Stát již delší dobu podporuje nejenom fotovoltaiku na střechách, ale také zelené střechy plné vegetace. Doposud se o obojím uvažovalo odděleně, ale biosolární střechy ukazují, že oba fenomény jde naopak spojit více než dobře. Co to je biosolární střecha? V zásadě se jedná o střechu, na kterou byla položena zemina, do zeminy zasázeny rostliny a nad nimi vybudována fotovoltaika.

Zeleň doplňuje fotovoltaiku

Biosolární střecha představuje krásný příklad prospěšné symbiózy. Zelená střecha se soláry totiž představuje skvělé prostředí jak pro růst rostlin, tak pro výrobu elektřiny, která je efektivnější než výroba na běžné střeše bez zeleně. Proč tomu tak je? Solární panely, které jsou umístěné nad zelení, generují více elektřiny, neboť rostliny pomáhají udržovat panely chladnější. Fotovoltaické panely dosahují nejvyšší účinnosti při nižších provozních teplotách. S rostoucí teplotou jejich výkon klesá. Zelená střecha snižuje povrchové teploty o 10 stupňů, pomáhá zadržovat na střeše dešťovou vodu, která k ochlazování také přispívá. Podle studií mohou panely vyrábět až o 15 procent více elektřiny.

Nejde ale jen o výrobu elektřiny

Solární panely pomáhají rostlinám na střeše, aby snáze přežily, a to tím, že jim poskytují stín, které rostliny zejména v horkém létě tolik potřebují. Díky zadržování vody na střeše se zde také vytváří vhodné prostředí pro hmyz, ptáky a další organismy a dohromady to přispívá k biodiverzitě. Na zelené střeše nemusí být zdaleka jen tráva, ba naopak. Vysadit sem lze velké množství různých rostlin, je důležité jen dbát na to, aby vegetace nepřerůstala do výšky, panely nestínila a neznemožňovala údržbu panelů.

Pro vegetaci je důležité zachovat dostatek prostoru a nepřehánět to tedy s počtem solárních panelů. Panely nesmí být umístěny příliš blízko u sebe, aby si v zimě nestínily a vegetace zde neumírala. Při budování biosolární střechy je třeba myslet nejenom na výrobu elektřiny, ale také na dostatek vzduchu a světla a vody. Mezery mezi panely by měly být větší než u běžné střechy s fotovoltaikou.

Jak biosolární střechu navrhovat?

Ideální postup je ten, kdy se navrhuje současně zeleň a fotovoltaika, které zde jdou ruku v ruce, aby v budoucnu nevznikaly problémy se stíněním, vodou, údržbou a umístěním obslužných cest. Velkou pozornost je třeba věnovat výšce panelů nad vegetací, biosolární střecha není neměnná, bude se v čase proměňovat.

Střecha se buduje na první vrstvě izolace, která chrání střechu před vodou, následuje drenážní vrstva, která odvádí přebytečnou vodu, dále substrát, který poskytuje výživu rostlinám. Rozlišují se biosolární střechy polointenzivní a extenzivní, které se liší podle objemu substrátu. Polointenzivní střecha zatěžuje konstrukci více, poskytuje ale vyšší retenční schopnost a rozmanitost rostlin. Vypadá také mnohem přirozeněji. Extenzivní střecha na druhou stranu umožňuje snazší údržbu a je lehčí.

Podpora státu

Pokud se rozhodnete pro zelenou střechu, na realizaci zelené střechy lze využít podporu z programu Nová zelená úsporám, případně zvýhodněné financování prostřednictvím bezúročného úvěru. Maximální výše úvěru činí 150 000 korun, a to 2 000 korun/m2. Úvěr se ale poskytuje pouze v kombinaci se zateplením nebo s některým z opatření v oblasti zdrojů energie. Pokud chcete fotovoltaiku, pak lze žádat opět prostřednictvím bezúročného úvěru, a tak v maximální výši úvěru 400 000 korun, Na 1 kWp instalovaného výkonu 25 000 korun a na 1 kWh el. akumulačního systému – 15 000 korun.

Zdroj: Solarquarter.com, NZU