O události informovala policie: „Zabýváme se pádem větrné elektrárny v k. ú. Potštát. Spadený větrník byl od začátku července mimo provoz z důvodu poškození jednoho z táhel v lopatkách. Ty zůstaly otevřené a nešlo je kvůli závadě sklopit. Silné poryvy větru pak mohly vést k pádu elektrárny.“

Příčina pádu větrníku není zatím známá

Své prohlášení vydalo také město Poštát: „V tuto chvíli není známa příčina pádu a nechci proto předbíhat výsledky odborného šetření ani spekulovat o tom, co k události vedlo. Za město budeme po provozovateli požadovat okamžité prověření bezpečnosti zbývajících větrných elektráren. Po takto závažné události považuji důkladnou odbornou kontrolu za naprostou samozřejmost. Bezpečnost občanů je na prvním místě. Jakmile budeme mít další ověřené informace o příčině pádu, výsledcích kontroly ostatních elektráren a obnovení internetového připojení, budeme občany průběžně informovat,“ uvedl René Passinger, starosta města Potštát.

Více než třicet let stará větrná elektrárna

Podle České společnosti pro větrnou energii šlo o jednu z prvních větrných elektráren na našem území: „Dnes nad ránem došlo na Potštátsku (okres Přerov, Olomoucký kraj) k pádu malé větrné elektrárny. Událost se obešla bez zranění a bez dalších škod. Příčiny havárie se vyšetřují, likvidace již byla zahájena. Šlo o 31 let starou elektrárnu výrobce Bonus s výškou tubusu 30 metrů a délkou lopatky 20 metrů. V lokalitě stojí ještě 3 stejné větrné elektrárny, které budou důkladně zkontrolovány. Větrné elektrárny tohoto výrobce nikde jinde v Česku nestojí. Výrobce, společnost Bonus, ukončila výrobu elektráren v roce 2005.“ Pád větrné elektrárny je na českém území zcela ojedinělý, nikdy k němu ještě nedošlo.

Naposledy spadla větrná elektrárna letos v dubnu v Litvě

V Evropě došlo naposledy ke zhroucení větrné elektrárny v Litvě v Bunce letos v dubnu. Zřítila se celá jedna turbína. Událost se obešla bez zranění. Majitel uvedl, že příčinou mohl být silný vítr, přesná příčina však měla být předmětem dalšího šetření. Silný vítr podél pobřeží dosahoval poryvů až 25 m/s, turbína měla ale prasklinu způsobenou korozí. Ještě přes noc dokázali zloději z turbíny na zemi odcizit vše cenné. Ministr klimatu a energetiky Kaspars Melnis následně nařídil kontroly všech i nefunkčních větrných turbín v zemi.

Pády větrníků v Německu

V roce 2025 spadla větrná turbína Nordex v Německu v Havixbecku na západě země. I tehdy nikdo nepřišel k úrazu a ani o život. Turbína byla v provozu teprve rok. Příčina nehody doposud není známá, provozovatel se domnívá, že šlo o špatnou instalaci. Podle údajů fungovala před kolapsem elektrárna normálně. Bezprostředně po zřícení bylo místo velmi nebezpečné, protože zde hrozil zásah elektrickým proudem. Vysoké napětí v bezprostřední blízkosti bylo odhadem na hladině 30 000 voltů. Laura-Marie Mertenová ze společnosti Nordex uvedla: „Nejprve musíme pochopit, co se stalo. Nehoda tohoto druhu je jedinečná – nikdy se to předtím nestalo.“

V Gescheru v Severním Porýní-Vestfálsku se během bouřlivého počasí zřítila v roce 2023 starší větrná elektrárna. Věž se rozlomila přibližně ve výšce 20 metrů a celý zbytek elektrárny se zřítil do pole. Šlo o starší turbínu již neexistujícího výrobce DeWind. Nikdo nebyl zraněný. Zlomení turbíny mohlo způsobit extrémně větrné počasí. Turbína byla kontrolovaná o rok dříve, běžet mohla do roku 2030.

Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii