V některých obcích se letos o větrných elektrárnách rozhoduje poprvé, jinde už mají obyvatelé s větrnou energetikou osobní zkušenost. A právě ta může hrát překvapivě velkou roli. Ukazuje to analýza sociálního geografa Bohumila Frantála z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, který analyzoval výsledky místních referend o větrných elektrárnách za posledních 20 let.
ANO nemusí znamenat podporu větrníků
Na první pohled jednoduchá otázka „Chcete tady větrné elektrárny?“ se v místním referendu objevuje jen málokdy. Obce často formulují otázky mnohem složitěji. A právě tady může být pro voliče docela snadné se zamotat.
Nemá obec podporovat umístění, výstavbu ani provoz větrných elektráren a nemá měnit územní plán tak, aby jejich výstavbu umožnil? Na to se ptají v Bystré nad Jizerou. Pokud tedy člověk větrné elektrárny podporuje, v tomto případě hlasuje NE.
„U takto formulované otázky je pro voliče podstatné, aby si nejdříve přečetli, co vlastně potvrzují. Jednoduché pravidlo, ANO rovná se podpora projektu tady neplatí,“ upozorňuje Dana Horáková ze společnosti NOHO, která chce v Bystré větrné elektrárny stavět.
V Dětřichově na Svitavsku je situace opačná. Tam se voliči ptají, zda má obec pokračovat v krocích vedoucích k získání povolení konkrétního záměru větrných elektráren. Projekt přitom musí splňovat podmínky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a obec má získat finanční podíl z provozu elektráren. Tady tedy ANO znamená podporu pokračování projektu.
Stačí otázku přečíst pozorně
Rozdíl tedy není jen stylistický. U dlouhých a komplikovaných otázek může být pro voliče obtížnější rychle pochopit, co vlastně svým hlasem podporují nebo odmítají. ANO proto automaticky neznamená „ano větrným elektrárnám“ a NE nemusí znamenat jejich odmítnutí.
Před hlasováním se proto vyplatí otázku přečíst celou a především si ji přeložit do jednoduché podoby: Co vlastně svým ANO nebo NE způsobím? Hlasuje se o konkrétním projektu, anebo jen o tom, zda se má obec do výroby elektřiny větrem vůbec zapojit?
Psali jsme: Větrná energie je v Česku pod palbou. Přitom by mohla vyrobit až třetinu elektřiny
Zkušenost s větrníky může ovlivnit postoj lidí
Analýza 71 místních referend konaných v letech 2006 až 2025 ukázala zajímavý rozdíl. V obcích, kde už v době referenda větrné elektrárny v okolí stály, hlasovalo pro jejich další rozvoj v průměru 67 procent voličů. Proti bylo 33 procent. V obcích, kde podobná zkušenost chyběla, byl výsledek téměř přesně opačný. Pro další rozvoj větrné energetiky hlasovalo v průměru 20 procent voličů a proti 80 procent voličů.
„Projevuje se efekt familiarizace a habituace. V obcích, kde už v okolí větrná elektrárna stojí, mají s nimi lidé bližší osobní zkušenost, nemají takový strach z negativních dopadů a vnímají spíše pozitivní přínosy,“ vysvětluje Frantál.
Konkrétní projekt versus představa větrníků za obcí
„Něco jiného je rozhodovat o konkrétním projektu, jeho umístění a počtu elektráren a něco jiného je rozhodovat o obecné představě, že někde v okolí mohou vzniknout větrné elektrárny,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. Pokud lidé konkrétní projekt neznají, neměli možnost se s ním seznámit a nemají zkušenost s provozem větrných elektráren v okolí, rozhodují se jinak než obyvatelé obce, kteří je mají několik let za humny.
