Úvodní otázky

Tento článek si klade za cíl odpovědět na následující otázky a problémové okruhy

1. Můžeme větrnými elektrárnami nahradit domácí uhlí? Jaká bude celková bilance elektrizační soustavy ČR (ES ČR), pokud by se takový záměr realizoval, a jaká bude celková stabilita dodávek elektřiny v ES ČR, a to i s ohledem na případné bezvětří?
2. Musíme evropské klimatické politice obětovat krajinu, zemědělskou a lesní půdu?
3. Byly splněny podmínky evropské směrnice RED III a české legislativy, a to zejména s ohledem na následující kritéria:
   1. Použité plochyOchrana zemědělské půdy EUStudie sociálních a environmentálních dopadů
   1. Projednání s dotčenými subjekty
4. Jaké jsou další dopady celého návrhu v oblastech
   1. Energetická bezpečnostEnvironmentální udržitelnosti
   1. Energetické chudoby včetně zdražování energie v průmyslu a úbytku pracovních příležitostí

Varovné statistiky

V rozhovoru v Parlamentech listech uvádí Ivan Noveský, následující skutečnosti:

Z celkem 94 akceleračních oblastí (AO), které navrhlo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve veřejné vyhlášce ze dne 14. 4. 2026, se Ministerstvu životního prostředí (MŽP) podařilo celkový počet AO snížit na 61. Procento nezákonně navržených AO kleslo z 95 % na 93,4 %. A zvýšilo se procento AO, které jsou navrženy v souladu s evropskou směrnicí RED III (Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023) a českým zákonem č. 249/2025 Sb. (zákon ZOZE), a to z 5 % na 6,5 %.

Tabulka 1 Plánovaný zábor půdy z celkem 94 akceleračních oblastí (AO), které navrhlo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve veřejné vyhlášce ze dne 14. 4. 2026, zdroj

V tom není zahrnuta nová infrastruktura nutná pro přeměnu zemědělské a lesní půdy v průmyslové energetické zóny. Ta zahrnuje zejména:

• Kabelové výkopy;
• Silnice, zejména v případě příjezdu těžkých betonových mixů k větrným elektrárnám;
• Zpevněné plochy pro výstavbu větrných elektráren, je nutno vzít do úvahy, že má jít o desítky dominantních staveb s výškou srovnatelnou s Eiffelovou věží v Paříži.

Tyto nové komunikace zaberou další zemědělskou a lesní půdu a kabely vysokého napětí znemožní zemědělcům obdělávat jejich pole mechanismy těžšími 6 tun, což jsou dnes všechny moderní traktory, kombajny apod.

Můžeme větrnými elektrárnami nahradit domácí uhlí?

Celková bilance ČR včetně metodiky je uvedena v následujícím článku zde.

Z toho vyplývá, že domácího uhlí potřebujeme pro zajištění našich energetických potřeb (zaokrouhleno) kolem 15 TWh, což pokrývá 25 % energetického mixu. Fosilní elektřina na vývoz do Německa pokrývá energetický deficit sousedního státu a nikoli energetickou potřebu ČR.

Obrázek 1 Energetický mix České republiky. Zdrojem dat je bilance ČR v roce 2024 ze stránek Energetického regulačního úřadu. Uhlí tvoří necelou čtvrtinu, ale než dostavíme jádro se bez něj neobejdeme, což potvrzují i současné výpočty státní sopečnosti ČEPS

Tabulka 2 Jednotlivé součásti energetického mixu ČR. První sloupec je de facto legenda k Obrázku 1, druhý obsahuje procentní zastoupení téhož.

Pokud uvažujeme plnění našich závazků EU takové, že instalujeme 1,5 GW solární a 1,5 GW větrné elektřiny, je celkový energetický výtěžek takového počínání uveden v následující tabulce

Tato čísla připomínají situaci v roce 2010. Vládní koalice, zejména Strana zelených, slibovala, že nahradí tehdejších 30% uhelné elektřiny obnovitelnými zdroji energie. Tehdejší „solární baroni“, kteří v tomto představovali majoritní část, však nahradili pouhé 2 TWH, tedy 10 % slibovaného množství, avšak těchto 10 % OZE včetně všech dalších složek stálo ještě jednou tolik, co stál celý zbytek elektřiny v ČR.

