Ochrana českého environmentu jako cíl energetické tranzice?

Jedním z nejvýznamnějších obnovitelných zdrojů je zcela půda. Půda je především obnovitelným zdrojem potravy a také umí zadržovat vodu v krajině. V podmínkách české krajiny tedy, až na některé výjimky, dnes plánují politici s investory využívání obnovitelné energie z větru environmentálně neudržitelným způsobem destruktivním pro obnovitelnost půdy, čímž překračují jiná, stejně významná kritéria na ochranu planety.

Následující obrázek znázorňuje aktuální stav tzv. planetárních hranic, které definují bezpečný operační prostor pro fungování lidské civilizace na Zemi. Aktualizace z roku 2023 ukazuje, že několik klíčových systémů planety – zejména změna klimatu, integrita biosféry, změny ve využití půdy a biogeochemické toky dusíku a fosforu – již překročilo bezpečnou mez, což zvyšuje riziko destabilizace globálních environmentálních systémů. Koncept planetárních hranic je proto významným analytickým rámcem pro hodnocení udržitelnosti energetických systémů a souvisí s hodnocením energetické udržitelnosti v rámci World Energy Trilemma Report 2024 publikovaného organizací World Energy Council.

Obrázek 1 Aktualizace planetárních hranic (2023). Barevné označení vyjadřuje míru rizika překročení planetární hranice: bezpečná zóna (zeleně), rostoucí riziko (oranžově) a vysoké riziko / překročená hranice (červeně).

• Změna klimatu (Climate Change) — překročená hranice
• Okyselování oceánů (Ocean Acidification) — v rámci bezpečné zóny
• Nové látky v prostředí / chemické znečištění (Novel Entities) — překročená hranice
• Biogeochemické toky dusíku a fosforu (Biogeochemical Flows – Nitrogen and Phosphorus) — překročená hranice
• Odběr sladké vody (Freshwater Use) — rostoucí riziko
• Změny ve využití půdy (Land-System Change) — překročená hranice
• Integrita biosféry / úbytek biodiverzity (Biosphere Integrity / Biodiversity Loss) — překročená hranice
• Atmosférické aerosoly (Atmospheric Aerosol Loading) — regionálně významné riziko
• Stratosférický ozon (Stratospheric Ozone Depletion) — v rámci bezpečné zóny

Zdroj: Azote for Stockholm Resilience Centre, na základě Richardson et al. (2023); převzato z reportu World Energy Trilemma Report 2024 vydaného organizací World Energy Council :  World Energy Trilemma Report 2024. London 2024.

Pokud porovnáme dva typy nevhodných instalací obnovitelných zdrojů energie na orné půdě, vítězí zcela jednoznačně fotovoltaiky, protože po odstranění elektrárny můžeme půdu zase dále využívat k původnímu účelu, kterým je zemědělství. Jde o dočasné využití orné půdy k něčemu jinému, než k čemu byla určena. Škodlivější je v mnoha případech pěstování „energetických“ monokultur způsoby, kdy se z půdy vymývá humus a zůstává pouze jakási písčitá hydroponie doplněná velkým množstvím umělých hnojiv. Pokud nelze ornou půdu po „energetických“ plodinách vrátit již do běžného zemědělství, je to její devastace a nikoli „obnovitelná energetika“ Naopak při rozrytí půdy kabely a větrnými věžemi je neekologičnost našeho počínání téměř zaručena, riskujeme zničení půdní infrastruktury a její vodní zásoby a režim a betonové sokly k větrným elektrárnám budou možná zkoumat archeologové nejméně několik století po nás, ale určitě na takové zničené půdě nic neporoste.

Ideologická „náhrada“ fosilních paliv a stabilita dodávek

Příklad byl již v Solárním magazínu opakovaně publikován, můžeme jej převzít z minulého článku, který situaci podrobně popisuje. Horní černá křivka, která se pohybuje v rozmezí mezi 8000 a 10000 MW, představuje zatížení české elektrizační soustavy v zimním období v průběhu jednoho týdne, křivka má pět větších vrcholů v průběhu pracovních dní a dva o něco menší o víkendu. Růžová plocha pod křivkou představuje pokrytí naší bilance dovozem i vlastní výrobou, bílé plochy pak nezajištěnou elektřinu. Na tomto příkladu vidíme, že nám ve čtvrtek a zejména v pátek velký kus energie chybí, a není odkud dovážet. Podstatné je, že v takovémto počasí si chybějící energii bez větru v Německu ani u nás ve větrných turbínách nevyrobíme.

