Zatmění slunce netrvalo příliš dlouho, nicméně alespoň v částečné formě bylo viditelné na velkém území. Bylo tedy třeba počítat s tím, že dojde k náhlému obrovskému propadu výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích, což mělo evropskou přenosovou soustavu důkladně prověřit. Nakonec se ukázalo, že díky tomu, že bylo zatmění dopředu velmi dobře popsané, provozovatelé se dokázali dobře připravit a k blackoutu nakonec nikde v Evropě nedošlo. Význam mělo také načasování zatmění: „Vzhledem k tomu, že by se to mělo konat odpoledne, neočekává se, že by to mělo mít obrovský dopad,“ uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová.

Výkon fotovoltaiky měl klesnout o více než 9 gigawattů

Zastřešující skupina Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E) svolala národní experty, aby podle Komise posoudili přípravy na zatmění a jeho dopad na energetickou soustavu. Očekávalo se, že mezi 19:15 a 21:30 místního času, což je nejsilnější bod zatmění, dojde v celé Evropě ke ztrátám 9,7 gigawattů vyrobené elektřiny.

Devět bloků Temelína

„Energetikům způsobovalo vrásky i částečné zatmění slunce v Evropě. Jak upozornili analytici serveru o energetice.cz, zatmění omezilo výrobu z fotovoltaických elektráren až o 9 GW. Pro srovnání v roce 1999, kdy bylo poslední úplné zatmění, dosahovala instalovaná kapacita FVE v Evropské unii jen zhruba 100 MW, tedy řádově méně. I přes poměrně velký dopad na výrobu se ale zatmění v zásadě nepromítlo do spotových cen,“ uvedl Tomáš Plocek, vedoucí oddělení pořizování energií společnosti E.ON Energie.

Zatmění se shodovalo s obvyklým západem Slunce

Nejvýraznější zatmění slunce bylo možné pozorovat ve Španělsku, ani zde se nesetkali s problémy. Společnost Red Eléctrica de España (REE) uvedla, že technický dopad byl omezený díky načasování jevu, který se odehrával v době obvyklého západu Slunce v pozdním odpoledni.

Mezi 19:30, kdy Měsíc začal ve Španělsku zakrývat sluneční kotouč, a 20:30, kdy na ostrově se zatmělo, klesla výroba fotovoltaické energie z 16 000 megawattů, což bylo 35,5 % celkové produkce, na přibližně 500 megawattů, což odpovídá 1,5 % okamžité výroby. Toto snížení fotovoltaické energie bylo kompenzováno nárůstem výroby z paroplynových elektráren a vodních elektráren.

Ani v Česku síť nezkolabovala

V Česku došlo jen k velmi mírnému poklesu výroby. Výkon domácích FVE proto výrazně klesl, ale absolutní ztráta výroby byla relativně malá, protože panely už stejně pracovaly při nízkém úhlu dopadu slunečních paprsků. Opatření na úrovni české přenosové soustavy nebyla mimořádně rozsáhlá: „Omezení slunečního záření může dočasně snížit výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren. V tomto případě ale očekáváme minimální dopad na českou elektrizační soustavu, protože zatmění nastane až večer, kdy výroba z fotovoltaických elektráren přirozeně klesá. ČEPS podobné mimořádné jevy průběžně sleduje a případné změny zohledňuje jak v přípravě provozu, tak při samotném řízení přenosové soustavy,“ uvedl ČEPS ještě před zatměním. Jeho slova se naplnila a k ohrožení české energetiky nedošlo.

Zdroj: EON