Rok 2025 byl údajně „skvělý“. Trh vyrostl o 50 %, Britové přidali 3,5 GWp a celková kapacita se vyhoupla přes 23 GWp. Kdo za to může? Především pozemní instalace, kterých se postavilo skoro dvakrát víc než v roce 2024. Tedy žádná revoluce na střechách, ale poctivé zaplácávání luk a pastvin panely. To je taková britská cesta – když už slunce nesvítí, aspoň ať je pod čím sedět. A vláda? Ta přihodila pár iniciativ, aby to nevypadalo, že jen nečinně přihlíží, a ejhle, rezidenční trh si připsal 650 MW. To je sice pěkné, ale pořád je to jen 18 % celkového koláče. Zbytek? Komerční střechy, které jsou tak trochu Popelkou celého příběhu.
Zajímavé je, že 60 % nové kapacity posledních tří let patří projektům s Contracts for Difference (CfD). To je taková berlička, která má výrobcům zajistit, že když cena elektřiny spadne pod cenové dno, oni nepřijdou zkrátka. A v tom je právě ta krása – solární průmysl dnes roste hlavně díky tomu, že je uměle dotován a chráněn před realitou trhu. Není to žádná ostuda, koneckonců, kdo by chtěl přijít o peníze, že? Ale pak se tváříme, že jde o vítězství trhu, ne o vítězství státní podpory.
A teď to nejlepší: ačkoliv se letos chystá rekordní rok, všichni se bojí připojení k síti. Panely stojí na poli, slunce svítí, ale elektřina nemá kudy odtéct. Někteří developeři začínají stavět, jako by zítřek neexistoval, jiní vyčkávají. Ti prozíravější možná raději investují do stanových městeček pro solární techniky, protože než se dočkají připojení, stihnou postavit celé satelitní město. Průměrná doba od dokončení stavby k ostrému provozu? Až 18 měsíců. To je doba, za kterou by se dal postavit panelák i s parkovištěm. Místo toho se čeká, až se energetici umoudří a zapnou proud.
Aby toho nebylo málo, máme tu 4,2 GWp rozestavěných projektů a dalších 7 GW čeká na připojení v distribuci. Aby se to podařilo, musely by se posunout projekty, které jsou teprve ve fázi „ready to build“. Ale ono se to nějak podá, ne? Hlavně že Britové mají cíle – do roku 2030 mít 47 GW pozemní soláry. To je jako říct, že do pěti let zhubnete 20 kilo. Dá se to, ale chce to drastickou dietu a zákaz večerního mlsání. Tady tou dietou má být urychlení schvalování, ale realita je zatím spíš taková, že některé velké projekty, třeba Little Crow Solar Farm, se dokončí až koncem roku 2027. A co ty ostatní? Ty snad do roku 2029.
Zkrátka, Británie se solárně dere vpřed, ale s grácií slona v porcelánu. Čísla jsou ohromující, plány ambiciózní, realita plná zpoždění a byrokracie. Ale co chtít po zemi, kde se národní ikonou stal jistý byrokrat číslo jedna Humphrey Appleby a definuje tak neohebnost státní správy.
