Připomeňme, že povolenky ETS 2 jsou ve většině států Evropy již jasně ukotvené v místních zákonech. Povolenky mají transponované do místních zákonů v Německu, Itálii, Řecku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Chorvatsku, Rakousku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Holandsku, Bulharsku, na Kypru. V průběhu legislativního procesu jsou v Portugalsku, na Islandu, ve Francii, Belgii, Norsku. Problémy s uvedením jsou pouze v šesti zemích, u nás, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Estonsku. Jak je vidět, naprostá většina zemí v Evropě se zavedením povolenek problémy nemá.

Legislativa Unie je závazná

Již 21 let jsme součástí Evropské unie a její schválená legislativa je pro nás závazná, konkrétně pak její transpozice do našich vlastních zákonů. Tuto transpozici Evropská unie sleduje, nebo spíše tedy to, zda země podá o transpozici zprávu. Pokud se tak nestane, následují odvetné akce. Připomeňme, že nové povolenky jsme měli implementovat do našich zákonů již do konce června 2024 a jsme tedy již v prodlení. Pokud povolenky neuvedeme, staneme se v Evropské unii jednak nezodpovědným partnerem, který něco slíbí a poté nesplní (povolenky byly schváleny v rámci balíčku „Fit for 55“ v červenci 2022), dále pak budou následovat sankce.

Jak vypadá kontrolní mechanismus Evropské unie?

Evropská unie je dobrovolným svazkem jednotlivých států, těm ale plynou ze setrvání v Unii nejenom výhody ale také povinnosti. Pokud tyto povinnosti nesplní, může Evropská unie využít své sankční nástroje. Podnět k řízení o porušení povinnosti (Infringement řízení) může dát jednak Evropská komise, ale také kterákoliv vláda země Evropské unie.

Toto řízení má několik stupňů, není to pochopitelně tak, že členská země čelí okamžitě „vyhazovu“ z Unie. Nejprve Evropská komise formálně vyzve zemi, aby provedla nápravu a upozorní na to, které povinnosti země nesplnila. Pokud k nápravě nedojde, pokračuje komise s odůvodněným stanoviskem, které již obsahuje lhůtu, do které má země provést nápravu.

Po žalobě k Soudnímu dvoru následují sankce

Pokud k nápravě nedojde, na zemi je podána žaloba k Soudnímu dvoru Evropské unie. V případě, že soud rozhodne, že je žaloba oprávněná, země musí čelit sankcím. Ty se uplatňují buď určitou částkou za každý den prodlení, anebo absolutní částkou. Například Maďarsko bylo odsouzené k sankci 200 milionů EUR a penále 1 milion EUR každý den za neplnění azylové politiky. Za dobu Evropské unie byly uloženy jednotky těchto rozsudků, sankce uhradilo Irsko, částečně Řecko a Estonsko, u ostatních zemí byly sankce strženy z rozpočtových převodů. O své peníze tedy Evropská unie nepřijde a dlužník nakonec vždy zaplatí.

Kvůli nezavedení emisních povolenek ETS 2 přijdeme o 50 miliard korun

Emisní povolenky ETS 2 se nezavádějí samy o sobě bez kompenzace, ale spolu s pomocí ve výši 50 miliard korun ze Sociálně-klimatického fondu. Jde o podporu pro domácnosti, které jsou po uplatnění povolenek ohroženy dopravní a energetickou chudobou, tedy prodraží se jim přeprava a vytápění. O tuto podporu by tedy Česká republika přišla.

Emisní povolenky ETS 2 se staly v Česku nástrojem politického boje. Ohledně toho, jak se jejich aplikace dotkne českých domácností, vzniklo hned několik studií, které jsou značně rozdílné. Je velmi pravděpodobné, že se nejvíce dotknou domácností, které vytápí uhlím, stále ale není snadné přesně specifikovat nakolik se jim náklady zdraží. Přitom právě tyto domácnosti by se měly dopředu připravit a již nyní zvolit jiný systém vytápění, který bude bez emisí a bez zatížení povolenkami.

Zdroj: Eur-lex, Ministerstvo životního prostředí ČR