Energetický regulační úřad nyní informuje o aktualizovaném posouzení ČEPS, podle něhož lze soustavu zabezpečit i bez tohoto zdroje. Uhelné elektrárny však mohou zůstat v provozu, pokud se jejich výroba za současných tržních podmínek vyplatí.
ČEPS změnil pohled na potřebnost Chvaletic
Skupina Sev.en Česká energie v listopadu 2025 oznámila, že nejpozději do 31. března 2027 ukončí provoz elektráren Chvaletice a Počerady a uhelného zdroje Teplárny Kladno. Původní plány počítaly s odstavením některých zdrojů už během zimy 2026/2027.
V lednu letošního roku však ČEPS ve své analýze dospěl k závěru, že pro bezpečný provoz elektrizační soustavy bude nutné dočasně zachovat dva bloky elektrárny Chvaletice. ERÚ proto zahájil správní řízení, jehož cílem bylo uložit provozovateli povinnost elektrárnu dál provozovat a stanovit odpovídající finanční kompenzaci.





Skupina Sev.en Česká energie v listopadu 2025 oznámila, že nejpozději do 31. března 2027 ukončí provoz elektráren Chvaletice a Počerady / Zdroj: Sev.en
Nyní se situace změnila. ERÚ požádal ČEPS o aktualizaci původního vyhodnocení a podle nového závěru bude možné zabezpečit provoz soustavy i bez Chvaletic, a to díky souboru technických, provozních a koordinačních opatření.
Psali jsme: Potřebujeme uhelné elektrárny? ČEPS chce jen dva bloky Chvaletic
Správní řízení zatím není ukončeno, podle ERÚ však pravděpodobně skončí bez nařízení dalšího provozu elektrárny. To by zároveň znamenalo, že by nebylo nutné provoz elektrárny kompenzovat na základě uložené povinnosti. Úřad očekává, že by se tím mohly snížit regulované náklady na elektřinu. Pro příští rok odhaduje možnou úsporu přesahující miliardu korun.
Uhlí se při drahé elektřině opět vyplácí
Přestože se provozovatelé ještě nedávno připravovali na odstavení uhelných zdrojů, vývoj na trhu ukazuje, že ekonomika jejich provozu se může rychle změnit. Rozhodující je především cena elektřiny a náklady na její výrobu, včetně emisních povolenek.
V září 2026 vyrobily české elektrárny celkem 6,22 TWh elektřiny, zatímco o rok dříve to bylo 5,11 TWh. Výrazně vzrostla zejména výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to z 1,38 na 2,09 TWh. Uhlí se tak podílelo přibližně dvěma třetinami na meziročním nárůstu výroby elektřiny.
Jedním z hlavních důvodů je vývoj cen na trhu. Cena elektřiny na českém denním trhu v září překročila 150 eur za MWh, což představovalo nejvyšší hodnotu od energetické krize v roce 2022.
Pokud tržní cena elektřiny převýší náklady na její výrobu včetně nákladů na emisní povolenky, může se provoz uhelných elektráren znovu stát ekonomicky výhodným. Právě tento vývoj mohl v září přispět k vyšší výrobě elektřiny z uhlí.
Situaci ovlivňuje také cena zemního plynu. Pokud je výroba v plynových elektrárnách drahá, může být elektřina z uhlí na trhu konkurenceschopnější. To vysvětluje, proč se může vyplatit provozovat zdroje, které jejich majitel ještě nedávno považoval za ekonomicky neudržitelné.
Sev.en změnu závěrů ČEPS zpochybňuje
Elektrárna Chvaletice bere nové vyhodnocení ČEPS na vědomí, s jeho závěry se však chce podrobně seznámit. Provozovatele překvapila změna posouzení potřebnosti elektrárny během několika měsíců.
„Zásadní změna závěrů v tak krátkém čase nás překvapuje. Ještě v lednu letošního roku ČEPS označil zachování provozu dvou bloků Elektrárny Chvaletice za nezbytné pro zajištění systémové přiměřenosti. Nyní se závěr zásadně mění, aniž jsou nám přesně známy důvody, metodika a předpoklady, které k tomu vedly,“ uvedl generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.
Podle něj je třeba prověřit nejen technickou proveditelnost odstavení, ale také ekonomické dopady a možné náklady na náhradní opatření a systémové služby. Společnost upozorňuje, že Chvaletice představují významný regulovatelný zdroj, který dokáže dodávat elektřinu nezávisle na počasí.
Matys proto požaduje, aby stát a ČEPS předložily podklady, které doloží, že lze soustavu bezpečně provozovat i bez elektrárny a že náhradní řešení nepřinesou další náklady pro odběratele.
