Dotační program Nová zelená úsporám, z něhož lze financovat například zateplení, pořízení tepelného čerpadla nebo fotovoltaiky, výrazně změnil svou podobu. Nyní mohou získat přímé dotace pouze nízkopříjmové domácnosti, ostatní mohou žádat o podporu formou bezúročného úvěru, u něhož stát kompenzuje úroky a související náklady.

Pro získání této podpory je důležitý renovační pas. „Nová zelená úsporám v tuto chvíli slibuje bezplatné poradenství a získání bezúročného úvěru podmiňuje získáním renovačního pasu. Ten je zdarma pro nízkopříjmové domácnosti, rodinné domy pak mají nárok na dotaci ve výši 3 tisíc korun na jeho získání a bytové domy 5 tisíc korun,“ sdělila Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Reálná cena může být výrazně vyšší

Podle zkušeností, které Asociaci pro využití tepelných čerpadel předali někteří spotřebitelé, ale mohou být skutečné ceny za zpracování pasu výrazně vyšší.

„Reálné ceny, které jsme obdrželi od několika spotřebitelů, ale tuto částku značně přerůstají. Zájemci o dílčí renovaci v podobě tepelného čerpadla byla například renomovanou společností nabídnuta cena téměř 11 tisíc korun. I s dotací by tedy za získání renovačního pasu zaplatil téměř 8 tisíc,“ upozorňuje Eva Neudertová.

Připomeňme také, že přiznání podpory státem automaticky neznamená, že žadatel bezúročný úvěr skutečně získá. O jeho poskytnutí rozhoduje banka, se kterou bude zájemce jednat.

Psali jsme: Banky začnou nabízet bezúročné úvěry. Zájem je zatím nižší než o dotace

Náklady nekončí u renovačního pasu

Nejde ale o jediné náklady, které mohou s přípravou a podáním žádosti souviset. „Další náklady pak vznikají v souvislosti s administrací žádosti. Jen za podání žádosti k projektu si totiž společnost řekla přes 15 tisíc korun. Klient se proto nakonec rozhodl od realizace opatření upustit a odložit jej na dobu, kdy bude mít k dispozici dostatek vlastních zdrojů,“ doplnila Eva Neudertová.

Podle Asociace pro využití tepelných čerpadel tak může vysoká cena administrativy představovat překážku především u domácností, které chtějí provést pouze dílčí energetické opatření. Ani v tomto případě nejde o poplatek stanovený programem NZÚ, ale o cenu za komerční službu spojenou s administrací žádosti. Zájemci tak nemusí automaticky využívat placenou administraci soukromé společnosti. SFŽP poskytuje poradenství a pomoc s podáním žádosti také prostřednictvím své poradenské sítě.

Myšlenka renovačního pasu dává smysl

Asociace nicméně novou podobu dotačního programu jako celek vítá. „Samotnou Novou zelenou úsporám vnímám pozitivně a s ohledem na potřeby státního rozpočtu mohou být bezúročné úvěry vhodný krok. Ovšem v situaci, kdy by domácnost měla zaplatit desítky tisíc za administrativu, se efekt takového opatření samozřejmě ztrácí a jinak finančně i energeticky efektivní dílčí renovace, například formou výměny zdroje, zůstanou pro trh nevyužitým potenciálem,“ uvedla Eva Neudertová.

Potřebu renovačního pasu jako průvodce úspornými opatřeními, která se aplikují na konkrétní dům, vítá také Marta Gellová ze Šance pro budovy. „Pořízení jednotlivých technologií většinou samo o sobě k cíli nevede. Jednotlivá úsporná opatření přinášejí největší přínos tehdy, jsou-li součástí promyšleného plánu, který je vhodně propojí do funkčního celku. K tomu je vedle dostupného financování potřeba kvalitní příprava projektu, odborné energetické poradenství a funkční renovační pas.“

Současná podoba má podle odborníků problémy

Právě současné provedení renovačního pasu ale podle Gellové neplní svou zamýšlenou roli. „Právě zde dnes vidíme zásadní slabinu nového systému. Současná podoba dotačního renovačního pasu se v praxi potýká s řadou problémů a zatím neplní roli, kterou by podle nás plnit měla. Odborné výhrady směřují zejména k omezeným možnostem zadávání, nespolehlivosti, uživatelské nepřívětivosti a pro klienta obtížně srozumitelnému výstupu. Myšlenku renovačního pasu považujeme za správnou, jeho současná podoba ale musí projít zásadními úpravami,“ dodala Marta Gellová.

Nový systém už přitom využívají první tisíce zájemců. Od konce června požádalo o podporu přes 2 000 žadatelů, kteří plánují čerpat bezúročné úvěry za více než 5 miliard korun.