Pozornost se v poslední době výrazně přesouvá od výroby elektřiny obnovitelnými zdroji k dalšímu řízení její spotřeby a ukládání. V tom by mohlo být velkým hráčem obří úložiště od MND, které stojí v Břeclavi. Nyní je to největší samostatně stojící bateriové úložiště u nás. Jde o zařízení o výkonu 12 MW a celkové kapacitě 31 MWh. Jeho úlohou je vyrovnávat výkyvy mezi výrobou a spotřebou elektřiny a posílit stabilitu přenosové soustavy.
Úložiště minimálně na 15 let
Projekt připravovala společnost MND v roce 2023, jde o investici v hodnotě téměř čtvrt miliardy korun. Toto úložiště by mělo vydržet zhruba 15 let. Jde o robustní zařízení, jehož jednotlivé prvky jsou rozmístěny tak, aby se vzájemně neovlivňovaly a nezahřívaly. Každé oddělení se samostatně klimatizuje a pokud dojde k poruše, pak se nemusí odstavit celé zařízení, ale stačí vyměnit jen jeden modul, takže může fungovat nepřetržitě.
Ukládání elektřiny na základě predikce
„Provoz baterie řídí pokročilé algoritmy, které v online režimu sbírají data o počasí, výrobě z obnovitelných i konvenčních zdrojů, dostupnost přeshraničních kapacit, aktuální situaci v síti, vytvářejí predikce spotřeby a cen v reálném čase. Podle toho rozhodují, kdy elektřinu ukládat a kdy ji dodávat zpět do sítě. Díky tomu dokážeme propojit stabilizaci sítě s obchodním využitím a z jednoho zařízení vytěžit maximum,“ uvedl Martin Pich, ředitel divize Trading MND.
Úložiště napomáhají stabilitě sítě
Díky masivnímu nasazení bateriových úložišť by se výrazně pomohlo stabilitě sítě, pro kterou jsou nyní typické po mnoho měsíců značné výkyvy. S tím, jak obnovitelné zdroje vyrábějí za pěkného počasí, dochází zejména o víkendech, kdy je menší spotřeba, k stále častějším záporným cenám elektřiny. Ty jsou tím výraznější, čím více dochází k omezování provozu uhelných elektráren. Další úložiště chce MND zřídit například v Hodoníně, Blansku, Bruzovicích, Orlové nebo Mušově.
Na prahu bateriové revoluce
Bateriová úložiště jsou důležitou součástí služeb flexibility, které budou mít stále větší důležitost. Počet bateriových úložišť u nás přitom roste, investoři se chopili šance a distribuční společnosti navíc čelí bezprecedentnímu náporu. Evidují další žádosti o rezervovaný výkon cca 170 GW a s kapacitou okolo 350 GWh, které nemají šanci vzniknout. „Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ upozorňuje Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT CZ.
Pozor na bezhlavé projekty
Asociace nyní varuje před bezhlavými investicemi do baterií: „Klíčovým faktorem dalšího rozvoje trhu je zejména technická, legislativní a ekonomická připravenost projektů – od správně nastaveného připojení k distribuční, příp. Přenosové soustavě, přes zajištění potřebných povolení a licencí, až po realistický obchodní model a financování,“ sdělil Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT. „V kontextu současného investičního boomu a obrovského zájmu nových hráčů o vstup na trh vidíme, že právě kvalita projektové přípravy a volba zkušených dodavatelů hraje klíčovou roli pro celkový úspěch projektu či při posuzování žádostí o připojení,“ dodává Martin Panáč, předseda představenstva Asociace AKU-BAT.