Obrázek 2 Modelový příklad zimního nedostatku elektřiny, převzato z časopisu Energetika, ročník 2025, článek Ing. Karla Vinklera.

Závěrem je nutno konstatovat, že z mnoha důvodů nelze větrné elektrárny považovat za náhradu stávajících fosilních výkonů. Při zavírání uhelných elektráren vynucují další výkony plynové. Takto to bylo i v době německého „energetického zázraku po dohodách Angely Merkelové s Vladimírem Putinem o navýšení surovinové závislosti celé Evropy na dováženém zemním plynu a technika ani naše soustavy se od té doby příliš nezměnily.

Akcelerační zóny jako příležitost pro rozvoj fotovoltaiky

V evropské směrnici RED III, o které vláda tvrdí, že ji implementuje, prioritně využíváme (citace)

• umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov,
• dopravní infrastruktura a její bezprostřední okolí,
• parkoviště,
• zemědělské podniky,
• skládky,
• průmyslové areály,
• doly,
• umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže,
• městské čistírny odpadních vod,
• znehodnocenou půdu, kterou nelze využívat pro zemědělství.

V současné situaci je opak pravdou, na návrhu akceleračních zón vystavených na www.vukoz.cz taková místa upřednostněna nejsou.

Obrázek 3 Mapa připravovaných větrných akceleračních zón, Zdroj Výzkumný ústav pro krajinu https://experience.arcgis.com/experience/b1442968c043496fa635698519cc1f99

Obrázek 4 Mapa připravovaných větrných akceleračních zón, Zdroj Výzkumný ústav pro krajinu https://experience.arcgis.com/experience/535564e8e2614eb19248b91c1839e7c4

Sám výzkumný ústav pro krajinu na svých stránkách o těchto mapách uvádí (cituji)

Mapový portál představuje odborný podklad pro podporu informované debaty a rozhodování o vhodnosti území pro případné vymezení akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje v souladu se zákonem č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a nařízením vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti.

Jednotlivé vrstvy (limity) indikují míru rizika možného konfliktu rozvoje větrných a solárních elektráren s ochranou jiných veřejných zájmů. Mezi tyto zájmy patří zejména ochrana přírody, ochrana zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnost civilního letectví, ochrana ložisek strategických surovin, památková péče nebo také ochrana lázní a léčivých zdrojů.

Jsou zde území červená, kde vládní nařízení zakazuje vymezení akceleračních oblastí pro jednotlivé obnovitelné zdroje, území žlutá, kde je potřeba pečlivě a individuálně návrhy na případné vymezení akceleračních oblastí posoudit a území zelená, kde je konflikt s ochranou jiných veřejných zájmů oproti rozvoji obnovitelných zdrojů minimální.

Mapový portál nepředstavuje návrh akceleračních oblastí, který by vstupoval do zákonem stanoveného procesu vymezování.

Mapový portál je výsledkem projektu “Příprava politiky krajiny, krajinného plánování a akceleračních zón OZE” na základě smlouvy mezi Ministerstvem životního prostředí a zpracovatelem – Výzkumným ústavem pro krajinu, v.v.i. Projekt byl v letech 2024-2025 podpořen z Nástroje na podporu oživení a odolnosti EU prostřednictvím Národního plánu obnovy (komponenta 7.7.2). (konec citace)

Plochy vhodné k instalaci podle směrnice RED III mají také řadu zdrojů, významným je například Národní databáze brownfieldů na webu agentury Czechnivest

Obrázek 5 Národní databáze brownfieldů Zdroj https://brownfieldy.czechinvest.org/Aplikace/bf-public-x.nsf/bfs.xsp