Musíme evropské klimatické politice obětovat krajinu, zemědělskou a lesní půdu?

V této metodice se musíme zabývat nejprve tím, kde vlastně mají být akcelerační oblasti pro OZE umístěny. Podrobně je to publikováno a shrnuto například zde

Plochy určené k přednostní výstavbě a připojení OZE

Plochy určené Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023 (Směrnice RED III) i § 4 odst. (3) Zákonem č. 249/2025 Sb. o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie k přednostnímu využití jsou následující:

Tabulka 3 Porovnání klasifikace ploch pro akcelerační oblasti podle RED III a ZOZE.

Duhům krokem je podívat se, kolik takových nepotřebných ploch vlastně máme se dočtete zde.

Platí tedy to, že ploch, kde mají být podle evropské Směrnice RED III i podle Zákona č. 249/2025 Sb. máme trojnásobek, než je zapotřebí, avšak MMR jich využilo pouze 5 %.

Byly splněny podmínky evropské směrnice RED III a české legislativy?

Použité plochy

Z předchozího odstavce i úvodní statistiky vyplývá, že pouze u jednotek procent navrhovaných ploch. Ostatní plochy jsou de facto a dokonce i de iure nezákonné

Ochrana zemědělské půdy EU

Ochrana zemědělské půdy je pro Evropskou unii stejně důležitá jako samotná klimatická politika. Vloni byla schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2360 ze dne 12. listopadu 2025 o monitorování a odolnosti půdy. S touto politikou je současný návrh akceleračních oblastí českého MMR v přímém rozporu.

Studie sociálních a environmetálních dopadů

Přestože jde podle evropské legislativy i všech postupů o povinnou součást takového záměru, minulá vládní koalice v Bruselu k našim závazkům nic takové nepředložila. Je s podivem, zda lze takovýto „závazek“ zpracovaný bez povinných součástí považovat vůbec za platný. První, pokus o odhad sociálních dopadů vládního návrhu akceleračních oblastí a souvisejících investičních, dotačních a daňových opatření je učiněn v závěru tohoto článku a nevěští nic dobrého.

V oblasti enviromentální nebyl proveden hydrogeologický průzkum vůbec a u některých vzácných druhů ptáků probíhal monitoring pouze v době tří měsíců.

Projednání s dotčenými subjekty

Směrnice RED III v článku 15d „Účast veřejnosti“ ustanovuje, že (cituji) Členské státy zajistí účast veřejnosti na plánech určujících oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie uvedených v čl. 15c odst. 1 prvním pododstavci v souladu s článkem 6 směrnice 2001/42/ES, včetně určení veřejnosti, jež je nebo může být plány dotčena. (konce citace)

Dále podle shora citované směrnice článku 6 (konzultace) odstavce 2 (cituji:) Orgánům uvedeným v odstavci 3 a veřejnosti uvedené v odstavci 4 je dána včas skutečná příležitost, aby v přiměřené lhůtě vyjádřily své stanovisko k návrhu plánu nebo programu a doprovodné zprávě o vlivech na životní prostředí před přijetím plánu nebo programu nebo před jeho předáním k legislativnímu postupu. (konec citace).

Celý projekt akceleračních oblastí se na základě netransparentního zadání připravoval od roku 2023 s vyloučením dotčené veřejnosti i krajských orgánů, které se k tomu celému mohly vyjádřit až po 14. dubnu 2026. Toto by bylo možno považovat za „skutečnou příležitost“ a „přiměřenou lhůtu“ možná v nějaké jihoamerické či africké diktatuře, nikoli však v evropské demokracii 21. století.

