V první polovině roku 2025 byly ceny elektřiny pro domácnosti v EU (vyjádřené ve standardech kupní síly (PPS) na 100 kWh) nejvyšší v Česku (39,16 PPS / 100 kWh), dále Polsku (34,96) a Itálii (34,40). Naopak nejnižší na Maltě, v Maďarsku (15,01) a ve Finsku (18,70). Levná maďarská elektřina je nicméně poněkud iluzorní.

Cenu elektřiny zde totiž výrazně dotuje stát a skutečná cena elektřiny se tak pohybuje poněkud jinde, než se uvádí: „Pokud se podíváme na velkoobchodní trh (HUPX – Hungarian Power Exchange), cena silové elektřiny v Maďarsku se pohybuje velmi podobně jako v okolních zemích (Česko, Slovensko, Rakousko). To znamená, že nedotovaná elektřina není v Maďarsku levná – naopak, kvůli závislosti na dovozu plynu z Ruska a nedostatku domácí výroby z obnovitelných zdrojů bývá dokonce dražší než třeba v ČR. Rozdíl mezi vysokou velkoobchodní cenou a nízkou cenou pro domácnosti je tedy čistě politické rozhodnutí a stojí daňové poplatníky miliardy eur ročně,“ upozornil Jan Růžička, ředitel pro vnější vztahy PPF.

Neobchodní část ceny elektřiny ovlivňuje stát

Cena elektřiny se skládá z obchodní části a daní a ceny za distribuci. Stát ovlivňuje neobchodní část ceny elektřiny, její největší část jsou distribuční poplatky. Ty by měly podle současného cenového návrhu ERU vzrůst. Za aktuálních podmínek by regulované ceny v elektroenergetice na hladině nízkého napětí měly v průměru růst o 2,7 %, k návrhu se ale ještě musí vyjádřit všichni zúčastnění, hlavně distributoři elektřiny. Zároveň je otázkou, zda bude stát sám financovat poplatky za obnovitelné zdroje, což předem oznámila nově vznikající vláda.

Poplatky za obnovitelné zdroje může platit stát

„V případě elektroenergetiky návrhy cenových výměrů vycházejí z aktuálně schváleného usnesení vlády, které počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy. Pokud by na sebe stát převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ změnu do cenových výměrů neprodleně promítne. Pro ilustraci na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent. Na vyšších napěťových hladinách by byl dopad ještě výraznější,“ uvedl Jan Šefránek, předseda ERÚ.

Spotřebitel o levnější cenu elektřiny neusiluje

Obchodní část ceny elektřiny, neboli silová elektřina, tvoří zhruba 55 procent celkové ceny elektřiny. Tuto část může spotřebitel do jisté míry ovlivnit, cena elektřiny se utváří na trhu. Cenu elektřiny nabízejí dodavatelé a je na odběrateli, zda na nabídku přistoupí. Bohužel čeští odběratelé mají poměrně malou vůli vstupovat do jednání s dodavatelem a tlačit ho ke snížení ceny elektřiny.

V naprosté většině u nás odebírají lidé elektřinu za fixovanou cenu, nejběžnější je dvouletá fixace. Ke konci fixovaného období dodavatel většinou obešle odběratele nabídkou ceny na další období. V naprosté většině případů zákazníci na tuto cenu přistoupí a nenapadne je jednak projevit nesouhlas, dále pak se poohlédnout po jiné nabídce.

Věrnost se u dodavatelů elektřiny neodměňuje

Přitom právě díky tomu lze na dodavatele vyvinout tlak, aby se o zákazníka ucházel a snažil se zlevňovat. To se ale většinou neděje. Ačkoliv platí v Česku několik desetiletí liberalizace trhu, změna dodavatele u nás stále není obvyklá, navíc si mnozí zákazníci stále pletou dodavatele a distributora a celá problematika je pro ně příliš složitá. Změny dodavatele se mnozí obávají, myslí si, že jde o velmi složitou operaci. Dále u nás panuje zvláštní názor, že přebíhat je špatné a že se naopak odměňuje věrnost. Nic ovšem není dále pravdě. Ve skutečnosti ti, kdo u dodavatele zůstávají dlouhé roky, mají vždy vyšší ceny než ti, které se snaží dodavatel nalákat.

Zdroje: Energetický regulační úřad