A také nabídky volných průmyslových objektů, například společnosti SKLAD

Obrázek 6 Digitální mapa aktuálně volných průmyslových prostor Zdroj  https://www.sklad.cz/digitalni-mapa-aktualne-volnych-prumyslovych-prostor/

Netransparentní jednání vlády

Přestože se na stránkách výzkumného ústavu krajiny uvádí, že jejich mapový portál nepředstavuje návrh akceleračních oblastí, který by vstupoval do zákonem stanoveného procesu vymezování, obchází s těmito podklady developeři krajem. Ze zainteresovaných resortů, jakými jsou Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu, se zatím nepodařilo vymoci jakékoli podklady, metodiky nebo i jmenovité složení mezirezortní komise, o které média veřejně informují, a to ani v režimu Zákona 106 / 1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Zato máme občas vyhlášení některých politiků, jak daleko budou ty větrné parky od domů obyvatel. Názor autora na porušování celé řady zákonných norem, mezinárodních předpisů při takovémto procesu ani porušování dobrého mravu a demokratického dialogu není předmětem tohoto článku, je možno se s ním seznámit v jiných médiích. Podstatné je, že toto celé chystá nějaká neznámá skupina za zavřenými dveřmi.

Obsahem článku jsou možné důsledky takovéhoto nestandardního postupu pro další vývoj českého fotovoltaického průmyslu a varování odborné veřejnosti

Odhad prioritně užívaných ploch v ČR

Brownfieldy

Jde o využiti ploch, které jsme zničili v dávné minulosti a které se již k ničemu jinému stejně nehodí. Skládky, výsypky, doly, odkaliště, prázdné areály továren apod. Odhadem máme kolem 3000 brownfieldů.

Konkrétní příklady a možný instalovaný výkon

• Uzavřená elektrárna Dětmarovice 40 až 50 MW,
• Odkaliště v teplárně (klient nejmenován) 10 až 15 MW,
• Zavezená skládka v Liberci u obchodního domu mezi obchodní a průmyslovou zónou 8 až 10 MW.

Uvedená příklady jsou zajímavé i v tom, že u nich existuje síťová infrastruktura a v jejich okolí nebo bezprostřední blízkosti i spotřeba vyrobené elektřiny. Pokud bychom využili pouhých 10 % těchto lokalit s instalovaným výkonem po 10 MW, spolehlivě pokrývá celý limit 3 GW

Logistické haly

Jde o využití půdních ploch, které jsme zničili v nedávné minulosti, když jsem u nás postavili „skladiště“ Evropy. Odhad jejich celkové plochy je přes 12 milionů m2, vejde zde se okolo 1,5 GW, tedy polovina závazku ČR v EU:

Směrnice RED III ani naše závazky v EU neobsahují v době povinnost, aby vlastník haly něco stavěl, pokud nebude chtít. Akcelerační zóna na jeho střeše znamená, že pokud se pro takovouto výstavbu rozhodně, nemusí už procházet složitým stavebním řízením a při dodržení technických a bezpečnostních norem může de facto začít.

Markety

Mají odhadem 3 až 5 milionů m2, i s parkovišti jde zcela jistě o dalších 0,5 GW. Mohou se využít i okolní pozemky, výhodou je celoroční spotřeba přímo v místě výroby.

Školy

Máme přes 10 tisíc škol, polovina z nich je postavena v době „Husákových dětí“ a mají rovné ploché střechy. Na střechu jedné takové školy, mají více pavilonů, se vejde průměrně 100 kWp, většinou i více. To znamená příležitost pro dalších 0,5 GW.

Teplárny

Tepláren máma kolem 60 malých a 600 velkých. Vzhledem k tomu, že mají teplárny obvykle velké množství středech i okolních pozemků a brownfieldů, použijeme v tomto případě inverzní způsob odhadu, a sice kolik jsou schopny spotřebovat letní obnovitelné elektřiny. Tepelný výkon mají cca 20 TWh, z toho ohřev teplé užitkové vody činí asi 20 % (4 TWh, z toho polovina produkce v létě, kdy svíti slunce. Dostáváme tedy možnou kapacitu kolem 2 TWh spotřeby v elektrickém ohřevu, na instalovaný výkon toto vychází další 2 GW.

