Na soud se obrátili místní odpůrci projektu: „Od podzimu 2023 monitorujeme projekt obří fotovoltaické elektrárny „Solární park Slaný“ mezi Slaným, Dolínem, Otrubami a Želevčicemi. Situace kolem celého projektu byla v uplynulých letech dost nepřehledná. Dnes, po dvou letech od bouřlivého roku 2024, kdy proběhlo stavební řízení a první projednávání na zastupitelstvu, máme k dispozici rozhodnutí, které mluví v náš prospěch,“ uvádí Jiří Baňka, který inicioval před dvěma lety petici proti výstavbě parku.
Solární park není v souladu s územním plánem
Město původně odhlasovalo, že s investorem nebude spolupracovat, následně obrátilo s tím, že město výstavbu zakázat nemůže, a proto je v zájmu města spolupracovat s investorem.: „Že je stavba ve veřejném zájmu a že platný územní plán nevylučuje výstavbu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů na orné půdě… Že nerozumíme právu, stavebnímu řízení a územnímu plánování; dokonce jednou padlo pro mne a Míru Zelenku označení „právníci z garáže“,“ konstatoval Jiří Baňka a dodal: „Dnes, po dvou letech od podání odvolání a správní žaloby, máme v ruce rozhodnutí krajského soudu. První dokument, který jasně hovoří v náš prospěch. Krajský soud v Ostravě potvrdil, že územní plán města Slaný dostatečně vymezuje tzv. zbytkovou klauzulí nepřípustnost jiného než zemědělského nebo pasteveckého využití orné půdy – tedy, že vše ostatní, i fotovoltaické elektrárny, je nepřípustné. Tak jednoduché to bylo a je celou dobu. Na orné půdě se má hospodařit.“
Psali jsme: Jak se buduje velký solární park u Slaného? Firma nabízí stezky i sdílení elektřiny
Kdy lze v nezastavěném území stavět větrné a fotovoltaické elektrárny
K rozsudku se vyjádřila také advokátní kancelář David Záhumenský, která Slánské odpůrce zastupovala: „Máme radost, že se nám podařilo dosáhnout rozsudku, který upřesňuje, za jakých okolností je možné v nezastavěném území realizovat solární a větrné elektrárny. Soud se přitom ztotožnil s naší argumentací a za nesprávnou označil metodiku Ministerstva pro místní rozvoj.“
Kancelář se dále vyjádřila k tomu, kdy územní plán soláry a větrníky výslovně vylučuje: „Podle § 18 odst. 5 starého stavebního zákona, v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, … pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje. Obdobná regulace je dnes v § 122 nového stavebního zákona.
V daném případě územní plán města určoval jako podmíněně přípustné využití v nezastavěném území mj. „nezbytnou technickou a dopravní infrastrukturu“. Jako nepřípustné využití pak bylo označeno „jakékoliv jiné než hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití“. Namítali jsme, že stavba FVE, kdy jen fotovoltaické panely měly zabírat skoro 40 ha (61 průměrných fotbalových hřišť ), není nezbytnou technickou infrastrukturou a tedy v územním plánu není přípustná.“
Město Slaný mělo získat pravidelný peněžní dar od roku spuštění provozu a až 1 000 MWh elektřiny ročně, zhruba pětinu spotřeby městských budov. Dále závazek investora že se zrealizuje parkové úpravy a péči o průchody mezi bloky solárních panelů tak, aby bylo zajištěno pěší propojení s okolní krajinou a třicetiletou plánovací smlouvu, která dává projektu stabilitu. Solární park má ročně vyrobit až 48 400 MWh elektřiny.
Zdroj: David Záhumenský
