V roce 2025 se celkem připojilo 27 298 elektráren o celkovém výkonu 696 MWp. Oproti roku 2024 to představuje propad o více než 17 tisíc instalací a 271 MWp, tedy skoro třetinu výkonu. Hlavní propad nastal u instalací na rodinných domech. Na střechy rodinných domů se v roce 2025 připojilo o 17 391 instalací méně než v roce 2024, celkový nově připojený výkon dosáhl pouze 251 MWp.
Méně fotovoltaik na rodinných domech: zastavení dotací a snížení cen elektřiny
Důvodem je zastavení dotačního programu Nová zelená úsporám a také stále se snižující cena elektřiny, kvůli tomu je návratnost projektů delší. Jak prohlásil ředitel Solární asociace Jan Krčmář, Češi se stále nenaučili dívat se na pořízení fotovoltaiky dlouhodobější optikou. V současné době je fotovoltaika instalovaná na každém desátém domě, který tak jeho majitelé ochránili v dlouhém horizontu proti měnící se ceně elektřiny.
Zastavení dotačního programu Nová zelená úsporám mělo velký vliv také na instalační firmy, které přišly o cash flow. Podle Jana Krčmáře tak už neplatí, že by krachovaly jen instalační firmy, které byly nezajištěné a přišly do oboru s krátkodobým cílem rychlého obohacení, ale i firmy se zázemím. Pozitivní zprávou ale je, že se i krachující firmy snaží o to, aby byly závazky vůči zákazníkům splněny. Jiné firmy se postarají jednak o dokončení zakázek, nebo o servis již hotových fotovoltaických elektráren.
Instalační firmy čelí nejistotě
„Fotovoltaika je pro rodinný rozpočet nejlepší pojistkou proti výkyvům cen energií. I přes loňský pokles je ale díky předchozímu boomu už 200 tisíc českých domácností lépe připraveno na jakoukoli další energetickou krizi,“ uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Zároveň však varuje před dopady rychlých výkyvů na stabilitu oboru: „Instalační firmy v období masivní výstavby mohutně investovaly a nabíraly nové zaměstnance, a nyní čelí nejistotě kvůli nejasnému směřování programu Nová zelená úsporám.“
Roste počet firemních fotovoltaických elektráren. To jsou takové elektrárny, které si firmy instalují na střechy svých budov a díky nim si zajišťují část své spotřeby elektřiny. Nově zprovozněné firemní FVE už výkonem výrazně překonávají rezidenční sektor a jejich průměrná velikost se loni vyšplhala na 122 kWp. Stále větší množství z nich (57 % v roce 2025) zároveň může poslat vyrobenou elektřinu do baterií.
Stagnuje segment fotovoltaiky na bytových domech, i zde byly pozastaveny dotace, ačkoliv jsou projekty připraveny. Velké pozemní fotovoltaiky se připojují, další čekají na dokončení. Zaznamenávají stále stejné potíže, povolovací procesy a ekonomika. Řešením může být kombinace nástrojů jako státních záruk, bezúročných půjček a odstranění bariér. Nové se staví s bateriovým úložištěm.
Nové fotovoltaiky skoro vždy s baterií
A daří se také sektoru akumulace. Celkem byla připojena akumulační zařízení o kapacitě 546 MWh. Nové instalace jsou v 88 % doprovázeny instalací baterie. Díky novému zákonu Lex OZE III je možné instalovat také volně stojící „stand alone“ baterie, tedy takové, které se neinstalují s fotovoltaikou. Ty je možné využívat k zajišťování služeb výkonové rovnováhy, tedy mohou nabíjet elektřinu tehdy, když se elektřiny vyrábí nadbytek a poté balancovat spotřebu, když výroba pokulhává a naopak je vysoká spotřeba. Od října, co zákon platí, vznikly tři samostatné velkokapacitní baterie.
Bateriová revoluce a kobercové žádosti
Ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek ale varuje před tím, aby se investoři domnívali, že služby výkonové rovnováhy je rychle obohatí. „Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována.“ Obor čelí také tzv. kobercovým žádostem, které generuje umělá inteligence. Takto se vytvoří na stovky žádostí za den, které míří do uzavřených oblastí a zahlcují kapacity distributorů. Proto se zřejmě připravuje poplatek, který se bude za podanou žádost platit.
Zdroj: Solární asociace, AKU-BAT CZ
