Insolvenční řízení bylo zahájeno na základě věřitelského návrhu souvisejícího s pohledávkou společnosti DC Ostrava Data Housing ve výši 453 000 korun. EnVys naopak tvrdí, že za insolvenčním návrhem stojí osobní spor či msta. Ve srovnání s dříve uváděnými hodnotami firmy jde na první pohled o relativně nízkou částku. Samotná výše pohledávky však není jediným faktorem rozhodujícím o výsledku insolvenčního řízení.
Obce měly do projektů vložit vlastní peníze
EnVys nabízela obcím možnost vstoupit přímo do projektů výstavby fotovoltaických nebo větrných elektráren, mimo jiné prostřednictvím takzvaných PPA projektů. Součástí tohoto modelu bylo, že zákazník musel do projektu vložit vlastní peníze určené na výstavbu a zprovoznění obnovitelného zdroje. Za vložené prostředky pak získávaly nárok na část výrobní kapacity budoucí elektrárny. Samotný zdroj však zůstával ve vlastnictví EnVys. Obce mohly do společnosti vložit peníze také přímo jako akcionáři.
Například město Lipnice nad Sázavou uzavřelo s EnVys v únoru 2025 smlouvu o úpisu akcií v hodnotě 2 milionů korun. Ve stejný den uzavřelo se společností také smlouvu na dodávku elektřiny v rámci komunitní energetiky. V registru smluv je u této smlouvy uvedena hodnota 1,845 milionu korun.
Komora OZE varuje před placením v přípravné fázi
Před podobným modelem nyní varuje Komora obnovitelných zdrojů energie. Podle ní by obce měly být při výběru developera větrných elektráren obzvlášť obezřetné.
„Aktuální případ společnosti EnVys připomíná obcím, na co si dát pozor při výběru developera větrných elektráren. EnVys není členem Komory OZE, ČSVE ani CAFT. V souvislosti s jejími nabídkami se objevily požadavky na finanční plnění ze strany obcí už v přípravné fázi projektu. Právě u podobných modelů je podle nás namístě zvýšená obezřetnost. Základní princip je přitom jednoduchý: seriózní developer financuje přípravu projektu z vlastních prostředků a podnikatelské riziko nese sám,“ konstatoval Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Developer by měl nést podnikatelské riziko
Na nutnost obezřetnosti upozorňuje také Česká společnost pro větrnou energii.
„Výstavba větrných elektráren je dlouhodobý proces založený na důvěře mezi obcí a developerem. Za standard považujeme, že náklady na přípravu projektu i podnikatelské riziko nese developer,“ upozorňuje Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, a dodává:
„Pokud je po obci požadováno financování přípravy projektu, měl by to být jasný signál ke zvýšené obezřetnosti. Právě proto jsme společně s MPO připravili už před třemi lety Desatero, které obcím pomáhá vybrat spolehlivého partnera.“
Desatero radí prověřit financování i zkušenosti developera
Zmíněné Desatero doporučuje mimo jiné vybírat developera podle jeho zkušeností a referencí, důkladně prověřit způsob financování projektu a ověřit si reálnost nabídky odměny či jiných benefitů pro obec. Pozornost by obce měly věnovat také smluvnímu nastavení práv a povinností obou stran.
„V Česku je celá řada profesionálních developerů a je standardem, že připravují projekty transparentně a podnikatelské riziko z přípravy projektu nesou sami. V poslední době je někde využíván v různých formách princip komunitní energetiky. Ta je sama o sobě pro řadu projektů vhodným a přínosným modelem, nesmí však sloužit jako nástroj pro vybírání peněz od obcí předem,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Stejná pravidla platí také pro fotovoltaiku
Podle Cechu akumulace a fotovoltaiky se podobná pravidla týkají také fotovoltaických elektráren. „Stejné principy platí i pro fotovoltaické elektrárny. Odpovědný developer má být schopen financovat přípravu projektu z vlastních zdrojů a nést podnikatelské riziko. Obce by měly být obezřetné vůči modelům, které toto riziko přenášejí na veřejný sektor,“ doplňuje Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
Zdroj: Komora OZE
