Průměr Evropské unie je přitom 46 procent elektřiny, která se v prvním čtvrtletí roku 2026 vyrobí díky obnovitelným zdrojům. Tím zdaleka nejčastějším zdrojem není fotovoltaika, jak by si mohl někdo myslet, nýbrž u nás tak zatracovaná větrná energie. Podíl větru naopak roste. V první čtvrtletí 2026 představoval 44,9 % celkové obnovitelné elektřiny, oproti 42,3 % v prvním čtvrtletí roku 2025. Vodní energie se umístila na druhém místě s 28,0 %, následovaná solární energií se 17,3 %. Zbývající obnovitelná elektřina pocházela z hořlavých obnovitelných paliv (9,4 %) a geotermální a dalších zdrojů energie (0,4 %).

V Česku se vyrobilo za 1. čtvrtletí 2026 jen 12,7 procent elektřiny v obnovitelných zdrojích

Česko si může jen nechat zdát o podílu Dánska, které činí 90 %, Portugalska (82,9 %, převážně vodní energie) a Litvy (75,7 %, převážně větrná energie). Naproti tomu nejnižší podíly byly zaznamenány v Česku (12,7 %), na Maltě (13,0 %) a na Slovensku (17,2 %). Připomeňme, že podle metodiky Evropské unie se mezi obnovitelné zdroje nepočítá jaderná energie, na kterou Česko dlouhodobě sází.

Sníží vyšší zapojení obnovitelných zdrojů cenu elektřiny?

Česko je navíc často uváděné jako země, kde je cena elektřiny jedna z nejvyšších v Evropě. Nízký podíl výroby z obnovitelných zdrojů může hrát také svoji roli. Podle analýzy Jana Rosenowa, což je britsko-německý akademik, profesor energetické a klimatické politiky na Oxfordské univerzitě, by mělo totiž vyšší zapojení obnovitelných zdrojů ve výsledku cenu elektřiny snižovat.

OZE: tlak na velkoobchodní cenu elektřiny

Pokud porovnáme ceny elektřiny a míru zapojení obnovitelných zdrojů, vyjde nám nepřímá úměra. Země s vyšším podílem obnovitelných zdrojů energie mívají nižší velkoobchodní ceny. Španělsko a Portugalsko mají podíl obnovitelných zdrojů energie nad 60 % a velkoobchodní ceny se pohybují kolem 43 EUR/MWh. Slovensko, Česko a Polsko mají nízký podíl obnovitelných zdrojů energie a ceny nad 100 EUR/MWh. Pravda je, že velká část ceny elektřiny jde na vrub tomu, nakolik se při její výrobě využívá plyn. Tam, kde ceny elektřiny určuje plyn, jsou velkoobchodní tržní ceny vyšší. Nejde ale jen o obnovitelné zdroje a nižší zapojení plynu při výrobě. Nižších cen elektřiny užívají také země, které dlouhodobě a výrazně „šlapou“ do akumulace elektřiny a flexibility.

Jak dosáhnout 45 procent zapojení obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny?

Evropská unie vydala doporučení Česku, aby do roku 2030 zvýšila podíl obnovitelných zdrojů na 45 %, tedy na její současný průměr. S ohledem na současné kroky vlády zejména proti výrobě elektřiny z větru lze považovat tento cíl za nereálný. Nejde zdaleka jen o větrné elektrárny, ale také o velké fotovoltaické instalace. Vzhledem k tomu, že přechodu na vyšší zastoupení obnovitelných zdrojů těžko dosáhneme střešními fotovoltaikami, těžko čekat výraznější pomoc právě zde.

Rozvoj sektoru velkých fotovoltaik nadále brzdí pomalé povolovací procesy, zdlouhavé vyjednávání o kabelových trasách či vyčerpaná kapacita v distribučních soustavách. To vše by měla řešit novela stavební zákon, jejíž schvalování se protahuje. „Vnímáme návrh nového stavebního zákona jako první krok správným směrem a doufáme, že se nyní podaří odstranit zbylé bariéry, které nebrání pouze výstavbě solárních či větrných elektráren, ale i další klíčové infrastruktury,” uvedl Jan Krčmář, ředitel Solární asociace.

Zdroj: Eurostat, Solární asociace