Průmyslové podniky

Máme jich kolem 200 tisíc. Kdyby v průměru každý z nich měl na střeše to, co má rodinný dům, je to další 2 GW.

Závěrem k plochám dle směrnice RED III

Dohromady zde máme 9,5 GW, TROJNÁSOBEK přehnaného závazku minulé vlády 3 GWh. U většiny těchto lokalit s existujícími sítěmi i dostatečnou spotřebou na místě, tedy bez výrazných dodatečných investic do posilování soustav a stabilizace jejich provozu. Část spotřeby (teplárny, mrazící pulty marketů, klimatizace ve školách a část průmyslové spotřeby) má dokovej akumulační charakter a mohla by částečně poskytovat i služby výkonové rovnováhy namísto mařičů energie nebo samostatných bateriových úložišť.

Ceny, energetická chudoba

Vliv na síťové poplatky a jejich vliv na další rozvoj

Větrné parky nejsou, na rozdíl od většiny nepotřebných ploch a objektů nařízených z Bruselu, v blízkosti elektrizační soustavy. Jestliže se budou stavět investice vedení a transformace k větrným parkům a související posílení soustav, které budou s dobou využití maxima 2000 hodin z 8760, tedy s využitím méně jako 25 %, bude to mít za následek zvyšování regulované složky elektřiny a také další zastarávání existujících sítí, na jejichž rozvoj mít nebudeme, i když budeme regulovanou složku zdražovat. Peníze na obnovu sítí jsou jenom jedny, například v Liberci máme ještě historické sítě VN 10 kV ze 70. let, tedy 50 let staré rozvody. V případě plánování větrných parků je na místě se ptát, kolik prostředků zůstane na jejich obnovu.

Pokud by mělo jít o podporu takovéto výstavby z dotací EU, ty bývá obvykle 30 až 50%, tedy zbytek si uhradíme stejně ze svého, nehledě na to, že nám takovéto hospodaření Modernizačním fondem vyčerpá zdroje na inovace vlastní infrastruktury, například komunitní energetiku pór obce a Novou zelenou úsporám.

Na stav sítí a cenu za jejich použití to bude mít následující vliv:

• Zdražování regulované složky ceny, a tím i větší izolaci komunitního sdílení, toto plánuje vláda již před obecními volbami;
• Pokus o převod zbytků dotací z projektů Nová zelená úsporám a Komunitní energetiky pro obce do podpory připojování větrných parků;
• Zastarávání sítí nn a vn v infrastruktuře, na jejichž obnovu a rozvoj nebude kvůli podpoře připojování nových větrných parků rozpočet.
• Budeme de facto z našich daní kompenzovat dumpingové ceny elektřiny v době přebytků a ze zvyšující se regulované složky ceny přispívat na její dopravu na Lipskou burzu.

Dumpingové ceny silové elektřiny

Vývoj četnosti záporných cen v letech 2023 až 2025 v Německu (trh na den dopředu) je na následujícím obrázku

Obrázek 7 Vývoj četnosti záporných cen v letech 2023 až 2025 v Německu (trh na den dopředu). Na vodorovné ose jsou intervaly velikosti záporné ceny v Eurech na MWh, na svislé ose počet hodin, kdy se cena vyskytuje v tomto intervalu. Je vidět, že se oproti minulému stavu tento trend zdvojnásobil, zhoršila se i výše záporní ceny a již se to týká kolem 10% hodin do roka. Tento trend se vlivem dalších dotací zhoršuje. Nejnižší cena dosáhla asi −250 €/MWh dne 11. května 2025, v přepočtu na české koruny jde o více jak 6 korun, které musí zaplatit výrobce za to, když dodá elektřinu do přetěžované sítě. Průměr je kolem −100 €/MWh, tedy zhruba za 2,50 Kč každou desátou hodinu do roka.

Zdroj německá burza www.ffe.de

Pokud bude tento trend pokračovat, znamená to dvě rizika:

• Bude-li použit contract for difference a garance špatné prodejní ceny na trhu státem, půjde o vyšší výdaje ze státního rozpočtu na pokrývání ztrát větrných developerů s rostoucím trendem
• U subjektů, jejích dodávky jsou částečně závislé na spotovém trhu, vroste vliv záporných cen i z domácího prostředí a prakticky zablokuje návratnost obecních instalací.

