Je to již rok, co bylo spuštěno Elektroenergetické datové centrum, které sdílení umožňuje. Sdílení je totiž ve skutečnosti hlavně administrativní operace, kdy se určí, kdo vyrábí a kdo spotřebovává a právě to EDC poskytuje. Aktuálně v České republice sdílí 25 029 odběrných a 16 861 výrobních míst. Ty si spolu vyměnily elektřinu v celkovém objemu více než 33 GWh. Lidé si dokázali nastudovat a ovládnout i tak odbornou problematiku, jakou je sdílení elektřiny. Call centrum datového centra tedy vyřizuje stále méně dotazů.

Lidé se ve sdílení elektřiny už vyznají

„V prvních měsících fungování jsme museli vyřizovat v průměru dva dotazy na jednoho registrovaného. Aktuálně je situace zcela jiná a o naši radu žádá zhruba každý pátý registrovaný.“ řekl Petr Kusý, předseda představenstva EDC, a dodal: „Systém EDC se ukázal jako funkční nástroj, se kterým se Češi naučili zacházet. Pro všechny další zájemce jsou kolegové na lince 800 720 204 samozřejmě stále k dispozici.“

Česko je přitom v tom, jakou formou je možné elektřina sdílet, patrně nejdál oproti ostatním státům Evropy. Elektřina lze sdílet i v řadě jiných zemí, ale většinou dochází ke sdílení tak, že si například obec pořídí zdroj elektřiny a následně elektřinu poskytuje členům své komunity. Takto mohou ze společného zdroje těžit i ti, kdo si fotovoltaiku nemohou pořídit, typicky nájemníci v bytových domech.

Energetická společenství – zatím pár desítek v této formě sdílení elektřiny

Právě díky sdílení elektřiny se tak i oni mohou zapojit do „nové energetiky“ a těžit z výhod obnovitelných zdrojů, v tomto případě v nižší ceně elektřiny, než by ji poskytl dodavatel elektřiny. Energetické komunity jsou u nás jednou z několika režimů, jak je možné se do sdílení elektřiny zapojit. Ze všech tří forem, které jsou u nás k dispozici, jde o nejméně častou formu, neboť založit společenství není úplně jednoduché, ale i počet energetických komunit roste: „Potvrzuje se rovněž zájem o sdílení elektřiny ze strany obcí, firem a větších skupin zájemců. Ty se sdružují do tzv. energetických společenství, jejichž registrace je administrativně náročnější. Zatímco první společenství jsme zaznamenali až po čtvrt roce fungování a v lednu tohoto roku jich sdílelo dosud jen sedm, v současné době evidujeme již přes čtyři desítky energetických společenství a další jsou v procesu registrace u Energetického regulačního úřadu,“ upozornil Petr Kusý.

V rámci skupin sdílení pak EDC k 31. červenci eviduje nejvíce takzvaných aktivních zákazníků (15 625) následovaných 685 bytovými domy. V bytových domech naráží zájemci jednak na nutnost odsouhlasit si tento záměr podle stanov společenství vlastníků, většinou jde o nadpoloviční většinu. Pro ty, kdo se záměrem nesouhlasí, přitom není povinnost se sdílení účastnit.

Bytové domy – sdílení elektřiny s nebo bez sdružení do jednoho odběrného místa

Bytové domy mohou sdílet elektřinu tak, že si nechají vybudovat na střeše zdroj elektřiny, tedy fotovoltaickou elektrárnu a následně mají na výběr dva režimy. V prvním režimu mohou sloučit všechna odběrná místa z jednotlivých bytů do jednoho odběrného místa a poté si vyrobenou elektřinu rozdělí podle svého vlastního uvážení. V takovém případě jejich sdílení elektřiny neprochází Elektroenergetickým datovým centrem.

Dále mohou sdílet elektřinu tak, že jednotlivým bytům zůstanou odběrná místa zachovaná a sdílení probíhá přes Elektroenergetické datové centrum, kde se rozděluje elektřina podle předem schváleného alokačního klíče. „U nás zatím jednoznačně dominuje sdružení odběrného místa, nicméně zájem o komunitní sdílení roste hlavně s ohledem na jednodušší administrativu a domlouvání u členů Společenství vlastníků jednotek – snáze si odhlasují komunitní sdílení,“ uvedl Stanislav Gaj ze společnosti Domy sobě, která se instalací fotovoltaiky v bytových domech zabývá.

Zdroj: Elektroenergetické datové centrum