Záporné ceny vznikají, pokud je v síti přebytek elektřiny, nejčastěji z fotovoltaických a větrných elektráren. Takové množství elektřiny zatím neumíme ve velkém akumulovat, a tak je třeba ji co nejvíce odebírat a spotřebovávat. Čeho je příliš, toho se cena snižuje, a tak v ten moment cena elektřiny klesá, ba až do mínusu, jinými slovy se platí za to, že ji někdo odebere. Typicky nastávají za slunných dnů během poledne, kdy fotovoltaiky běží ve velkém a naplno.
Stále více hodin se zápornou cenou elektřiny
Počet těchto dnů roste. V roce 2023 to bylo přibližně 134 hodin, v roce 2024 cca 314–361 hodin a v roce 2025 cca 348 hodin se zápornou cenou .Roste také rozdíl mezi nejnižšími a nejvyššími cenami během dne. Cenový rekord pak padl začátkem dubna letošního roku, kdy se 0,5 MWh elektřiny zobchodovalo za minus 2 490 EUR za MWh. Další rekord padl 1. května, tedy dne, kdy bylo po celý den v České republice jasné počasí. Tento den byla nejnižší cena jednoho z mnoha uzavřených obchodů na vnitrodenním trhu s elektřinou krátce po poledni necelých minus 610 EUR za MWh, přičemž vážený průměr všech obchodů tohoto intervalu by -434,73 EUR za MWh. Nejvyšší cena obchodu na tomtéž trhu ten samý den ve třech čtvrthodinách ve večerních hodinách atakovala 1 500 EUR za MWh.
Vedra přinesou velké rozdíly mezi maximální a minimální zápornou cenou elektřiny
Podobné vysoké rozdíly by měl přinést také konec tohoto týdne: „V poledne bude fotovoltaika nabízet víc, než kolik dokáže soustava v daný okamžik spotřebovat, a velkoobchodní ceny mohou klesnout k nule nebo pod ni. Večer, kdy výroba ze slunce skončí, ale klimatizace pojedou dál, se stejná elektřina může prodávat za několikanásobek. Záporné polední ceny a drahá večerní elektřina proto nejsou dvě různé zprávy, ale dvě strany téhož jevu: časového nesouladu mezi výrobou a spotřebou,“ uvádí Michala Petřek, manažera pro inovace Raylyst Solar.
Kvůli chlazení narostou ceny elektřiny ve špičce
Jaký mají vliv teplotní maxima, která lze čekat, a vlna veder: „Vedro ten rozdíl zvýrazňuje hned ze dvou stran. Zvyšuje spotřebu kvůli chlazení a často přichází se slabším větrem, takže po západu slunce musí chybějící výkon zajistit jiné zdroje, dovoz nebo akumulace,“ připomíná Michal Petřek. Záporné ceny byly ještě před několika lety výjimkou, dnes se objevují během rostoucího počtu slunečných dnů: „Dokud bude solárního výkonu přibývat rychleji než akumulace a flexibilní spotřeby, budou se velké cenové rozdíly během dne objevovat stále častěji,“ konstatoval Michal Petřek.
Proč se akumulace vyplatí i firmě bez elektrárny
Baterii může díky novele energetického zákona používat i ten, kdo nemá fotovoltaiku. Vyplatí se právě ve spojení se spotovými cenami a zápornými cenami elektřiny: „Firma s vlastní fotovoltaikou vyrábí nejvíc právě v hodinách, kdy mají její přebytky dodávané do sítě nejnižší, někdy dokonce zápornou hodnotu. Pokud je dokáže uložit a spotřebovat večer nebo v noci, mění se rozdíl mezi polednem a špičkou z problému v úsporu.“
Baterii lze nabít při záporných cenách a vybít ve špičce
Akumulace tak může dávat smysl i firmám, které vlastní fotovoltaickou elektrárnu nemají vůbec: „Baterii nabijí v levných hodinách a z ní pak jede odpolední provoz nebo noční směna, tedy v době, kdy je elektřina nejdražší. Ekonomický přínos vzniká z rozdílu mezi cenou při nabíjení a cenou odběru, kterému se firma později vyhne. Záporná spotová cena přitom sama o sobě neznamená, že odběratel dostane za spotřebu zaplaceno: k ceně komodity se připočítávají regulované poplatky, marže dodavatele a náklady spojené s provozem baterie.“
Zdroj: OTE
