Fotovoltaiku si Jiří Hlavenka pořídil před šesti lety: „Důvodů bylo několik. Jednak mně prostě přišlo hloupé, že mám velkou střechu, ze které není žádný užitek, a přitom by mohl být. Druhá, že jsem vystudovaný energetik a cosi si tak přece jen mohu spočítat: produkci, možnou návratnost. A pak samozřejmě je silným důvodem podílet se na nutné dekarbonizaci i svou osobní troškou do mlýna.“

Instalaci fotovoltaiky rozšiřoval

Původní instalace doznala změn: Rozšiřoval jsem ji právě v loňském roce (dříve tam byly limity, ty se zvedly). Dokonce plánuju přidat ještě další panely na jihovýchodní sklon, protože ze vzorců výroby a spotřeby mi tam právě vychází, že si tím velmi rychle dobiju ráno baterky, které bývají vyčerpané poté, co odpoledne či večer předchozího dne najedou elektroauta u mně a manželky a vybijí je, takže opět pokryjí dobře ranní špičku. Střecha je obrácená krásně k východům slunce mezi březnem až zářím; procházím si dashboard a vidím, že vyrábějí už od pěti od rána, takže než vylezu z postele, už tam něco je. Hlavní důvodem rozšíření byla právě ta elektroauta, manželka hodně jezdí a pořídila si elektroauto loni. Těm, kteří o instalaci uvažují, doporučuji právě tuto úvahu a případně odbornou konzultaci, která pomůže ušít instalaci na míru baráku i vzorci spotřeby. Každý to má jiné.

Největší spotřebu mají elektroauta

Nejvíce elektřiny v domácnosti spotřebují elektromobily: Jsou to jednoznačně elektroauta, což je i docela logické. Potom je to vaření (indukční deska), rychlovarná konvice, světla v domě a počítač. Sezónně pak klimatizace, kde mám vlastně velkou radost, jak to vychází – první patro je pod střechou a v létě tam bývalo velké horko. Nyní to krásně koreluje, že když se to zahřívá nejvíc, tak (logicky) právě nejvíc svítí slunce, tedy hodně vyrábím a vychladím si to levou zadní z vlastní výroby. Mimochodem, jedna zajímavá věc: zřetelně vidím, že i míra sálavého ohřívání toho podstřešního patra klesla tím, že střechu nyní zakrývají z větší části panely. Ten rozdíl je pocitově zřetelný i bez měření.

V říjnu vyrobí půl megawatthodiny

Kromě tří měsíců v roce mu vyrobená elektřina postačí: Kritické jsou měsíce prosinec až únor včetně, kde o soběstačnosti vůbec nelze hovořit – ale to je v našich zeměpisných šířkách a klimatu (většinu času zatažená obloha, mlha, nízká oblačnost) standardní a dobře známé. Ve slunečných měsících vyrobí v rozmezí 1 až 1,5 MWh: Zajímavé je, že říjen, který už bývá vnímán – spíš ale subjektivně! – jako měsíc, kdy už pomalu nastupuje tma, bez problémů udělá ještě půl megawatthodiny, takže zabezpečí 40% soběstačnost. Ale listopad už 0,2 MWh, prosinec 0,1 MWh, soběstačnost je bídná. Letos byl nejhorší leden, což myslím každý pozoroval: třicet dnů při zastíněné obloze. Měsíc „vyrobil“ tolik co v létě vyrobí den. Ale třeba už únor je čtvrt megawatthodiny, tam se to typicky zvedá v jeho druhé polovině. Je to pochopitelně rok od roku trošku jiné, ale pro ilustraci toho víceméně opakujícího se vzorce to postačí. Březen už je výborný – třeba loni byl soběstačný z 90%.

Přetoky dodává do sítě: „Mám standardní smlouvu na odběr přebytků a mám tarif. Nechával jsem to zatím být, protože jsem právě chtěl s rozšířenou instalací dokončit celý rok a udělat si analýzu. Tu už nyní mám, ještě ji zkonzultuji s odborníky a s největší pravděpodobností přejdu na chytré řízení a na spot. Mělo by se to jednoznačně vyplatit.“

Fotovoltaika šlape jako hodinky

S fotovoltaikou je nyní spokojený: Ta první instalace nebyla úplně šťastná. Je přece jenom už dost stará, zařízení (od panelů až po střídač) nebyly zrovna špičkové, a instalační firma (jmenovat nebudu) se taky úplně nevyznamenala. Ale beru, že se to všichni teprve učili. Druhý pokus už je lepší, šlape to jak hodinky.

Díky instalaci má jistotu nízkých cen elektřiny a dění na světových trzích jeho domácnost neovlivní: „Moc nehledím na to, jestli je nebo není energetická krize, protože to člověk samozřejmě nemůže předvídat. Měl jsem to jako strategickou úvahu. Ceny elektřiny mohou a budou kolísat, to neovlivním; s největší pravděpodobností budou dlouhodobě růst. To je základní rámec, ze kterého lze vycházet, jeho pravděpodobnost je velmi vysoká. Rozhodně se nedívám dnes „škodolibě“ na to, co se děje na energetických trzích, na ceny na pumpách, které už teď začínají čtverkou. Nejsme páni budoucnosti lidstva, ale do jakési míry jsme pány vlastního osudu a měli bychom proto dělat chytrá rozhodnutí.“ uzavřel Jiří Hlavenka.