Zpráva expertního panelu Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny ENTSO-E k českému blackoutu z července 2025 vyšla takřka „k výročí“ na konci června. Komise osmnácti expertů, kterou vedl Donatas Matelionis, ředitel z litevského operátora Litgrid, vydala zprávu o rozsahu 122 stránek. V Česku tato rozsáhlá analýza v angličtině zůstala přehlédnuta.

Upozornil na ni až technologický novinář Patrick Zandl, který se blackoutu věnuje už od loňska celou dobu.

Pravidla evropské organizace vylučují, aby členské organizace, v tomto případě český ČEPS, zasahovaly do vyšetřování vlastních kroků, a současně kladou důraz na to, aby výsledné zprávy byly pouze technickou rekonstrukcí, bez hodnocení aktérů.

Tím se tedy liší od zpráv společností ČEZ a ČEPS, které se na událostech přímo podíleli a report tedy současně mohl být jejich krizovou komunikací.

Prvotní příčinou celé události, slavný „spadlý drát“ u Žatce. Událost na vedení V411 se odehrála v pátek 4.7.2025 v 11:51:05. Podle zprávy ENTSO-E bylo příčinou přetržení vodiče selhání tahové spojky instalované při havarijní opravě v prosinci 2024. Rozbor v Kloknerově ústavu ČVUT měl prokázat nedotažení hliníkové části tahové spojky. Problém neměl být ani tak v drátě či samotné součástce (obojí kontrolováno Kloknerovým ústavem), ale v zapojení spojky.

Během několika vteřin po zjištění odchylky frekvence přešly do režimu „regulace poklesu otáček“ elektrárna Ledvice (šestý i čtvrtý blok) a dva bloky elektrárny Počerady. Obě elektrárny, stejně jako elektrárna Opatovice, se během čtyř vteřin dostaly do „ostrovního režimu“, v podstatě nezávislosti na distribuční síti.

Zhruba o půl minuty později došlo v elektrárně Ledvice k výpadku kotle v šestém bloku. Tím blok zcela přestal vyrábět, z důvodu ponechání generátorového vypínače v poloze zapnuto ale dalších šest minut dispečink ČEPS o výpadku nevěděl. Faktický stav měl být zjištěn až v čase 11:58:25 telefonátem z dispečinku do Ledvic.

„Operátoři ČEPS nebyli schopni identifikovat konkrétní generátory, které ztratily činný výkon, a tedy příčinu nerovnováhy systému. Pro řešení přetížení vedení V208 dispečeři nejprve hledali topologická opatření (rekonfigurace) a poté ověřili řešení výpočtem změny výkonu provozovaných generátorů (redispečink) v simulačním prostředí (známém také jako „studijní režim“) řídicího systému. Nebyli schopni najít účinné topologické opatření v rychle se měnící, zhoršující se situaci a aktivaci redispečinku výrobních zdrojů vyhodnotili jako časově náročnou, a proto neúčinnou pro řešení silného přetížení vedení V208,“ stojí ve zprávě.

Během těchto šesti minut mohl dispečink na situaci zareagovat, například najetím dalších bloků elektrárny Počerady.

Vedení V208, poslední spojnice regionu (spojující rozvodny Milín a Chodov), se dispečer rozhodl vypnout v čase 11:59:44, kdy bylo přetíženo na 143 %. Za této situace hrozilo prověšení vedení, jeho trvalé poškození a také nebezpečí pro obyvatele.

Během několika následujících vteřin nastal výpadek vedení V401 spojující rozvodny Týnec a Krasíkov. Bez napětí se ocitlo celkem devět rozvoden ve středních a severních Čechách. Výpadek dodávky elektřiny do Prahy a dalších uzlů trval dvě až tři hodiny.

Dispečeři rozhodovali v dobré víře, že odpojení nebude mít pro síť žádné další důsledky. Rozhodnutí učinili na základě vlastního výpočtu, který ale nebyl expertům k dispozici. Přesvědčení, že se nic dalšího nestane bylo už v tu chvíli rozporováno daty z pravidelného reportu, kterých si ale nikdo nevšiml.

N-1 výpočet, provedený ČEPS v 11.55 (provádí se každé dvě minuty automaticky), predikoval zcela správně, že vypnutí vedení V208 shodí elektrárnu Krasíkov a povede k dalším důsledkům pro celou rozvodnou síť. Tento výpočet byl ignorován. Patrick Zandl právě toto hodnotí jako nejtvrdší novinku ve zprávě evropského panelu.

V následujících deseti minutách probíhá intenzivní komunikace na různých úrovních mezi ČEZ a ČEPS, ve které se řeší další postup v havarijní situaci. Řeší se například odpojení přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně nebo řešení pro jadernou elektrárnu Temelín.

Pro postup dispečerů ale zpráva vyjadřuje spíše pochopení, konstatuje, že kromě časového tlaku museli jednat v záplavě rozporuplných i falešných informací. V doporučení se píše o „zlepšení podpory rozhodování pro operátory velínu pomocí nástrojů pro hodnocení a vizualizaci v reálném čase“.

Celkově z technického hodnocení zprávy Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny vyplývá, že selhání vedoucí k výpadku loňského července nebyla primárně lidská nebo technická (i když zejména elektrárna Ledvice z hodnocení nevyšla zcela hájena), ale spíše systematická. Také nápravná doporučení směřují především ke zlepšení komunikace a předávání informací.

Z technických závěrů ENTSO-E se vyvozuje nepravdivost v tiskové zprávě ČEPS z prosince, která vyhodnotila výpadek v síti a výpadek kotle v Ledvicích jako vzájemně nesouvisející poruchy. Podle expertů ale mezi výpadkem V411 a výpadkem ledvického kotle vede nepřerušovaná šipka. Bezprostřední příčinou v Ledvicích bylo, že se neotevřel vstřikovací ventil chladicí vody kvůli vadnému relé pohonu. Tato skrytá vada se však projevila v momentě nestandardního manévru, který si jednoznačně vyžádala síť.

Tvrzení v tiskové zprávě ČEZ, že porucha relé nijak nesouvisela s ostrovním režimem, tedy zpráva technickým jazykem velmi znevěrohodňuje.

Přepište zákony

Ohledně systému zpráva naznačila ještě jeden zásadní problém, směřující až na úroveň legislativy. Jedním z řešení mimořádné situace mohlo být odpojení velkých spotřebitelů, které by umožnilo krizi překlenout bez rozpadu sítě.

Toto řešení je však možné pouze v právním režimu vyhlášení stavu nouze. Jeho vyhlášení ale i v nejkratším možném čase trvá desítky minut – a tady se hrálo o vteřiny. Stav nouze byl nakonec vyhlášen několik minut po dvanácté, zpětně k 12.00 – ale v tu chvíli už ve vztahu k zabránění rozpadu sítě nic neřešil.

Doporučení s vysokou prioritou doporučuje provozovateli přenosové soustavy revizi nouzových postupů k umožnění včasné aktivace „technických opatření k prevenci eskalace přetížení a snížení pravděpodobnosti kaskádového efektu“.

Zkušeností přitom je, že „jasné havarijní postupy a předem dohodnutá včasná opatření zvyšují rychlost a konzistenci reakce a snižují pravděpodobnost eskalace“.

Pokud bude překážkou aktivace těchto opatření právní rámec, měli by se obrátit na regulátora, nebo přímo na zákonodárce.

Jak poznamenal Patrick Zandl, abychom se mohli nadále chlubit naší robusti energetickou soustavou, bylo by záhodno, aby byla nejen robustní, ale také skutečná provázaná soustava.