„V Norsku musí odstranit 150 větrných turbín, způsobovaly deformity u novorozených sobů. Už celých pět let zde varuji před dalekosáhlými důsledky instalace větrných turbín, které mají ničivý vliv nejen na krajinný ráz, ale i na přírodu a lidi žijící v dané oblasti. Známy jsou zejména neblahé důsledky na celé ptačí populace, což se týká zejména dravců, ale i na netopýry a hmyz,“ tvrdí příspěvek, který sdílela například herečka Kateřina Brožová.

Psali jsme: Větrné elektrárny podporuje většina dotazovaných Čechů. Ukázal to nový průzkum

Žádné turbíny kvůli deformacím sobů neodstraňovali

Tato zpráva je jako celek nepravdivá. Její autoři ale zřejmě vycházejí ze skutečného sporu kolem větrných elektráren na norském poloostrově Fosen. V roce 2021 norský Nejvyšší soud rozhodl, že koncesní a vyvlastňovací rozhodnutí pro větrné elektrárny Storheia a Roan byla neplatná, protože výstavba bez dostatečných kompenzačních opatření porušovala právo sámských pastevců sobů na výkon jejich kultury. Rozsudek přitom nenařídil demolici ani odstranění větrných turbín. Norská vláda následně začala hledat řešení, které by napravilo porušení práv pastevců a současně vyřešilo další provoz elektráren.

Nešlo tedy o zdravotní poškození sobů ani o jejich deformace. Problém spočíval především v tom, že větrné parky zasahovaly do území využívaného k tradičnímu chovu sobů a omezovaly možnosti pastevectví.

Turbíny zůstaly v provozu

Jádrem sporu byly dvě větrné elektrárny na poloostrově Fosen – Storheia a Roan jsou dvě elektrárny, kterých se týkal spor s pastevci a rozsudek Nejvyššího soudu.

V prosinci 2023 byla uzavřena dohoda pro oblast Sør-Fosen a v březnu 2024 také pro Nord-Fosen. Dohody neznamenaly odstranění větrných turbín. Naopak umožnily jejich pokračující provoz po dobu platnosti současných koncesí. Součástí řešení je zajištění dodatečných ploch pro zimní pastvu sobů, finanční příspěvky na opatření pro pastevectví a také právo sámských pastevců odmítnout další provoz elektráren po skončení současné koncese.

Případ tak ukazuje na skutečný problém spojený s výstavbou větrných elektráren v Norsku: konflikt mezi výrobou čisté energie, využíváním krajiny a právy původních obyvatel. Nejde ale o důkaz, že by větrné elektrárny způsobovaly deformace sobů.

Větrná energetika je v Norsku mnohem rozšířenější než v Česku

Norsko sice vyrábí naprostou většinu elektřiny z vodních elektráren, vítr zde ale rozhodně není okrajovým zdrojem. Podle norského statistického úřadu SSB dosáhl v roce 2025 instalovaný výkon větrných elektráren 5 063 MW. Větrné elektrárny vyrobily 13,9 TWh elektřiny, což představovalo 8,6 procenta norské výroby.

V Česku byl naproti tomu instalovaný výkon větrných elektráren na konci roku 2025 pouze kolem 385 MW. Podíl větru na domácí výrobě elektřiny se pohyboval kolem jednoho procenta.

Norsko tak mělo přibližně 13krát větší instalovaný výkon větrných elektráren než Česko, přestože má zhruba polovinu obyvatel. V přepočtu na obyvatele je Norský instalovaný výkon větru mnohonásobně vyšší oproti Česku.

Případ Fosenu zároveň ukazuje, že vysoký rozvoj větrné energetiky neznamená, že se její projekty obejdou bez konfliktů s jinými způsoby využití krajiny. V Norsku je přitom větrná energetika ve srovnání s Českem řádově rozvinutější.

Česko chce výstavbu urychlit

V Česku mají k rychlejší výstavbě větrných elektráren přispět takzvané akcelerační zóny, ve kterých má být povolování obnovitelných zdrojů jednodušší a předvídatelnější. Ani v těchto oblastech ale nejde o automatické povolení konkrétního projektu.

Další potenciál nabízí také modernizace stávajících větrných elektráren. První modernější turbíny se u nás začaly objevovat už v 90. letech a jejich výkon se pohyboval řádově ve stovkách kilowattů. Dnešní turbíny běžně dosahují výkonu několika megawattů.

Repowering může zvýšit výrobu ve stávajících lokalitách

Jednou z možností, jak českou větrnou energetiku rozšířit, je takzvaný repowering, tedy nahrazení starých turbín modernějšími a výrazně výkonnějšími stroji. Šestimegawattová větrná elektrárna může při vhodných podmínkách vyrobit elektřinu odpovídající spotřebě více než 4 000 domácností. Konkrétní výroba se samozřejmě liší podle lokality, větrných podmínek a technických parametrů elektrárny.

Moderní turbíny mají výrazně vyšší jednotkový výkon, takže v některých lokalitách může menší počet nových strojů nahradit větší počet starších turbín a přitom zvýšit výrobu elektřiny.V některých případech lze zároveň využít část existující infrastruktury, například přístupové komunikace nebo elektrické připojení.

Repowering ale neznamená automatické povolení nové elektrárny. Každý projekt musí projít příslušným povolovacím procesem. „Technologie větrných elektráren se za poslední desetiletí výrazně posunula. Díky tomu můžeme mnohem lépe využít i lokality, které už máme ověřené. Pokud chceme zvyšovat výrobu elektřiny z domácích obnovitelných zdrojů, repowering je nejjednodušší z cest, jak toho dosáhnout,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj: Euronews