EU ETS je zkratka pro Emissions Trading System, tedy systém Evropské unie pro obchod s emisemi. Doposud mu podléhaly velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Systém funguje od roku 2025, někteří však poukazovali, že boj proti klimatické změně stále není dostatečný, pokud není zpoplatněna silniční doprava a domácí vytápění. ETS 2 se nebude vztahovat na sektory zemědělství, armády a železniční a lodní dopravy

Podle webu Fakta o klimatu ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 38 % všech emisí skleníkových plynů EU, zatímco
ETS 2 pokryje dalších 47 % . Cílem je v těchto sektorech do roku 2030 snížit emise o 42 % v porovnání s rokem 2005.

Motivační princip „znečišťovatel platí“ vedl k realizaci obchodu s povolenkami, které tak získaly povahu cenného papíru. V případě ETS 2 nebudou nákup realizovat domácnosti či provozovatelé aut, ale jejich dodavatelé energií a pohonných hmot, kteří si povolenku následně propíší do ceny.

Klíčová tedy bude cena jedné povolenky, kterou bude určovat trh. Právě to vyvolalo obavy členských států EU poté, co byl spuštěn obchod s povolenkami pro rok 2027, od jehož začátku má systém naběhnout. Předpokládala se cena kolem 45 eur za jednu povolenku, po několika měsících ale cena překročila 80 eur a některé studie ekonomů hovoří o tom, že se může vyšplhat až ke 250 eurům.

Právě v tu chvíli do dění vstoupili politici. Česká vláda Petra Fialy ujišťovala, že zajistí zastropování na původně předpokládaných 45 eur a že si k tomu v EU domluvila většinovou podporu členských států.

Na začátku týdne ministr životního prostředí Petr Hladík informoval, že „Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy“.

Ministerstvo pak vydalo tiskovou zprávu, nazvanou „Evropská komise vyslyšela požadavky ČR a navrhla změny, které zamezí růstu cen emisní povolenky v systému ETS2 a negativním dopadům na domácnosti“.

Co navrhuje EU

Eurokomisař Wopke Hoekstra podle něj měl představit „opatření, která mají stabilizovat cenu emisní povolenky“ a vycházejí prý přesně z českých požadavků.

„Díky tomu bude možné stabilizovat cenu povolenky a účinně předcházet jejím výkyvům,“ uvedl ministr Hladík.

„Návrhy se ubírají směrem, který jsme prosazovali,“ uvedl premiér Petr Fiala.

„Státy žádaly Komisi o zásadní změny a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany,“ vysvětluje k obsahu návrhů ministerstvo životního prostředí.

Návrh eurokomisaře, který následně musí ještě schválit europarlament, staví změny na snadnějším uvolňování nových povolenek, pokud jejich cena bude převyšovat předpokládaných 45 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého.

Podle návrhu komisaře Hoekstry má být ochrana před růstem cen povolenek zajištěna dodatečnými emisemi povolenek. Vychází se ze základního ekonomického principu, že s růstem nabízeného množství poklesne cena. Pokud cena povolenky CO₂ překročí 45 EUR/t, automaticky se na trh uvolní více povolenek.

Původně se předpokládala možnost dodatečného uvolnění 20 milionů povolenek ročně, nyní bylo toto číslo zvýšeno na 80 milionů.

„Tím se zabrání nečekanému růstu cen a zlepší se stabilita pro investory,“ věří ministerstvo.

Stabilitu systému má posílit i to, že nevyužité povolenky do roku 2030 nebudou stahovány a zůstanou v rezervě. Z ní mají být v případě nízkého objemu povolenek na trhu uvolňovány včas a plynule, aby byla zachována předvídatelnost a stabilita trhu.

Tato včasnost a plynulost má být umožněna tím, že mechanismus bude možné spustit dvakrát za rok, nikoliv jednou, jak bylo navrhováno původně.

Současně mají členské státy získat určené peníze z ETS 2 už v roce 2026, aby je mohly investovat do čistých technologií v dopravě a vytápění.

Kovanda: Tlak spekulantů slavil úspěch

Někteří se ale pozastavují nad tím, že v reakci na návrhy klimatického eurokomisaře nemluví ministr o zastropování ceny, ale o tom, že „bude možné stabilizovat cenu povolenky a předcházet jejím výkyvům“.

Což rozhodně nemusí znamenat, že cena nepřekročí tuny oxidu uhličitého na povolenkovém trhu nepřekročí 45 eur, byť se ministr snaží tento dojem vytvářet.

„Tvrzení o zajištěné ceně 45 eur je proto politicky srozumitelné, ale ekonomicky nesprávné,“ uvedl pro IDNES.cz Kryštof Míšek, hlavní analytik Argos Capital.

„Po posledních změnách systému ETS 2 stále platí, že emisní povolenky budou znamenat nemalou dodatečnou zátěž rodinných rozpočtů. Zmírnila se sice možnost extrémních cen, ale v zásadě dosavadní výpočty zůstávají v platnosti,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Lukáš Kovanda z Trinity Bank poznamenal: „Systém by měl být předvídatelnější a stabilnější, což ovšem nevylučuje, že cena povolenek výrazně poroste. Pouze tedy zřejmě poroste předvídatelněji a s menšími výkyvy. Což je tedy spíše „výhra“ pro investory a spekulanty s povolenkami, ne nutně pro občany členských zemích EU, včetně Česka“.

Tlak investorů a spekulantů, aby se po námitkách členských států na původním režimu nic moc nezměnilo, podle něj slavil úspěch. „Stabilizační mechanismus, který by tlumil extrémní cenové výkyvy, zahrnoval systém EU ETS 2 již před dnešním dnem. Pokud nyní členské země získaly příslib jeho intenzivnějšího využití, jde vskutku spíše jen o kosmetickou změnu v tomu duchu, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ dodává.

Že investoři a spekulanti ani s novým návrhem nepočítají se zastropováním cen podle Kovandy ukazuje i vývoj na trhu.

Ministr ale trval na tom, že jde o úspěch, i při debatě s europoslancem Ondřejem Knotkem ve středečních Událostech, komentářích. „Na základě toho nedopadne na české domácnosti, spotřebitele nebo třeba drobný průmysl emisní povolenka nepredikovatelným způsobem,“ věří.

Europoslanec Knotek namítal: „To, co představila Evropská komise, je pouze, řekněme, soubor dopisů a tiskových konferencí, neexistuje dnes ještě žádný legislativní návrh. Ano, nějakým způsobem popsaly ty mechanismy, jak by mohly fungovat. Z toho, co nyní víme s jistotu, je, že to není zastropování, pouze vylepšení nějakého toho současného nástroje, který by mohl být použit“.

Do poněkud jiných poloh přenesla debatu někdejší poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská. „Povolenky z ETS 2 nebudou taková katastrofa, jak se říkalo. Největší zátěž pocítí střední třída, ne ti nejchudší,“ odhaduje.

Dopady na rozpočty domácností by měly být podle Horské mírné, v řádu několika stovek korun měsíčně, což ekonomka ilustrovala jako 1-2 krabičky cigaret měsíčně.

„Pokud samozřejmě netopí ve starém kotli na uhlí či plyn a nejezdí každý den za prací ve staré milé “škodověnce”,“ rozepsala se ekonomka nakonec a schytala za to na sociálních sítích poznámky o životě ve slonovinové věži, případně vtipy, že slušný člověk, třeba bankéř, nemá jezdit do práce nejen škodovkou, ale vůbec.

I ministr Hladík ale občany, kteří topí uhlím, vyzval, aby přešli na jiný typ paliva.