„Když si totiž sundáte růžové brýle a pragmaticky si to spočítáte, tolik protěžovaná tepelná čerpadla nebo fotovoltaika na střechách bytových domů nedávají ekonomický smysl,“ uvedl Švec v diskusi o energetických řešeních pro bytové domy.

Podle něj legislativa developery tlačí do technologií, jejichž ekonomický přínos je přinejmenším diskutabilní. „Často už vůbec nejde o skutečnou efektivitu. Jde jen o to, splnit tabulky a formální požadavky úřadů,“ napsal.

U bytových domů rozhoduje vlastní spotřeba i další náklady

Švec zdůrazňuje, že je příznivcem moderních technologií, jejich použití ale musí podle něj dávat smysl také ekonomicky. „Naším úkolem je stavět kvalitní domy, ne dělat z klientů pokusné králíky a zatěžovat projekty řešeními bez reálného přínosu,“ uvedl.

Psali jsme: Fotovoltaika na bytovém domě: elektřinu lze sdílet i bez energetického společenství

U fotovoltaiky podle něj záleží především na tom, kolik vyrobené elektřiny dokážou obyvatelé přímo spotřebovat. Právě takové využití označuje za vlastní spotřebu. Ekonomika větších bytových domů se podle něj komplikuje také kvůli požadavkům hasičů a vyúčtování elektřiny mezi jednotlivé domácnosti.

„Vždy jsme se dopočítali pouze tam, kde je to tzv. vlastní spotřeba, tj. uživatel je schopen co vyrobí spotřebovat a toto funguje jenom u malých instalací jako je RD nebo opravdu malý bytový dům, kde se ještě dokážou vlastníci na něčem shodnout,“ vysvětlil.

U větších bytových domů podle něj dodatečné investice a provozní komplikace mohou ekonomický přínos výrazně snížit. Z jeho pohledu tak samotná možnost vyrábět elektřinu na střeše ještě neznamená, že se investice vyplatí.

Oponenti požadují konkrétní výpočty

S tímto závěrem nesouhlasí Martin Michalicek, který v diskusi uvedl konkrétní předpoklady pro výpočet návratnosti fotovoltaiky. Při ceně elektřiny 5 000 korun za MWh a spotřebě přibližně 75 procent vyrobené elektřiny přímo v místě podle něj může návratnost vycházet na zhruba osm let, a to i bez dotace.

„Do 100 kWp platí stejné předpisy a pokud instalace FVE nevyvolá opravu střechy (což ale obvykle bývá problém střechy jako takové), tak při ceně 5000 Kč/MWh a spotřebě cca 75 % vyrobené elektřiny na místě vám i bez dotace vyjde návratnost na super 8 let,“ napsal.

Zároveň upozornil, že u menších bytových domů nemusí být vlastní spotřeba dostatečná. Ekonomicky výhodné řešení podle něj může vyžadovat sloučení odběrných míst, což je nákladné a organizačně komplikované.

Také Mikuláš Komárek, výkonný ředitel společnosti Greenwatt zaměřené na firemní fotovoltaiku a bateriová úložiště, uvedl, že má s podobnými projekty jiné zkušenosti.

„Pokud je systém správně navržen, tak případů, kdy to nedává smysl, je zlomek,“ napsal. Jako možné řešení zmínil také odpojení od centrálního zásobování teplem (CZT), výměnu zdroje vytápění za tepelná čerpadla nebo využití fotovoltaiky při sloučení odběrných míst či v rámci komunitní energetiky.

U projektu se 110 byty vyšlo teplo téměř dvakrát dráž

Robert Švec v reakci popsal konkrétní projekt, ve kterém developer původně zvažoval tepelná čerpadla. Šlo o bytový dům se 110 bytovými jednotkami, pro který chtěla společnost navrhnout ekologické energetické řešení.

„Jenže když jsme všechno propočítali, vyšla nám cena tepla téměř dvojnásobná oproti jiným zdrojům. A to je přesně to, co pro naše budoucí klienty nechceme,“ uvedl.

Podle Švece nestačí při rozhodování zohlednit pouze ekologické přínosy a pořizovací cenu. Důležité jsou také životnost zařízení, budoucí náklady na jejich obnovu a skutečné výdaje obyvatel za vytápění a teplou vodu.

U novostaveb podle něj navíc příprava teplé užitkové vody představuje přibližně 60 až 70 procent celkové spotřeby tepla. Právě proto je podle něj potřeba posuzovat energetické řešení jako celek, nikoliv pouze podle účinnosti jednoho zařízení.

Do hry vstupuje také cena tepla a budoucí náklady

Komárek připustil, že u novostaveb mohou být výsledky ekonomických výpočtů rozdílné. Upozornil však také na závislost na dodavateli tepla a na budoucí vývoj cen emisních povolenek.

U popsaného projektu by se podle něj vyplatilo prověřit také možnost sloučení odběrných míst a instalace fotovoltaiky. Takové řešení by podle jeho názoru mohlo přinést ekonomický přínos.

Diskuse tak ukazuje, že na otázku, zda se fotovoltaika a tepelná čerpadla na bytových domech vyplatí, neexistuje univerzální odpověď. Výsledek závisí na konkrétním projektu, pořizovacích a provozních nákladech, spotřebě energie, způsobu jejího sdílení i cenách alternativních zdrojů.

Zatímco Robert Švec zdůrazňuje riziko vysokých nákladů a dlouhodobou ekonomickou udržitelnost, zastánci moderních energetických řešení upozorňují na možnosti, které může přinést správné dimenzování systému a vhodně nastavená spotřeba. Pro jednoznačné posouzení popsaného projektu se 110 byty by bylo potřeba znát podrobné výpočty včetně investičních nákladů, předpokládané spotřeby, provozu a nákladů na obnovu jednotlivých technologií.