Krátce poté, co ministr průmyslu a obchodu ujišťoval, že česká energetická soustava je robustní a výpadky proudu v ní nehrozí, ponořila se 4. července v poledne do tmy severní polovina Čech a větší část Prahy.
Prvotní příčinou mělo být poškození a následný pád vodiče na vedení vysokého napětí V411 mezi Hradcem a Výškovem u Kadaně. Okamžitě se samozřejmě objevila řada spekulací, co mohlo tento pád způsobit.
Dodávky se podařilo obnovit zhruba po třech hodinách, přesto se mnozí ptali, zda se jedná o novou realitu, ve které budeme muset počítat s výpadky proudu.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu ve Fischerově vládě Vladimír Tošovský, který svou kariéru dlouhé roky spojoval se státním koncernem ČEPS a rovněž působil jako předseda dozorčí rady Svazu zaměstnavatelů v energetice, vyjádřil názor, že firmy s výpadky počítají už dnes. „Takové výpadky nejsou neobvyklé. V oboru je považujeme za součást provozu, a i když mohou mít různou závažnost, máme na ně připravené postupy,“ vysvětloval.
Jiní ale upozorňují, že výpadek zasahuje celou ekonomiku, i obory, které výpadky vždy musí řešit improvizovaně a živelně.
„Nešlo pouze o nepohodlí domácností pár hodin bez ledniček či internetu – v řadě případů došlo k reálným majetkovým škodám, ztrátám na tržbách a přerušení klíčových technologických procesů. Hodně také údajně tratily firmy podnikající ve službách a hlavně v gastru. Nezapomínejme, že událost nastala v největší turistické sezóně,“ vysvětluje právník a vysokoškolský pedagog Petr Kolman.
K možnostem případného odškodnění poškozených podnikatelů ministryně spravedlnosti Eva Decroix krátce po výpadku v České televizi uvedla: „Energetický zákon v takových situacích hovoří poměrně jasně – náhrady jsou v zásadě vyloučeny, s výjimkou konkrétně určených situací“.
Podle právníka Kolmana je ale situace složitější. Klíčové je, zda šlo o neodvratnou událost, nebo byl výpadek způsoben pochybením státu. V tom se shoduje s advokátem Christianem Chodurou, se kterým jsme hovořili o možnostech odškodnění už dříve.
„Z právního hlediska je nutné nejprve rozlišit mezi obecným režimem odpovědnosti za škodu (podle § 2894 a násl. občanského zákoníku) a zvláštními režimy, jako je odpovědnost státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci (zákon č. 82/1998 Sb.),“ vysvětluje dále Kolman.
Politici bezprostředně po události spojovali výpadek pouze s technickým problémem na úseku V411. Vedení společnosti ČEPS na tiskové konferenci hovořilo o řetězci několika událostí, které se spojily. Jednou z nich byla technická závada v podobě „spadlého drátu,“ jak byl zlidověle popsán pád vodiče.
V této souvislosti zaujalo nedávno zjištění, že poškozený drát sloužil od roku 1961.
Druhou událostí, se kterou se tento pád spojil, byl výpadek uhelné elektrárny Ledvice. Zde zástupci ČEPS mluvili o nejasných důvodech, které se teprve budou zkoumat. A pár dní poté vyvolal velký rozruch veřejnosti rozhovor časopisu Echo s profesorem Františkem Hrdličkou z ČVUT. Ten totiž poukázal na možnou souvislost s přijímáním energie z obnovitelných zdrojů z Německa a Polska, kterou přitom předtím zástupci státu i ČEPS jako důvod odmítali.
Nešlo podle něj o „přetok“, že by tento proud přes české území tekl z jedno země do druhé, ale o situaci, kdy jsme se snažili co nejvíce tohoto proudu spotřebovat u nás. „Jak říkají soudruzi Zelení: Kupovali jsme lacinou elektřinu. Tím pádem dispečer, ČEPS, musel stahovat výrobu a stahoval uhelky. V době pádu vodiče sjížděly svůj výkon Ledvice, byly na 300 megawattech. To řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Z 600 megawattů ráno byly Ledvice před polednem na 300. A ve chvíli, kdy padl onen drát, ještě pořád jely dolů! Přitom následkem spadlého drátu se skokově změnila frekvence. To je špatně, protože v tu chvíli vám začnou vypadávat pohony zařízení. Pan Kříž písemně uvedl, že k potížím a pádu výkonu na 200 megawattů došlo jednu minutu po havárii vodiče vedení V411. Oni se snažili Ledvice zase najet, ale to se už přes opakované pokusy nepodařilo. Je třeba vědět, že 200 megawattů je v pásmu minimálního výkonu, protože to je stav, kdy i blok v elektrárně začíná být nestabilní. Tohle vám nepřiznají, ale taková je prostě skutečnost: dispečer z ČEPS Ledvicím nařídil sjet, ty nakonec spadly úplně, no a ten drát spadl během sjíždění výkonu Ledvic,“ padlo v rozhovoru.
Zavinění bude předmětem dalšího šetření, i když insideři, se kterými Solární magazín hovořil, se kloní k názoru, že verzi „zavinění operátora“ se stát bude bránit zcela maximálně – i pro případ, že by se podobná situace v budoucnu opakovala.
„Přenosovou soustavu v České republice provozuje ČEPS, a. s., akciová společnost plně vlastněná státem. Právně nejde o orgán veřejné moci, ale o podnikající subjekt v sektoru energetiky. Pokud by tedy došlo k pochybení v řízení soustavy, mohl by být aplikován běžný režim odpovědnosti podnikatele za škodu způsobenou porušením právní povinnosti,“ vysvětluje doktor Kolman, jaký by v takovém případě byl právní stav.
A právník upozorňuje i na možnost, že by selhání bylo důsledkem nesprávného úředního postupu správních orgánů. Ta by podle něj přicházela do úvahy v situaci, že by stát například dlouhodobě ignoroval známá rizika nebo nezajistil dostatečnou údržbu sítě. V takovém případě by mohla vzniknout odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Současně doktor Kolman poznamenává, že klasifikace, zda se jedná o technickou závadu či nikoliv, má být předmětem odborného šetření, nikoliv politických prohlášení. Pokud tedy politici dopředu naznačují některou z možností, není to příliš vhodné.
Ani případě vzniku odpovědnosti to podle právníka nebude tak jednoduché. Budou muset sami doložit, že jejich škoda souvisí s výpadkem, a prokazovat i její výši.
Typově si Petr Kolman dovede představit, že by nárok na náhradu škody mohli uplatnit třeba podnikatelé provozující zařízení závislá na nepřetržitém napájení, což je nejen litvínovská chemička, která se stala určitým symbolem výpadku, a masokombináty či pekárny, ale také například nemocnice, datová centra, e‑shopy s logistickým provozem. Dalo by se u něm uvažovat i v případě zemědělců či chovatelů, kterým by výpadek způsobil úhyn zvířat nebo zkažení zásob. A také podnikatelé ve službách, kteří museli zavřít provozovnu.
Jak by to mohlo probíhat, na to se podle něj můžeme podívat tam, kde došlo k podobné události (i když výpadek zde nakonec trval více než den) krátce před námi. A optimismus podnikatelů to spíše krotí.
„Jak víme i z českých medií, ve Španělsku (rovněž členská země EU jako my, tedy s podobným právním řádem) došlo v dubnu k rozsáhlému blackoutu, který trval prakticky celý den. Tedy horší než u nás v Česku. Podle španělského webu Cinco Días jde prozatím hrazení škod z blackoutu primárně za pojišťovnami. Nicméně stále ale probíhá detailní šetření příčin a objevují se první žaloby zejména od nespokojených španělských podnikatelů o náhradu škody. Soudy se podle listu mohou táhnout roky. To je podobné jako nás. Člověk nemusí být profesorem na právnické fakultě, aby mu bylo jasné, že se to potáhne i v zemi profesora Fialy. Roky,“ poznamenává pro Solární magazín doktor Petr Kolman, pedagog na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