Stagnace solárního vývoje včera a dnes

Obrázek desetileté stagnace vývoje fotovoltaického průmyslu v ČR již byl publikován. V letech 2010 až 2012 nastala extrémní podpora „solárních baronů“, která byla v roce 2012 byla zaražena účelovou studií soukromé společnosti EGÚ Brno, že se do sítě nevejde více jak 2 GW solárního výkonu.

Pokud budeme postupovat podle návrhu minulé vlády, tj. 2,5 GW větrných elektráren „větrných baronů“ a 0,5 GW elektráren solárních, ale také instalovaných v rozporu se směrnicí RED III, dojde k celkové stagnaci domácích, komunitních a obecních elektráren, Tento rizikový vývoj je znázorněn na následujícím obrázku. Rok 2025 je podle zdrojů ERÚ odhadnut na 5 GW (jiné zdroje, například Solární asociace, uvádí dokonce 5,5 GW). K tomuto výkonu je po dobu pěti let připočítáván výkon po 0,1 GW, tedy plánovaná výstavba v akceleračních zónách je rozdělena do pěti let.

Obrázek 8 Predikce vývoje fotovoltaiky do roku 2030 při současném návrhu akceleračních zón. Zdroj: archiv autora, zpracováno ve spolupráci s Laboratoří diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS) FEL ČVUT, zdroj dat do roku 2024 je ERÚ / OTE / MPO, rok 2025 kvalifikovaný odhad ERÚ, další vývoj podle algoritmu autora uvedeného v této publikaci.

Shrnutí

Korektní implementace evropské směrnice RED III představuje velkou výzvu pro český fotovoltaický průmysl, který by se takovéto příležitosti ve spolupráci s obcemi a průmyslem neměl vzdávat. Cesta „větrných baronů“ je v přímém nesouladu s evropskou legislativou a přináší v této oblasti četná úskalí.

Cenově blokované komunitní sdílení solární energie

Mnohé obce mají problém s nesmyslně drahou cenou za sdílení obnovitelné elektřiny na jejich území: Tento jev se vlive zdražování provozu soustav v důsledku plánované výstavby větrných parků ještě zhorší, zatímco vláda plánuje dotace Modernizačního fondu přesunout k těmto parkům namísto našich domů v rámci Nové zelené úsporám.

Dumpingová konkurence větrných elektráren

Vlivem další dumpingové výroby z větrných parků, které mají být dotovány z českých daní, se konkurence levné ceny přesune z německého exportu do dotované české dumpingové výroba, což omezí další uplatnění obnovitelné energie v obcích i v průmyslu.

Zastarávání soustav a tím omezená připojení

Vysáváním peněz bude blokován i rozvoj soustav a jejich kapacit v infrastruktuře.

Závěrem

Vývoj se bude točit za dumpingové dotované ceny ve větrných turbínách nad našimi hlavami, ale v obcích pod nimi a takové v inženýrských oborech k němu nedojde. Pokud bude vláda dále pokračovat v plánovaných 2,5 GE podpory „větrných baronů a 0,5 GW solárních baronů na polích namísto na akceleračních zónách v souladu s legislativou EU, postavíme během pěti let čtvrtinu toho, co za „solárních baronů“, a skončíme.

Příčinou tohoto rizikového stavu není vývoj v Evropské unii ani její požadavky, ale nezákonný postup české vlády při implementaci evropské legislativy. Minulá koalice to takto naplánovala a ta nová, od které řada voličů očekávala změny k lepšímu, v tom zatím pokračuje, zatímco opravdová budoucnost naší obnovitelné energetiky je tam, kde jsou soulad s evropskými zákony a nikoli s předem podjatou českou cestou. Naopak dodržování evropských zákonů novou koalicí povede k velkému nárůstu a příležitostem obnovitelné solární energetiky.

Autorem komentáře pro Solární magazín je energetický expert Ing. Hynek Beran