaika umožňuje skloubit zemědělskou výrobu a výrobu elektřiny ze slunce. Solární panely v zemědělství v tomto případě plodinám nijak nevadí, ale naopak jim mohou prospívat, například tak, že rostliny chrání před větrem a sluncem.

Změna zákona před rokem

V roce 2024 došlo ke změně zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, díky kterému je možné na polích souběžně pěstovat určité plodiny a vyrábět elektřinu. Zemědělci ale mohli fotovoltaiku instalovat pouze tam, kde pěstují trvalé plodiny, tedy například vinnou révu, nebo ovocné stromy. Podle ministra zemědělství Výborného jsou prý víceleté plodiny méně náchylné na stínění, než ty jednoleté. Dále mohli instalovat pouze šikmé solární panely, nikoliv vertikální. Pod vertikálními panely je možné si představit například ohradníky, které mohou zároveň vyrábět elektřinu.

Nová vyhláška nyní tento zákon mění a otevírá cestu také vertikálním panelům. Dosud byla tato technologie v Česku legislativně omezena převážně jen na vinice a ovocné sady, což její využití výrazně limitovalo. Díky nové úpravě se nyní otevírá prostor pro její využití u mnohem širšího okruhu zemědělců. Novela vyhlášky totiž umožní instalaci fotovoltaiky na svislé konstrukce i na ornou půdu.

Fotovoltaika i nad zeleninu

Podle nové vyhlášky bude možné umístit panely i na ornou půdu, pokud se na ní alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností. „Agrovoltaika je moderní nástroj českého zemědělství a energetiky. Podpisem aktualizované vyhlášky bude mít Česká republika jednu z nejkvalitnějších sektorových legislativ v EU, která pomůže zachovat konkurenceschopnost českého zemědělského, energetického i průmyslového sektoru,“ uvádí k tomu Jiří Bím, vedoucí sekce povolovacích procesů a agrovoltaiky Solární asociace a dodává: „Rozšíření okruhu plodin je klíčové pro plynulý a férový rozvoj agrovoltaiky. V kombinaci se zeleninou lze využívat vertikální systémy orientované na východ a západ, které nepřispívají k polední nadprodukci elektřiny, ale dodávají elektřinu do sítě ráno a večer, čímž pomáhají stabilizovat elektroenergetickou soustavu.“

Agrovoltaika pro více zemědělců

„Rozhodnutí Ministerstva zemědělství vítáme jako významný průlom. Agrovoltaika se díky této změně stává dostupnou i pro ty zemědělce, kteří nevlastní vinice či sady. Je to cesta k efektivnímu využívání půdy, podpoře energetické soběstačnosti a stabilní potravinové produkci. Věříme, že do budoucna se podaří otevřít prostor také pro agrovoltaiku na pastvinách,“ uzavírá Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Boom agrovoltaiky zatím v Česku ještě nenastal. Agrovoltaika u nás by mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, což je souhrnná hodnota vinic, chmelnic a sadů. Kromě změny postoje některých zemědělců naráží také na problém s nedostatečnou kapacitou distribuční sítě.