Nedávný částečný blackout ukázal, že energetickou síť v ČR v kolabujících situacích není možno považovat za spolehlivý zdroj elektřiny a tím i energetické resilience v takovýchto mezních situacích, zejména pro Prahu a další aglomerace a také pro kritickou infrastrukturu bez vlastních energetických zdrojů. Vzhledem k nedisciplinovanému přístupu našich sousedů a užívání nástrojů deformovaného trhu s elektřinou na úkor stability mezinárodně propojených soustav nelze podobné nebo i horší stavy do budoucna vyloučit. Zejména pokud se někteří bruselští politici budou věnovat energetické ideologii namísto stability evropských sítí, je reálně pravděpodobné, že se takovéto události budou u nás i jinde opakovat častěji.

Pochybení dispečerů?

Ve zprávě z Bruselu se uvádí, že na základě současně užívaných kritérií ČEPS nepochybil. Jsou to však kritéria z minulosti, kdy byly sítě využívány především pro mezinárodní výpomoc a nikoli pro přetoky dumpingové energie z degenerovaného sousedního trhu. Nereagovat zpřísněním bezpečnosti je otázka především politická a zejména při dnešním letním způsobu provozování síti nedostatečná a doufáme, že i dočasná, kdy za způsobené škody ponese někdo zodpovědnost.  Kdyby v Bruselu dali větší důraz na bezpečný provoz sítí, a to nejen u nás, ale zejména ve Španělsku a i v dalších evropských sítích včetně ČEPSu museli by sami tak kritéria upřesnit a omezit. To se vytváří už v období přípravy provozu před vlastním dnem realizace. Je to podobné, jako kdyby na pokyn cestovních kanceláří někdo pustil v létě příliš mnoho letadel nad letiště ve Španělsku nebo nad Prahou a pak se divil, že došlo k neštěstí, a hledal chybu v řízení letového provozu. Žádný normální dispečer by tam tolik letadel nepustil, kdyby mu je tam politici nevnucovali. Jde především o pochybení energetické politiky minulé vlády.

Nutná je odolnost Prahy a dalších aglomerací

Praha je hlavním městem nejenom s vlastní kritickou infrastrukturou, ale je zde i řada ústředních orgánů státní správy a také silové složky, jakými jsou generální štáb české armády, velitelství hasičů a integrovaného záchranného systému nebo velitelství policie, dále vedení dalších síťových infrastruktur: plynové, silniční, železniční, telekomunikační apod., a dále ústřední nemocnice a další potřebná infrastruktura. Žádný z těchto prvků nemůže zůstat bez energie. Praha ale na rozdíl od řada dalších evropských měst nemá vlastní zdroje energie, je závislá na dodávkách zvenčí. Proto jsme se také s dalšími odborníky začali zajímat o možnou energetickou odolnost našeho hlavního města v takových případech. Tu nevyřeší v případě celkového kolapsu sítě ani elektrárna Pavla Tykače na Kladně, ani elektrárna ČEZu v Mělníku, protože při kolapsu sítě není tuto elektřinu kudy do Prahy dopravit. Domácí síť v blackoutu prostě nefunguje, chová se jako splasklý padák.

Dospěli jsme proto k závěru, že samostatný zdroj pro energetickou resilienci hlavního města Prahy je v dnešní době naprosto nezbytný. Zatímco jsme si v minulých obdobích o blackoutech jenom teoreticky vyprávěli, prožili jsme v roce 2025 jeden částečný v ČR a v Praze a jeden úplný ve Španělsku, který stál několik lidských životů. Vzhledem k bezpečnostním i ekonomickým rizikům jde především o politické rozhodnutí, zda chceme mít bezpečné hlavní město i další struktury. Ve srovnání s jinými investicemi jde o zanedbatelné částky, zejména pokud vezmeme do úvahy, že se takovýto zdroj při prevenci jednodenního blackoutu vyplácí již za jeden den například jenom na nevyrobeném HDP. Jde o investici o řád nižší, než připojení jednoho velkého větrného nebo solárního parku do přenosové soustavy, a takové investice jsou dosud prohlašovány za jako součást veřejných nákladů, sloužících ovšem především pro uspokojení konkrétního investora. Bezpečí nás všech je určitě důležitější.

