„Bude se méně jezdit, méně topit, méně větrat. Bude se více využívat městská hromadná doprava. Ve městech určitě nebude jezdit tolik aut, protože ten, kdo na to mít nebude, si to zkrátka rozmyslí,“ řekla respondentka v pořadu Bilance, který se pod drobnohledem reportérů ČT zabývá největšími ekonomickými výzvami současnosti.
Kolik stojí pohonné hmoty, to je v Česku takřka lidové téma. Každý řidič má přehled o tom, kolik stojí benzín a nafta, kde levně natankuje a kde si naopak připlatí. Aktuální cena se dnes pohybuje kolem 36 korun na litr a sedmadvacítka se snaží urychlit přechod na čisté elektrické pohony právě zdražením fosilních paliv. Proto se postupně zavádějí poplatky na zdroje, které přispívají k oteplování planety.
Od roku 2027 by měly emisní povolenky systému ETS2 dopadnout i na benzín a naftu. Podle propočtů Sdružení fakta o klimatu by mohl litr uměle zdražit o 2 až 4 koruny. V podcastu FireGOLD Group interpretoval ekonom Lukáš Kovanda z německých think-tanků ale mnohem temnější scénáře. Zdražení by dle dat mohlo překročit hranici až 10 korun na litr v případě, pokud by se cena emisní povolenky nezastropovala na částce 45 eur.
Už dnes přitom mají emisní povolenky vliv na cenu energií. Dle dostupných dat ČSOB Advisory a SEVEn Energy elektřinu prodražují o 10 až 15 procent.
Co se rovněž chystá za dva roky, jsou také povolenky na vytápění. Státní fond životního prostředí od minulého čtvrtka proto spustil dotační program Nová zelená úsporám, který cílí v podprogramu NZÚ Light buď na dílčí zateplení, nebo v NZÚ Oprav dům po babičce na kompletní zateplení rodinného domu. Dle reportérů ČT by totiž topení uhlím mohlo zdražit o více než polovinu, zemním plynem pak o 10 až 23 procent. „Bez přirážky zůstanou zelené zdroje, tepelná čerpadla či dřevo, cílem je zvýhodnit udržitelné vytápění,“ jak se uvádí v pořadu Bilance.
Změna klimatu jako další příčina zdražování?
Co jsou stejně vysoké náklady, ne-li vyšší, tak právě ty, které způsobuje klimatická změna. Druhý respondent vystupující v pořadu Bilance pracuje v záchranném hasičském sboru a za léta své práce pozoruje při výjezdech hasičské jednotky zhoršující se výkyvy počasí: „Určitě si myslím, že se něco děje, protože ty bouře u nás jsou agresivní. A škody značně velké – ať už jsou to popadané stromy, spadlé střechy či elektrické vedení,“ okomentoval, „ale ty náklady na bydlení jsou už teď velmi vysoké, pokud by se měly zvednout ještě o další procenta, tak do budoucna to bude velký problém,“ dodal.
„Vědci predikují, že bouřky budou stále prudší, povodně častější nebo naopak epizody sucha delší,“ zaznělo v ČT, která v krátké scéně upozornila na několik svých starších reportáží, kdy občasné neúrody vyhnaly ceny potravin do astronomických výšin, nebo kdy zářijové povodně způsobily škody až šedesát miliard korun, čímž se zvýšily náklady a následně i daně.
„My jako Česká republika vypustíme za rok přibližně 110 až 120 milionů tun skleníkových plynů. To znamená, že kdybychom spočítali tu každoročně způsobenou škodu, tím dnešním každoročním množstvím skleníkových plynů, tak se jedná o částku přibližně 600 miliard korun, což jsou srovnatelné náklady České republiky na Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo školství,“ uvedl ekonom Tomáš Protivínský v návaznosti na to, že situace se má ještě zhoršovat podle toho, kolik tun skleníkových plynů člověk ještě vypustí do ovzduší.
„Emise, které vyprodukujeme dnes, tak se projeví za 20 až 30 let. To znamená, že my dnes rozhodujeme, v jakých podmínkách budou žít další generace, což je součást toho politického problému, kdy politici řeší to, jakým způsobem získat voliče v nadcházejících volbách, ale už méně řeší to, co bude za 20 nebo 30 let, což je za horizontem typického politického uvažování,“ zakončil v pořadu Bilance Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima v Evropské komisi.
Evropa spustila Green Deal s cílem minimalizovat budoucí škody způsobené klimatickou změnou, jejíž důsledky ovlivní především mladé generace, protože právě ony ponesou důsledky změn nejdéle, ale politická strategie se zaměřuje pouze na dlouhodobé cíle, zatímco současní voliči čelí stále rostoucím finančním nákladům a přísnějším regulacím.
Zdroj: ČT 24
