Na druhou stranu lokální referenda ukazují jeden trend. Tam, kde již větrné elektrárny vznikly, lidé nemají problém s jejich rozšířením. Referenda totiž dopadají kladně tam, kde jednak mají lidé s větrnou energií zkušenosti, dále tam, kde získali opravdu hodně informací. To potvrzuje i Bohumil Frantál z Ústavu geoniky Akademie věd ČR: „Obecně platí to, že v lokalitách, kde se elektrárny postaví, tak s postupem času míra lokální akceptace narůstá, lidé si na ně zvyknou jako na běžnou součást krajiny (efekt familiarizace), vnímají jejich benefity, zmizí dřívější plané obavy z negativních dopadů, které se nenaplnily, atd. V obcích, v jejichž blízkosti větrné elektrárny již stojí, tak statisticky významně častěji v referendech lidé hlasují pro větrné elektrárny.“

Přes 60 procent lidí nemá s větrníky problém

Nový výzkum zpracovala agentura Focus pro Hnutí Duha na vzorku 1000 respondentů. Data se získávala během letošního února. Podle výzkumu nemá 80 % z nás problémy s podporou vodních zdrojů energie, jen o pět procent méně souhlasí s podporou solární energie. S podporou větrné energie přitom souhlasí 63 % respondentů, což je stejně jako těch, kteří podporují jádro.

Větrníky chce omezovat jen 13 % respondentů. Zajímavé je, že s podporou využití větrné energie souhlasí i nadpoloviční část voličů vládních stran (61 % voličů ANO, 57 % voličů Motoristů a 52 % voličů SPD). Větrníky nejvíce podporují mladí respondenti, u lidí ve věku 18 až 29 let je to 73 %, nejméně lidé ve věku nad 60 let (58 %).

Většina veřejnosti proti větrníkům nic nemá

Jan Rovenský, energetický expert Hnutí DUHA, říká: „Při pohledu na sociální sítě by člověk v posledních týdnech snadno mohl nabýt dojmu, že většina Čechů a Češek větrné elektrárny zuřivě odmítá. Objektivní data z průzkumů veřejného mínění ale ukazují něco jiného. Nejen, že většina české veřejnosti proti větrné energetice nic nemá, ale je dokonce přesvědčena, že by měla být podporována. Možná trochu překvapivě to platí i u voličů stran vládní koalice. Veřejný prostor se tak pokouší ovládnout velmi hlasitá, ale nepříliš početná menšina odpůrců.”

Minulý měsíc publikovala obdobný výzkum agentura STEM, která došla k podobným závěrům. Na přímou otázku výzkumu agentury STEM/MARK ohledně rozvoje větrné energie v České republice odpovědělo 56 % respondentů souhlasně – z toho 15 % ji podporuje rozhodně a 41 % spíše. Přibližně 23 % dotázaných vyjádřilo nesouhlas a pětina (21 %) zvolila odpověď „Nevím“.

Do pěti kilometrů od domova podpora klesá

A jak by dopadly výsledky, pokud by se někdo rozhodl stavět větrníky v sousedství respondentů? „Při hypotetickém scénáři výstavby větrné elektrárny ve vzdálenosti 5 km od vlastního bydliště podpora klesá, ale nepropadá se pod hranici odporu. 49 % dotázaných by s výstavbou souhlasilo (13 % rozhodně, 36 % spíše), 38 % by bylo proti (18 % spíše, 19 % rozhodně) a 13 % nezaujalo jasný postoj,“ uvádí agentura STEM.

Agentura STEM se dále zaměřila na to, co by respondenty povzbudilo k tomu, aby na větrníky ve své blízkosti kývli. Nejčastěji slyšíme na peníze. 42 % respondentů by chtělo podíl na zisku, 34 % pak požaduje, aby se stanovila jasná pravidla pro to, jak daleko mohou být větrníky od lidských domovů. Jen 15 % tvrdí, že by jejich postoj nezměnilo nic a větrníky odmítají docela.

Naposledy odmítli výstavbu větrných elektráren v místním referendu v Pečicích na Příbramsku. Nejvíce referend se uspořádalo souběžně s posledními volbami do sněmovny, prošla jich polovina.

Zdroj: Hnutí Duha, agentura STEM