Termín „povolenka“ vstoupil do evropské veřejné debaty v souvislosti s bojem EU proti klimatické změně. Na začátku století se Unie rozhodla jít proti skleníkovým plynům cestou tzv. „emisního obchodování“. Povolenky umožňovaly firmám, produkujícím při své výrobě znečištění, vypouštět jednu tunu ekvivalentu CO2 na kus. Aby byla zachována určitá ekonomická flexibilita, bylo s těmito „dekrety na splodiny“ současně možné obchodovat. Povolenky tak získaly povahu cenného papíru, což umožnilo, aby se následně staly předmětem skupování a spekulace. EU se snažila reagovat regulací tohoto trhu, přesto ale byla cena i způsob obchodování terčem trvalé kritiky.
Když byl v roce 2022 v Evropské unii schválen klimatický balíček Fit for 55, stal se jeho součástí i závazek rozšířit povolenkový systém i na emise produkované domácím topením a osobní dopravou. Povinnost nakupovat emisní povolenky je firmám uložena od 1. ledna 2027. Je jisté, že ty přenesou zvýšené náklady na koncové zákazníky.
Vyšší náklady domácnosti pocítí v cenách benzínu a vytápění. Není ale zřejmé, jak vysoké tyto náklady budou. Při zavádění se předpokládala cena 45 euro za tunu oxidu uhličitého. Nyní je přes 80 euro a experti odhadují, že trh s povolenkami ji může vyhnat ještě mnohem výše, až k 250 eurům.
Při ceně 45 eur se u běžné domácnosti s průměrnou spotřebou predikuje zvýšení nákladů zhruba o pět tisíc korun za rok. Pokud by ale povolenka stála přes 200 euro, pohybovaly by se nové náklady kolem 25 tisíc ročně.
V předvolebním Česku je téma velmi ožehavé. Vloni v létě vláda odložila projednávání návrhů, jimiž má být balíček Fit for 55 inkorporován do českého práva, když se v den projednávání objevil v deníku Blesk titulek, že schválení by bylo největším útokem na peníze Čechů. Během roku ale proces ratifikace nadále postupoval a začátek roku 2027 se neúprosně blíží.
I Evropská unie si je vědoma sociálních rizik nástupu „domácích“ povolenek, v úředních dokumentech zavedených pod označením ETS 2. Část výnosů, dvacet pět procent, má být odvedeno do Sociálního klimatického fondu, odkud jej bude na pomoc nízkopříjmovým skupinám distribuovat EU. Cílem má být podpora zateplení domů a dalších zelených technologií.
Právě o tomto fondu mluvila europoslankyně Markéta Gregorová v bouřlivé debatě, která se k tématu vedla na CNN Prima News.
Mnohem méně se ale mluví o tom, jak bude naloženo se zbylými třemi čtvrtinami vybraných prostředků. Ty totiž dostanou členské státy a bude do značné míry na nich, jak je rozdělí.
Ačkoliv unijní dokumenty hovoří o tom, že by tyto prostředky státy měly investovat do rozvoje nízkoemisní dopravy a renovace budov, je možné část použít přímo na podporu domácnostem. Některé členské státy to skutečně chtějí udělat, třeba Rakousko zavádí tzv. „klimabonus“ vyplácený přímo domácnostem. Zaveden byl už vloni, kdy přímá podpora činila podle regionu od 145 do 290 eur na domácnost. Letos se systém změnil a podpora poněkud snížila, princip, že vláda dá peníze domácnostem a nechá na nich, jak je využijí, ale zůstal zachován.
V Česku se s žádným podobným „klimabonusem“ nepočítá, náš podíl z výběru ETS 2 by měl být investován výhradně do zelené transformace. Konkrétně na podporu investic do teplárenství a ekologické dopravy, renovaci budov, renovaci vytápění nebo podporu energeticky úsporného sociálního bydlení.
