Emisní povolenky, jedno zda generace ETS1 nebo ETS2, jsou už několik týdnů vášnivým tématem diskuse. Debatujeme jejich cenu či velikost emisí a přitom bychom takovou povolenku asi těžko popisovali.

Všichni tak nějak tuší, že ať bude jeden kus povolenky vypadat jakkoliv, reálná cena nosiče nebude 45 euro, natož 200. O cenných papírech, u nichž hodnota neodpovídá fyzičnu, se dnes naštěstí učí už na základních školách. Jak praví Wikipedie, jde o inkorporaci práva do nosiče, načež „právo od této chvíle následuje osud hmotného substrátu“.

Co taková inkorporace a následování obnáší, máme šanci si uvědomit při aktuální kauze povolenek, které se po patnácti letech vrátily Česku. Když tuto zprávu v úterních Událostech ohlašovala Marcela Augustová, málokdo si asi vzpomněl na případ, který přitom tenkrát pronikl do titulků jako „černé úterý“.

18. ledna 2011 se skupina hackerů přihlásila současně k pěti velkým firemním účtům. Mimo jiné i k účtům energetického gigantu ČEZ, kde se zmocnili nakoupených povolenek za celkem 240 milionů korun. Během sedmi hodin pachatelé provedli sérii neautorizovaných transakcí. Digitální majetek putoval přes nastrčené účty v Polsku, Itálii, Estonsku, Německu a Lichtenštejnsku.

Následně byla zalarmována společnost OTE, operátor povolenkového trhu. Provoz registru byl okamžitě zastaven. Podobné útoky však současně proběhly i v dalších státech EU. Ta proto 19. ledna kompletně zablokovala mezinárodní převody v celé Unii a uzavřela 17 národních registrů.

Opatření zkomplikoval i telefonát na linku 158, který ohlásil bombu v sídle provozovatel registru, budova musela být vyklizena. Hackeři nakonec ukradli povolenky za téměř půl miliardy korun.

V Česku tehdy byly škody nejvyšší. „Česká republika bude usilovat o navrácení maximálního počtu povolenek, které byly odcizeny a nyní se nacházejí v rejstřících ostatních členských států Evropské unie. Na přechodnou dobu do vracení nebo částečného vrácení povolenek doplní Česká republika účty na výši konkrétních zůstatků, které byly na účtech před provedením nezákonných transakcí,“ řekl tehdejší premiér Petr Nečas.

Stát tedy poškozeným firmám, které přišly o cenné papíry s inkorporovanými stamilionovými částkami, jejich škodu nahradil ze státních povolenek. Celkem ztráta činila 1,1 milionu povolenek při tehdejší ceně zhruba 14-15 eur za kus. Trh s nimi běžel už od roku 2005, kdy byl spuštěn trh ETS 1, tedy povolenky pro velké průmyslové podniky, energetiku a leteckou dopravu.

Díky unikátním sériovým číslům dokázali policisté a správci trhu ukradené povolenky v zahraničí rychle vystopovat. Na začátku února ohlásili nález policisté z Estonska.

Vrácení původním majitelům byl ale problém, hackeři je stihli prodat na trhu dále a jejich aktuální vlastníci je často kupovali v dobré víře. Což jsou přesně ty kauzy, o kterých se na právnických fakultách píší klauzury a zásada „bona fide“, důvodné přesvědčení o oprávněnosti svého jednání, je považována za jeden z nejožehavějších právních institutů.

Státu, který patnáct let nesl náklady hackerského útoku, byly nedávno vráceny povolenky celkem za 340 milionů. Ty měly být zajištěny v Lichtenštejnsku už před třinácti lety, tak dlouho ovšem trvalo řízení.

Podle mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Michaely Tesařové se jednalo o zcela unikátní případ. Nyní jsou již připsány státu. Aktuální cena jedné povolenky je 82 EUR za tunu CO₂.

Rychlost řešení před patnácti lety zásadně přispěla k tomu, že lidé neztratili důvěru v systém emisních povolenek. Právě na důvěře totiž stojí úspěch tržního mechanismu, jehož základem je v podstatě virtuální příběh.

Nakonec možná důležitější než co povolenka je může být to, co není. Pokud je řeč o hackerech, asi by bylo dobré, kdyby se příběh s povolenkami neblížil třeba příběhu s bitcoiny.