V souvislosti s červencovým výpadkem elektrického proudu se hovořilo o mnoha problémech, které mohly přispět k tomu, že se severní polovina Čech a podstatná část Prahy na několik hodin ponořila do tmy.

Jako jeden z důvodů byl zmíněn i technický stav přenosové sítě, který mohl způsobit poškození a následný pád vodiče na vedení vysokého napětí V411 mezi Hradcem a Výškovem u Kadaně.

K tomu některé šokovalo, že spadlý drát fungoval už od roku 1961. „Jen málokdo dnes aktivně používá elektroniku, nebo má doma rozvody, vyrobené před více než šedesáti lety. Může proto být překvapením, že drát na vedení V411, jehož pád odstartoval velký výpadek elektřiny v ČR, je původním drátem instalovaným v roce 1961,“ napsal k tomu redaktor webu IDNES.cz.

Zástupci státní společnosti ČEPS, která provoz sítě zajišťuje, uvedli, že frekvence „pádů drátů“ se snižuje, mimo jiné i proto, že v rámci sítě dochází k modernizaci. Jenže pokud jde o úsek V411, tam naopak mnozí byli překvapeni, že k modernizaci ještě nedošlo.

Nejen že se jedná o důležitý úsek, kterým je česká síť napojena na německou, ale o potřebě její modernizace v podobě zdvojování se v oboru mluvilo už mnoho let. Veřejnosti tyto věci obvykle nejsou známy, proto byli čtenáři webů či televizní diváci překvapeni, když se dozvěděli, že se projekt připravuje už od roku 2016.

Po splnění všech náležitostí nyní probíhá výběrové řízení na zhotovitele, hotovo má být v roce 2027. Celý projekt má stát 1,7 miliardy korun.

Ačkoliv je délka povolování staveb v Česku všeobecně považována za příliš dlouhou a různé vlády se to různými cestami snažily změnit, hlavně prostřednictvím stavebního zákona, takto dlouhá doba byla pro mnohé nepochopitelná.

Na tiskové konferenci společnosti ČEPS, kde byly důvody blackoutu vysvětlovány, se o tom místopředseda představenstva František Vnouček rozhovořil poměrně otevřeně. „Ten průběh je poměrně běžný a standardní,“ popsal Vnouček realitu českých povolovacích procesů. Deset až dvanáct let je prý běžná délka přípravy investiční akce.

V jeho rámci musí být provedeno územní a následně stavební řízení, součástí je například i podání studie EIA, vyhodnocující vliv stavby na životní prostředí. Když se po červencovém blackoutu rozvinula o problému mediální debata, někteří z aktérů takových řízení připomněli, že běžným standardem je množství připomínek všech účastníků řízení, zejména sousedící obce si prý vcelku pravidelně stěžují na umístění stožárů a drátů. Což samozřejmě řízení dál protahuje.

Za změny v této oblasti se po výpadku ze 4.7. hlasitě přimluvili i zástupci byznysu. „Že posílení vedení V411 kvůli povolovacím procesům neodstartovalo ani po 9 letech od začátku jeho plánování, je tristní,“ uvedl jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

„Opět se tedy ukázalo, že postavit něco v Česku je ve finále to nejjednodušší. Mnohem těžší je získat všechna potřebná povolení a razítka. Problém to přitom není pouze u přenosové soustavy, dotýká se i dalších aspektů energetiky. V rámci ozelenění plynárenství má například Česko poměrně ambiciózní cíle spojené s přechodem na biometan. Ten může nahradit až pětinu spotřeby zemního plynu. Ovšem získat povolení na vybudování jediné biometanové stanice v zemědělském provozu trvá klidně i tři roky. Není tedy divu, že za stanovenými cíli zaostáváme,“ uvedl dále v tiskovém prohlášení.

Potřebné zjednodušení a zrychlení procesů by podle něj bylo nejjednodušší „shora“, politickým rozhodnutím. „Tuzemská síť je jednoznačně strategickou infrastrukturou, mělo by se na ni proto i takto nahlížet a nečekat, kdy podobný výpadek, třeba i většího rázu, nastane znovu. Ostatně například silniční mosty v havarijním stavu se také včas opravují a nečeká se téměř dekádu, než dojde k neštěstí,“ dodal.

Solární magazín mu zaslal několik doplňujících otázek, které by doplnily obrázek o vlastní zkušenost firmy.

„Obecně lze říci, že vždy závisí na velikosti projektu. Pokud se jedná například o velkou rozvodnu, tak věřím tomu, že jen než se naprojektuje, tak celá věc trvá většinou v řádu let. Když k tomu přidáme dlouhé povolovací procesy a samotnou stavbu, tak se na uvedenou délku můžeme dostat poměrně jednoduše,“ uvedl pro Solární magazín mluvčí společnosti Martin Svoboda.

Firma chápe, že změna energetiky na obnovitelnou bude záležitostí několika let. Největším problémem je z jejího pohledu dnes kapacita sítě a právě tam by mělo být investováno nejvíce. „Do budoucna pak bude neméně důležitá také investice do jejího vyrovnávání,“ upozorňuje.