Jeden z nejčastějších mýtů, který se traduje o tepelném čerpadle je, že jeho instalace v nezatepleném starším domě nedává smysl. Podle tohoto mýtu zde dosahuje tepelné čerpadlo takové spotřeby elektřiny, že je zde pro vytápění nevýhodné. Smysl tedy má pouze v novostavbách, které jsou zateplené. Je tomu tak ale doopravdy? Asociace pro využití tepelných čerpadel zpracovala ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT studii, která ukazuje něco jiného.
Studie porovnala různé druhy vytápění a stáří domu
Ve studii se uvádí příklad domu o obytné ploše 150 m2, u kterého se propočítávají jednak různé zdroje tepla, tedy elektrokotel, plynový kotel, tepelné čerpadlo vzduch–voda, tepelné čerpadlo země–voda a tepelné čerpadlo vzduch-vzduch. Dále se propočítává nasazení konkrétního vytápění v novostavbě, v domě z 80. let a domě, který byl postavený po roce 2000. A jaké byly výsledky?
I v nezatepleném domě díky tepelnému čerpadlu ušetříte
Asi nepřekvapí, že provoz tepelného čerpadla bude dvakrát tak drahý než v nejstarším domě. Překvapit ale může fakt, že pokud do tohoto nehospodárného domu instalujete tepelné čerpadlo, ušetříte více než dvě třetiny, co byste zaplatili za provoz elektrokotle a třetinu toho, co byste protopili plynem. „I když dům nemá zateplení a jeho obálka nesplňuje současné doporučené hodnoty, může díky tepelnému čerpadlu vycházet v celkovém energetickém hodnocení velmi dobře. Tepelné čerpadlo má nízkou primární energii a vysoký podíl obnovitelných zdrojů, takže dokáže splnit požadavky PENB i u starších domů a zároveň výrazně snížit provozní náklady — bez nutnosti okamžitého zateplení,“ vysvětluje ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel Eva Neudertová.
Tepelné čerpadlo bez podlahového vytápění
Často se uvádí, že tepelná čerpadla nemá smysl instalovat tam, kde se topí běžnými radiátory, ale že je třeba využívat podlahové topení. I to se ukazuje jako mýtus. Podle studie je totiž důležitější celkové nastavení otopného systému. „Největší účinnosti tepelné čerpadlo dosahuje při nízkoteplotním režimu, proto je ekonomika u zateplených domů a podlahového topení extrémně příznivá. U nezateplených domů s radiátory je to ale pořád velmi dobré a účinnost vychází asi jedna ku třem. To je efektivita, jaké jste před deseti lety dosáhl u čerpadel v domě s podlahovým vytápěním. Starý dům ani radiátory neznamenají diskvalifikaci od tepelného čerpadla,“ dodává ředitelka AVTČ Eva Neudertová.
Důležitá je kvalita instalace
Podle studie provozní náklady neovlivňuje pouze zvolený zdroj vytápění. Významnou roli hraje správné dimenzování zařízení, kvalita instalace i technický stav otopné soustavy. Důležité je, aby otopná soustava umožňovala dodávku teplonosné vody do 70 °C. To starší litinové nebo ocelové radiátory splňují. Potrubí musí být těsné a v dobrém stavu, otopná soustava musí být takzvaně hydraulicky vyvážená a mít dostatečný průtok vody.
Z jedné jednotky elektřiny minimálně čtyři jednotky tepla
Klíčovým parametrem tepelných čerpadel je sezónní topný faktor SCOP, který vyjadřuje, kolik jednotek tepla zařízení vyrobí z jedné jednotky spotřebované elektřiny během celého roku. Moderní tepelná čerpadla vzduch–vzduch i vzduch–voda dosahují běžně hodnot kolem 4 až 5. Jinými slovy – z jedné kilowatthodiny elektřiny vyrobí čtyři až pět kilowatthodin tepla. Elektrokotel přemění jednu kilowatthodinu elektřiny přibližně na jednu kilowatthodinu tepla. Plynový kondenzační kotel dosahuje vysoké účinnosti, přesto ale nedokáže využít energii tak efektivně jako moderní tepelné čerpadlo.