Dílčí závěr

Pokud v současnosti MMR či jiná vládní složky tvrdí, že jde o „implementaci evropské směrnice RED III“, z výše uvedených skutečností vyplývá, že jde o úplně jiný projekt. Dokonce nejde ani o postup podle českého zákona ZOZE, který tuto směrnici implementoval.

Další dopady a rizika celého návrhu

Závažná a dlouhodobá rizika celého návrhu jsou popsána zde.

Energetická bezpečnost

Samotná existence nestabilních (občasných) zdrojů elektřiny v ES ČR není rizikem, pokud je dokážeme zvládat. To znamená, zejména pokud k nim máme odběr nebo akumulaci v místě a čase, kde elektřina vzniká. Fotovoltaika je také nejsnadnější zdroj k možnému odstavení v případě přetížení sítí a dá se jednoduše omezit nebo vypnout. Problém je v myšlení současných politiků, nesmí se vypínat proto, že někdo dostává zaplacenu nadstandardní cenu za jeho výrobu. Evropská ideologie včetně ideologie české vlády a solárních baronů jinými slovy říká, že stroj na výrobu energie zarazit lze, ale stroj na výrobu peněz nikoli. Jsou-li dnešní OZE především strojem na výrobu peněž, musí se zarazit jiné energetické zdroje, což se poté projevuje nestabilitou sítí a blackouty. Samotná technologie za toto nemůže a obvykle bývá řiditelná, problémem jsou nezřízené dotace a dotovaná nepotřebná výroba dokonce i při záporné ceně.

Opravdovým rizikem je politika minulé i současné vlády s plánovaným dovozem elektřiny a energetické závislosti ČR. V současnosti není možno spoléhat na dovoz zemního plynu pro výrobu elektřiny ani na dovoz elektřiny vyrobené ze zemního plynu. Pokud nedostavíme jaderné zdroje a předčasně odstavíme uhelné, míněno ty pro naši vlastní potřebu, nikoli na vývoz do Německa, dostaneme se vlivem takové neprozíravé politiky do velmi nezáviděníhodné situace. Na pravidelné zajištění elektřinou z jiného zdroje není v takové situaci možno spoléhat.

Environmetální udržitelnost

V této souvislosti není možno automaticky předpokládat, že je obnovitelný zdroje energie sám o sobě představuje environmetální udržitelnost, zejména pokud si s ním zničíme zemědělskou a lesní půdu a ohrozíme pozemní zdroje vody.

Odkaz na článek zde.

Obrázek převzatý z tohoto článku znázorňuje aktuální stav tzv. planetárních hranic, které definují bezpečný operační prostor pro fungování lidské civilizace na Zemi. Aktualizace z roku 2023 ukazuje, že několik klíčových systémů planety – zejména změna klimatu, integrita biosféry, změny ve využití půdy a biogeochemické toky dusíku a fosforu – již překročilo bezpečnou mez, což zvyšuje riziko destabilizace globálních environmentálních systémů.

Obrázek 3 Aktualizace planetárních hranic (2023). Barevné označení vyjadřuje míru rizika překročení planetární hranice: bezpečná zóna (zeleně), rostoucí riziko (oranžově) a vysoké riziko / překročená hranice (červeně).

• Změna klimatu (Climate Change) — překročená hranice
• Okyselování oceánů (Ocean Acidification) — v rámci bezpečné zóny
• Nové látky v prostředí / chemické znečištění (Novel Entities) — překročená hranice
• Biogeochemické toky dusíku a fosforu (Biogeochemical Flows – Nitrogen and Phosphorus) — překročená hranice
• Odběr sladké vody (Freshwater Use) — rostoucí riziko
• Změny ve využití půdy (Land-System Change) — překročená hranice
• Integrita biosféry / úbytek biodiverzity (Biosphere Integrity / Biodiversity Loss) — překročená hranice
• Atmosférické aerosoly (Atmospheric Aerosol Loading) — regionálně významné riziko
• Stratosférický ozon (Stratospheric Ozone Depletion) — v rámci bezpečné zóny

Zdroj: Azote for Stockholm Resilience Centre, na základě Richardson et al. (2023); převzato z reportu World Energy Trilemma Report 2024 vydaného organizací World Energy Council :  World Energy Trilemma Report 2024. London 2024.

