Podle Petra Řeháčka, ředitele Sdružení agregátorů a poskytovatelů flexibility, byl problém s mařiči zaznamenán zhruba před rokem: „U spousty našich členů jsme evidovali úvahy o tom, zda mařiče instalovat, nebo je agregovat do svých portfolií. Tušili jsme, že přijde ‚česká epizoda‘ v energetice, která nemá v zahraničí obdoby. V menším měřítku se mařiče řešili leckde, ale takhle máme nechtěné prvenství a nový boom.“

Zpoždění v zavádění evropských pravidel trhu s elektřinou je podle něj hlavním důvodem vzniku tohoto problému. Ve Sdružení agregátorů a poskytovatelů flexibility proto sepsali kodex, který ukládá jeho členům, aby mařiče nevyužívali.

Původně k testování motorů

Jde o zařízení, která se běžně vyskytují v továrnách a slouží k testování motorů. Adam Kováč ze společnosti Tedom, dodavatele elektřiny a výrobce kogenerací, s nimi má zkušenosti: „Tedom je strojírenská firma vyrábějící kogenerace a mařiče škodí i nám. Používáme je na testování motorů. Pokud se však mařiče napojí směrem ven do distribuční soustavy místo dovnitř, mohou vyrovnávat síť. Pořizovací cena za 1 MW mařiče je 300 tisíc korun při importu z Číny, nebo 1,6 milionu při spolehlivějším zařízení.“

Miliony za jeden mařič

Mařiče jsou pro investory v mnohém přitažlivé. „Mají vynikající vlastnosti náběhové křivky a vysokou spolehlivost, jsou tam jen odporové dráty. Není třeba řešit problémy s akumulací tepla nebo s provozem. Nemají náklady a nízkou aktivační cenu, za kterou je mařič schopný regulovat síť,“ uvedl Kováč s tím, že investice do levnějšího mařiče se zaplatí již za měsíc, poté mohou již jen vydělávat.

„Roční příjmy mohly vykazovat za aktivace až 4,5 milionu korun. ČEPS platí i za rezervaci a za připravenost zdrojů, od dubna do srpna se dalo takto vydělat 3,75 milionu korun,“ dokládá Kováč.

Odpověď na opožděnou legislativu

Mařiče jsou podle něj přímou reakcí trhu na opožděnou legislativu. Ta dosud neumožňuje instalaci samostatně stojících velkokapacitních baterií, které by bylo možné sdružovat do větších celků a využívat k ukládání přebytečné energie.

Mnoho odborníků se shoduje, že problém s mařiči by trh vyřešil sám. Přesto Ministerstvo průmyslu přispěchalo s vlastním řešením a podařilo se mu do nejnovější novely Lex OZE III prosadit ustanovení, podle něhož se nebudou moci služeb výkonové rovnováhy (SVR) účastnit zařízení, která nepřinášejí žádný další užitek.

To mařiče, na rozdíl od elektrokotlů nebo například sušáren, nemají. Český zákon, inspirovaný německou legislativou, teprve vejde v platnost. Do budoucna se mařiče, na rozdíl od agregátorů baterií, nebudou moci u ČEPS účastnit soutěží o tendry na SVR.

Baterie budou výhodnější

Mařiče jsou pro své investory v současnosti přitažlivé, ale to se brzy změní s příchodem konkurence v podobě bateriových úložišť. Na rozdíl od baterií totiž musí mařiče platit poplatky za obnovitelné zdroje a dotkne se jich také plánovaná změna v systému distribučních sazeb.

Zdroj: Asociace AKU-BAT