„Nechceme lidem pořád dávat ryby, my je chceme naučit rybařit,“ řekl k tomu ministr životního prostředí Petr Hladík pro Respekt. Bonmot odkazuje ke slavnému přísloví „Dej člověku rybu, nasytíš ho na jeden den. Nauč ho rybařit, nasytíš ho na celý život.“ Příměr, připisovaný čínskému filozofovi Lao-c, je obvykle vykládán jako motivace k vlastní iniciativě, snaze a „postavení se na vlastní nohy“. Jestliže jím ministr Hladík obhajuje to, že peníze půjdou na státem vybrané transformační projekty, nikoliv domácnostem, které by si samy mohly rozhodnout, jak je chtějí pro zelenou transformaci svého života využít, působí to dojmem, že lidovecký ministr jeho význam zcela otočil.
Jsou to totiž domácnosti a koncoví spotřebitelé, kdo náklady nových povolenek primárně ponese. Obavy o sociální smír vyjadřují i ekonomové, kteří jinak nemají pověst „doktora Zkázy“. A protože Solární magazín usiluje o osvětu a podporu právě v této části společnosti, obrátili jsme se na Ministerstvo životního prostředí s dotazy, jak zajistí, aby se vybrané prostředky skutečně dostaly k těm, kteří povolenky ve vyšších účtech zaplatí.
Podle mluvčí Veroniky Krejčí ministerstvo vypracovalo definici „ekologicky zranitelné domácnosti“, na které by sociální pomoc měla cílit především.
„Mezi energeticky zranitelné domácnosti patří ty, které mají nižší a střední příjmy do šestého decilu a žijí v budově s příliš vysokými energetickými nároky anebo bydlí v oblastech, které jsou špatně dostupné veřejnou dopravou. Obě skupiny jsme definovali tak, aby bylo možné cílit investice tam, kde jsou nejvíce potřeba a kde dosáhneme nejlepšího výsledku,“ uvedla Veronika Krejčí pro Solární magazín.
Velikost této skupiny podle ní bohužel nelze přesně vymezit, protože neexistuje databáze energetických tříd budov. V návrhu se ale počítá s využitím dotačního titulu Nová zelená úsporám, který se už v minulosti pro tyto domácnosti osvědčil.
Prostředky ze sociálního klimatického fondu podle ní zamíří právě domácnostem, na podporu jejich přechodu k modernějším způsobům vytápění. „Cílem je snížení spotřeby fosilních paliv, což pomůže nejen ochraně ovzduší a klimatu, ale také sníží závislost na dovozech paliv z nestabilních zemí. Díky tomu se sníží budoucí náklady na klimatické škody,“ vysvětlovala mluvčí.
Připomněla, že i klimatické škody mají své náklady, třeba loňské povodně stály stát zhruba sedmdesát miliard. Současně se zvýší energetická bezpečnost České republiky.
Poté mluvčí Solárnímu magazínu ministerstva vysvětlovala, kam dále budou prostředky z výnosu povolenek investovány: „Vedle podpory bezemisní dopravy, vytápění a ochrany zranitelných domácností budou prostředky ze systému obchodování emisních povolenek ETS2 částečně investovány i například do poptávkové dopravy. Primárně je tato podpora mířena na regiony, které mají v tuto chvíli nedostatečnou dostupnost veřejnou dopravou. Kvůli ní jsou místní obyvatelé často odkázáni na auto jako jediný způsob přepravy. Díky poptávkové dopravě si budou moci zavolat lokální dopravu, například malý autobus pro osm osob, který je odveze do nejbližší obce či města. Dále budeme investovat do výstavby energeticky úsporného dostupného nájemního bydlení. Prostřednictvím programu Nová zelená úsporám půjdou investice také do snížení energetické náročnosti rodinných domů vlastníků s nižšími a středními příjmy“.
Pokud jde o přímou podporu domácností, měla by pro ní být využita takzvaná „superdávka“, do které současná vláda sloučila všechny dosavadní příspěvky, včetně příspěvku na bydlení. „Dnes je v ČR velmi účinně nastaven příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, které jsou právě začleněny do superdávky. Právě příspěvek na bydlení postihuje otázku nákladů na energie,“ vysvětluje mluvčí ministerstvo životního prostředí.
