Větrníky nerostou

Větrná energie se u nás k výrobě elektřiny využívá velmi málo. V Česku máme v současné době 200 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 368 MW, největší park má 21 větrníků a nachází se v Ústeckém kraji. Nejvyšší větrná elektrárna v Česku se nachází ve Vrbici s výškou umístěného rotoru ve výšce138 metrů.

Nové větrné elektrárny se budují velmi obtížně, neboť narážejí na odpor obcí a jejich investoři musí bojovat s mnoha předsudky. Například na Javornicku by mohlo vyrůst devět elektráren, ale místní požadují referendum. Výstavbu větrníků zrušili kvůli výsledkům referenda v Menharticích na Třebíčsku. V Dalečíně na Žďársku lidé odmítli stavbu dvou větrných elektráren, stejně tak v Jamném na Jihlavsku. Naopak kladně se vyjádřili v Uhách na Mělnicku a v Kobylé nad Vidnavkou na Javornicku.

Poplatek bude povinný, pokud obce nerozhodnou jinak

Při jednání obce s investorem se vždy dohaduje určitá podpora místní komunity. Tato podpora není nikde přesně stanovená, obnáší většinou určitý poplatek obci a také levnou elektřinu. To by se do budoucna mohlo změnit, neboť by byl tento poplatek stanoven dopředu a ukotven v zákoně.

Jde o Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který nyní projednává sněmovna.

Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory OZE, by obce měly přejít do aktivního partnerství a na rozvoji větrné energetiky se podílet: „Zákonem garantovaná pravidelná platba garantuje obci základní příjem. Poplatek nevylučuje individuální dohody s obcemi, zajišťuje ale přiměřený přínos místním i náklady na veřejnou podporu. Je to tedy pozitivní zpráva pro spotřebitele elektřiny u větrné elektrárny i jinde. Návrh přirozeně motivuje k využívání možných větrnějších lokalit,“ uvedl.

50 korun z vyrobené megawatthodiny půjde obci

V tomto zákonu se stanovuje tento poplatek ve výši 50 korun za jednu vyrobenou MWh. Přitom by mělo 98 % z tohoto poplatku zůstat obci, zbytek obdrží obec s rozšířenou působností, která poplatky spravuje. Tyto peníze může obec použít na to, co bude chtít. Pokud si obec s investorem vyjedná jiné kompenzace, pak může poplatek snižovat až na nulu.

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, poplatek vítá: „Rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren, se stává klíčovou součástí energetické takové transformace České republiky. Obce, na jejichž katastru tyto projekty vznikají, přitom hrají nezastupitelnou roli. Věříme, že pouze férová a otevřená spolupráce mezi investory a samosprávami může přinést oboustranný užitek – jak v oblasti udržitelné energetiky, tak ve prospěch kvality života místních obyvatel,” řekl.

Součástí zákona je také stanovení zón, ve kterých bude možné takové investice schvalovat rychleji. Právě schvalování záměru totiž u nás trvá velmi dlouho až deset let. Díky novému zákonu se tyto záměry budou povolovat rychleji. Nově by to mělo trvat dva roky: „Vyřídit všechna povolení pro stavbu větrné elektrárny dosud trvalo deset a nezřídka i patnáct let, takže pokud se podaří zákon dopracovat, může to v kombinaci s dalšími opatřeními, které již stát přijal a jejich úspěšným uvedením do praxe celý proces povolování elektráren urychlit. Jsem mírný optimista. Ministerstva během posledních let odvedla kus práce, takže je na čem stavět,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj: Komora OZE, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR