Byl pátek 4. července, pár minut před polednem. Lidé z kanceláří se zrovna chystali odcházet na oběd, městská hromadná doprava byla v plném provozu, města zažívala mimořádný shon. Pro mnohé to byl poslední pracovní den před dovolenou, takže se plnila i obchodní centra.
A najednou byli všichni, jak se říká, na suchu. Počítače zapojené do sítě zhasly, tramvaje pod okny se zastavily, kolegové, kteří právě mířili na oběd, uvízli ve výtahu. I v redakci Solárního magazínu jsme právě pocítili, co obnáší slovo „blackout“. Postupně přicházely informace, že výpadek je i mimo Prahu, v Liberci, Benešově, nebo Mostě.
Mnozí jsme si vzpomněli na Španělsko letos na jaře, kde se dodávky obnovovaly více než 24 hodin a na konci už se dalo mluvit o počínajícím kolapsu. Tak dramatické to naštěstí nebylo. Po čtrnácté hodině se vše postupně vracelo do standardu, jemuž jsme si v 21. století přivykli. Jako zdvižený prst to ale bylo mimořádně efektní.
Velmi záhy se objevily velmi konkrétní informace, co výpadek způsobilo, a díky tomu se stala velmi skloňovanou obec Výškov u Loun, do jejíž rozvodny směřoval drát, jehož pád měl zahájit celý řetězec událostí. Následně došlo k výpadku elektrárny Ledvice a dispečeři přistoupili k odpojení několika přetížených linek. To vše se odehrálo mezi 11:51 a 11:59, od 12 hodin tak bylo bez napětí celkem devět rozvoden. Od půl jedné začal řízený rozjezd první trasy a mezi 14. a 15. hodinou byly postupně obnovovány dodávky elektřiny.
Nebyl to blackout, zdůrazňoval ministr
Události z 4. července byly minutu po minutě prezentovány o několik dní později na tiskové konferenci společnosti ČEPS. Kromě této časové osy se ředitelé také snažili vysvětlit první fake news a drby, které se v souvislosti s výpadkem začaly šířit.
Ty nejčastější se týkaly role „přetoků“ ze sousedních zemí, zejména z Německa. To využívá českou energetickou soustavu k přenosu energie, vyrobené z obtížně řiditelných obnovitelných zdrojů, solárních nebo větrných. Ředitelé prezentovali grafy, podle kterých má být česká soustava schopna absorbovat více než dvojnásobek „dovozu“ z daného dne.
Politici se snažili situaci spíše klidnit, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček tvrdil, že se vůbec nejednalo o blackout, jen o krátkodobý výpadek. Mezi veřejností a odborníky se ale celkem pochopitelně začala vést živá diskuse. Rozebíraly se v ní příčiny bezprostřední i dlouhodobé, veřejnost ohromila zejména informace, že doba realizace energetického projektu se díky všem povolením a byrokracii počítá na deset až dvanáct let a všichni v oboru jsou s tím srozuměni.
Diskuse ale probíhaly nad útržkovitými informacemi. Právě proto byla tolik očekávána závěrečná zpráva provozovatele české přenosové soustavy. Ta byla zveřejněna v prosinci a vyplynulo z ní, že čtyři klíčové momenty, které se sešly v těsné časové souslednosti, spolu „rozhodujícím způsobem nesouvisely“.
Má se přitom jednat o události, které jsou samy o sobě výjimečné. Pád fázového vodiče, k němuž došlo mezi rozvodnami Výškov a Hradec, byl způsoben mechanickou poruchou, jaká byla evidována pouze čtyřikrát za posledních dvacet let.
ČEPS si podle informací ve zprávě nechal udělat rozbor lana v defektoskopické laboratoři ČVUT. Podle rozboru měla být příčinou pádu chybně provedená montáž tahové spojky prováděná v prosinci 2024 zahraniční firmou s bohatými zkušenostmi. Mělo jít o skrytou vadu, která vedla k postupné degradaci.
Časově těsně následující výpadek zdrojů o celkovém výkonu kolem 470 MW v oblasti severozápadních Čech měl být negativně ovlivněn tím, že právě docházelo k nejvyšší spotřebě během dne a zatížení bylo na letní poměry mimořádně vysoké.
V elektrárně v Ledvicích mělo dojít k problému na parní části elektrárny. Experti z oboru ale podotýkají, že systémovým problémem může být snižování výkonu elektrárny o 50-60 procent, ke kterému u uhelných elektráren v létě přes den běžně dochází, protože do sítě proudí množství energie z jiných zdrojů. Toto kolísání se pak pochopitelně může projevit negativně na zařízení elektrárny.
Právě proto někteří experti poukazují na důležitý faktor nízké výroby regulovatelných zdrojů. „Zkušenosti ukazují, že transformace energetiky obecně snižuje odolnost soustavy a zvyšuje nároky na zajištění jejího bezpečného provozu v celé Evropě,“ připouští manažer ČEPS Martin Durčák. Tento problém je ale podle něj řešitelný investicemi do posílení sítí a řídicích systémů.
Přesto ČEPS jako hlavní příčinu hodnotí vysoce nepravděpodobný souběh více faktorů, z nichž žádný by sám o sobě výpadek nezpůsobil. „Jeho pravděpodobnost v rámci jedné hodiny jsme na základě historické statistiky poruchovosti zařízení spočítali na jedna ku třem milionům,“ tvrdí manažer Durčák.
Havlíček: Korektně musíme říct, že v tuto chvíli na to nemáme
Politici nad zprávou především vyzývali k posílení investic do infrastruktury. „Ten dluh je opravdu velký a ten dluh vidíme obecně i v energetické infrastruktuře. Tedy politikou státu musí být dohánět tento infrastrukturní dluh, modernizovat energetiku,“ říká dnes již bývalý ministr Vlček.
Podobně se vyjadřovali i politici z ODS a dokonce i z vládní SPD. Ti se přitom shodovali, že na náporu na infrastrukturu se podepsala i zelená tranzice energetiky.
Také podle Vlčkova nástupce Karla Havlíčka je problém spíše v tom, jak se celá energetická síť mění. „Česko nemá nějaký fatální dluh do energetické infrastruktury, investovalo se v minulosti i v současnosti poměrně hodně zdrojů transformace energetiky a zrychlený vývoj technologií a hlavně instalace nových obnovitelných zdrojů znamená, že se snižuje odolnost těch soustav,“ tvrdí Havlíček.
Podle něj byl přechod na větší podíl obnovitelných zdrojů v energetice urychlen ideologickým tlakem a až nepřiměřenou podporou budování těchto zdrojů, aniž bychom byli schopni tomu přizpůsobit síť.
„To budou poté pochopitelně nikoliv desítky ale stovky miliard korun a tam korektně musíme říct, že na to v tuto chvíli nemáme,“ uzavírá ministr Havlíček.
