Pokud dojde ke ztrátě napětí, celá řada výroben nedokáže sama od sebe obnovit svůj provoz a začít elektřinu vyrábět. K tomu se využívají například vodní elektrárny, nebo jako v kladenské teplárně speciální turbína. V bloku 8 kladenské teplárny lze najít turbogenerátor, což je derivát leteckého proudového motoru pro energetické využití.
Na studeném konci turbíny je připojený elektrický generátor, který vyrábí elektrickou energii: „Aby to bylo možné nastartovat v případě úplné ztráty napětí, k tomu máme ještě dieselový generátor, kde je klasický spalovací vznětový motor, který je spojený s elektrickým generátorem. Ten je zapojený do vlastní spotřeby bloku číslo 8,“ řekl Petr Karafiát, odborný ředitel Teplárny Kladno.
Generátor pokryje spotřebu Kladna
Generátor má výkon řádově 40 MW, spotřeba samotného Kladna je přitom asi 27–30 MW, to znamená, že ta turbína by bohatě stačila na zásobování jednoho města elektrickou energii. Když se turbína spustí, tak lze elektřinu využít různými způsoby. „Prověřují se a odzkoušeli jsme způsoby, jak by se daly spustit v případě totální ztráty napětí jiné velké elektrárny v České republice, konkrétně třeba Počerady. Jde o spolupráci s kolegy a kolegyněmi z ČEPS a z ČEZu,“ dodal Petr Karafiát.
Turbína je poháněna zemním plynem. „Zařízení je připojené přímo na transevropský plynovod. Po konzultacích, které jsme měli s plynárníky, víme, že, aby by musela nastat superhavárie, to znamená, aby současně nefungovala elektrizační a plynová soustava. Pouze v tomto případě by nemohla turbina fungovat.“
Po 11. září se zajímali o bezpečnost
Zařízení podobného druhu se u nás nevyskytují, v současné době by se mělo stavět ještě jedno podobné. Pokud by došlo ke skutečnému a celkovému blackoutu a ke ztrátě napětí i v okolních státech, pak by mělo zařízení klíčovou úlohu. Zařízení vzniklo v roce 2006.
„V roce 2002, po incidentu v New Yorku jsme se začali zabývat bezpečností. Ještě před tím, očátkem nultých let začal narůstat výkon obnovitelných zdrojů, takže se objevila poptávka po řiditelných zařízeních, jako je plynová turbína, která je možné rychle startovat a regulovat. Tehdejší majitel této společnosti poté rozhodl, že se tady asi za 700 000 000 postaví tento nový blok,“ uvedl Petr Karafiát.
Turbína – jeden ze zdrojů pro služby výkonové rovnováhy
V roce 2015 začala poptávka na řešení blackoutu: „Řešili jsme, jestli by se tím dala napájet Praha a jak to udělat. Tehdy se na tom velice aktivně podílela ČVUT v Praze.“ Turbína je jedním ze zařízení, které vykonává služby výkonové rovnováhy, tedy dokáže rychle vygenerovat elektřinu, pokud je výpadek obnovitelných zdrojů. Dále je turbína připravená zaskočit, když zkolabuje přenosová soustava: „Tímhle způsobem lze přes distribuční linky roztočit elektrárny Počerady a Mělník.“
Vznikne obří baterie
Skupina Seven, pod kterou teplárna spadá, se hodlá na stabilizaci sítě podílet ještě vybudováním dvou obřích baterií. Největší česká baterie s výkonem 100 MW a kapacitou 200 MWh vyroste v areálu Elektrárny Chvaletic. Pokud nedojde k neočekávaným komplikacím a skupina získá pro oba projekty stavební povolení, se zprovozněním obou úložišť počítá v průběhu příštího roku.
„Naše energetické zdroje chránily české odběratele elektrické energie před dlouhodobým výpadkem dodávek elektrické energie. V případě rozsáhlého plošného dlouhodobého výpadku energie, tak zvaného blackoutu, jsou schopny startu ze tmy. Dokáží samy obnovit výrobu energie a nastartovat tím i další elektrárny. Podobnou službu odvedou i bateriová úložiště. Zejména v poslední době sledujeme nejen v Evropě, ale také u nás v České republice, výkyvy mezi přebytkem a nedostatkem elektřiny, které celou energetickou síť ohrožují. Vysokokapacitní akumulace je přirozenou a efektivní odpovědí na tuto rozkolísanost, protože zmírní oba extrémy. Pomůže snížit přetížení sítí a vrátit do ekonomické kondice fotovoltaiku při solárních špičkách. Také sníží výkonový deficit a ceny při špičkách odběrových,“ vysvětlil vedoucí transformačních projektů skupiny Sev.en Česká energie Pavel Farkač.
Zdroj: Seven Energy