Fotovoltaika při blackoutu

Zatímco některé domácnosti vybavené fotovoltaickými elektrárnami s vhodnou elektronikou a bateriemi by přežily blackout, aniž by se jim něco stalo, zhoršila by celou situaci v oblasti postižené výpadkem i skutečnost, že solární instalace z doby solárního boomu mají nevhodně nastavené frekvenční ochrany. V důsledku kmitání frekvence došlo v relevantní oblasti k výpadku dalších asi 150 megawattů solárního výkonu. Místo aby si systém vyrobil část elektřiny uvnitř postižené oblasti, musel by ji po výpadku začít o to více dovážet. Tím blackout odkryl další závažný problém. Střídače se sice dají programovat, ale současná situace je dokonce taková, že příjemce dotací musí v České republice akceptovat dálkové ovládání střídače.

Start ze tmy

Pokud navrhujeme jako řešení pro Prahu samostatný zdroj s možným rychlým startem, probíhaly by události po dalším blackoutu tak, že by nejprve hlavní město až na instalace vybavené vlastními agregáty lehlo do tmy, ale ne na dlouho. Během 10 až 15 minut by takovýto zdroj nastartoval na požadovaný výkon a jednotlivé důležité části Prahy by se začaly pod řízením dispečinku rozsvěcet. Následně by se tento zdroj mohl podílet na rozsvěcení celé republiky. Pokud plánujeme rozšíření fotovoltaiky na pražských střechách, mohly by k tomu zejména v létě napomoci, současný technický stav ale takový většinou není. Nikdo po nich totiž takovouto vlastnost nechtěl, na základě minulé zkušenosti nahrazujeme klasické elektrárny obnovitelnými tak, že se při blackoutu vypínají a situaci ještě zhorčují.

Po konzultacích s odborníky z ČEPS vyplývá technicky, že se při ostrovním provozu v Praze musí počítat s rozsahem frekvence +/- 2 Hz, čemuž je v takové situaci nutno přizpůsobit frekvenční ochrany. Samostatnou kapitolou jsou pak právě fotovoltaické střídače, v současnosti jsou takto na dálku řiditelné střídače Huawei, které ale nedoporučuje NBÚ. V zimním provozu nemá fotovoltaika významný vliv a je možno ji stávajícím způsobem odstavit, zatímco v létě by s použitím akumulace mohla přispět k další resilienci Prahy, pokud by tyto otázky byly vyřešeny. V dané situaci je zřejmě jediným možným řešením větší solární elektrárny při blackoutu odstavit a počítat pouze s těmi domovními pro potřeby jednotlivých menších objektů.

Závěrem

Energetická bezpečnost musí mít přednost před evropským trhem. Ten trh už navíc dávno není trhem, Dříve jsme takovýto trh nazývali deformovaným, dnes spíše degenerovaným, protože je především prostředím pro překupníky a spekulanty a ve svém důsledku jde proti zájmům průmyslu i spotřebitelů. Pokud bychom měli plnit nějaké závazky v oblasti další implementace obnovitelných zdrojů energie, nesmíme to dělat za cenu vlastního ohrožení. V aglomeracích a kritické infrastruktuře nemůžeme implementovat další fotovoltaiky a obnovitelné zdroje energie tak, aby v případě krizových stavů, jako byl ten minulý, přispívaly k rozpadu naší soustavy a nikoli k její stabilitě. Dovážet předotovanou „čistou energii“ z Německa už se nám také jednou nevyplatilo a kromě toho to konkuruje i naši domácím elektrárnám nové generace. Ty se musí na naší bezpečnosti aktivně podílet, pak mají v celém systému své místo.

O určitých technických možnostech již v odborných kruzích diskutujeme. Nesmíme hlavně připouštět, aby nám čínský výrobce vnucoval svůj software, ale pro klíčové situace si udělat svůj vlastní. Jak již bylo řečeno v jinde, národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie nemůžeme předělávat vlivem chaoticky interpretovaných závazků a nesprávné dotační politiky na plánovité podlomení energetické odolnosti státu. Návrhy, co se máme v takové situaci podporovat a jak to má celé fungovat dohromady, musí činit především inženýři znalí možností vyspělé elektroniky fotovoltaických elektráren i chodu celé naší energetické soustavy. V krizových situacích i při předcházení stavů nouze musíme být totiž schopni řídit jak výkon, který je možno regulovat na střídačích nebo pomocí úložišť energie, ale i reakci na frekvenci a její kolísání. Zatím umíme ty zdroje pouze celé vypnout, což se nám už při minulém blackoutu možná vymstilo. Chybějící výkon na odpadnuvších fotovoltaikách byl prakticky srovnatelný s chybějícím výkonem v Ledvicích a každopádně nešlo o prvek, který by byl v takové situaci schopen rozpadající se soustavu podržet.

Autorem komentáře pro Solární magazín je energetický expert Ing. Hynek Beran