Energetická chudoba

Férová cena silové elektřiny je kolem 1 Kč / kWh, a to i ve srovnání s jinými zeměmi EU, například s Francií. Česká republika v tomto smyslu nepředstavuje „evropský trh“, ale spíše odstrašující výjimku politiky energetické oligarchie podporované vládou. Většina této elektřiny je přeprodávána, ale území ČR ani neopouští.

Férová cena regulované složky elektřiny je kolem 2 Kč / kWh, v případě lokální (komunitní) energetiky méně, v případě nestabilních dodávek OZE ale může být i násobně více. Podrobněji je to ukázáno například zde

v tabulce 3, a to ještě nejsou zahrnuty zvýšené náklady na flexibilitu sítě.

Pokud se pokusíme odhadovat další vývoj, nic dobrého nás při takovéto energetické politice nečeká. Naše energetická oligarchie bude, zejména po plánovaném odprodeji obchodní části ČEZu do soukromých rukou, přizpůsobovat ceny energeticky krachujícímu Německu, kde dlouhodobě zlevňovat nebudou. Solárním baronům už nyní platíme z daní 0,50 Kč za jednu kWh, a pokud k tomu ještě přidáme barony větrné, půjde o jednu korunu a více. Zbytečné „investice“ do energetických soustav a jejich vliv na cenu regulované složky elektřiny jsou popsány ve shora citovaném článku. Pokud k tomu přičtěme ještě DPH, dostáváme se směrem ke 12 Kč / kWh jako v roce 2022.

Tabulka 4 Odhad nárůstu jednotlivých složek ceny energie při špatné politice české vlády v průběhu následujících deseti let. Odhad jednotlivých součástí ceny a jeho zdůvodnění jsou uvedeny v předchozím odstavci.

Zdražování energie v průmyslu vede k úbytku pracovních příležitostí, zejména pokud se v jiných státech Evropské unie (nikoli v Německu) budou chovat racionálně.

Závěrem

Odpovědi na otázky v úvodu tohoto článku jsou následující

Můžeme větrnými a solárními elektrárnami v akceleračních oblastech nahradit domácí uhlí?

Odpověď: Pouze 30 % nestabilními dodávkami zejména v zimě

Musíme evropské klimatické politice obětovat krajinu, zemědělskou a lesní půdu?

Odpověď: Nemusíme, naopak jde o porušení RED III i českého zákona č. 249 / 2025 Sb. Rovněž jde o hrubé porušení evropské politiky ochrany zemědělské půdy, která je v Bruselu stejně významná jako je Green Deal a fakticky je i jeho součástí.

Byly splněny podmínky RED III a legislativy EU a ČR?

Byly porušeny ve všech čtyřech sledovaných ukazatelích. Ve svém důsledku nejde o národní implementaci evropské směrnice, ale o porušení evropské i české legislativy

Další dopady

Energetikou problematiku tento návrh komplexně neřeší vůbec, a naopak s plánovanými dovozy elektřiny, neznámo odkud, hrubým způsobem narušuje energetikou bezpečnost ČR v době válečných konfliktů v Evropě i ve světě.

Ohrožuje potravinou bezpečnost (trvalé znehodnocení zemědělské půdy i pro další generace) a ohrožuje podzemní vodní zdroje.

Plánované uspokojení „investorů“ všeho druhu může během několika let násobně zvýšit ceny elektřiny, zavést celkovou energetickou chudobu v ČR a mít za důsledek další odliv průmyslu z ČR do států, které se energetice věnuji jako strategickému národohospodářskému odvětví.

Autorem komentáře pro Solární magazín je energetický expert Ing. Hynek Beran