Česká republika se v minulém týdnu dostala na stránky mezinárodního obchodního tisku jako zastánce změn v unijním systému emisních povolenek. Společně s Itálií a dalšími zeměmi patří k lídrům tohoto procesu.
Česká pozice byla připomínána zejména poté, co vešel ve známost dopis, který měl předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové zaslat německý spolkový kancléř Friedrich Merz. Německý kancléř, který je stranickým nadřízeným předsedkyně Komise, vyzval EU, aby ve schváleném systému pokud možno nedělala žádné změny a spustila jej podle původního plánu. Berlín podle něj nikdy nepodporoval jakékoli „oslabování mechanismu“ povolenek.
Argumentace Friedricha Merze v dopise, odeslaném 6. listopadu, měla vycházet především z potřeby stability a předvídatelnosti. Byznys podle něj již se schváleným řešením počítá. „Je nesmírně důležité, aby EU zaručila investiční jistotu v rámci systému obchodování s emisemi,“ píše německý kancléř v dopise, na který jako první upozornil týdeník Der Spiegel.
První generace povolenek ETS 1 pro průmyslové provozy podle něj funguje dobře a nesmí být nadále zpochybňována. Další změna kurzu by podle něj podkopala důvěryhodnost regulačního rámce EU, podobně jako se to již stalo v případě ústupků týkajících se spalovacích motorů.
„Jsem přesvědčen, že Evropská komise setrvá na nastoupeném kurzu v oblasti obchodování s emisemi a poskytne tak evropským podnikům i domácnostem jistotu, kterou potřebují pro plánování budoucnosti,“ vyzval Merz. Právě tato jistota je podle něj klíčová pro budoucnost evropské ekonomiky i její odolnost v době energetických krizí.
Podle německého ekonomického deníku Handelsblatt jde Merzovi hlavně o to, aby byla sporná otázka odstraněna z agendy EU před prosincovým summitem premiérů, na němž by kancléř chtěl dosáhnout zásadního posunu v jednáních o příštím rozpočtu na roky 2028–2034.
Neochotou k ústupkům však měl Merz zklamat část zástupců energeticky náročného průmyslu ve vlastní zemi, která podobně jako čeští či italští výrobci požadovala mírnější postup dekarbonizace.
Německé průmyslové kruhy však v této otázce nejsou jednotné. I v ocelářském průmyslu, odkud požadavky na zmírnění pravidel zaznívají nejčastěji, stojí významná část výrobců v čele zelené transformace. Ti naopak odmítají, aby se v jejím průběhu měnila již dohodnutá pravidla.
Právě na ně se zaštiťoval kancléř Merz. „Evropské podniky v energetice a průmyslu postavily své obchodní modely na očekávání spolehlivých signálů ohledně ceny CO₂,“ psal Leyenové.
Podstatu kancléřových požadavků vystihl i titulek Handelsblattu z 11. listopadu: „Friedrich Merz požaduje spolehlivá pravidla pro obchodování s emisemi.“ Redakční text připomínal, že jde o první případ, kdy Merz explicitně podpořil zachování dosavadního kurzu evropského obchodování s emisními povolenkami. Kancléřovu motivaci vysvětloval snahou o stabilitu a předvídatelnost, zároveň však připomínal, že tento postoj povede ke konfliktu s řadou evropských zemí.
Nesouhlas dal již krátce poté najevo český premiér Andrej Babiš. Ten právě mířil na jednání premiérů Visegrádské skupiny do Bratislavy. Ostatní premiéry tam oslovil s návrhem společného dopisu, který by požadoval nové vyhodnocení dopadů systému ETS 2. Bezprostředně po jednání Babiše podpořil slovenský premiér Robert Fico.
Babiš považuje za podstatné, že současná ekonomická situace se zásadně liší od situace v roce 2021. Proto je podle něj nutné vyhodnotit dopady na inflaci, ceny energií, domácnosti, podniky a konkurenceschopnost EU.
Podle informací slovenské agentury TASR Babiš při jednání použil ještě ostřejší formulaci. Měl hovořit o tom, že ETS 1 ničí evropský průmysl a ETS 2 bude ničit životy občanů.
Der Spiegel uvedl, že Merzovi nešlo ani tak o ekologické důvody, jako spíše o to, že Německo již od roku 2021 má vlastní systém zpoplatnění emisí z pohonných hmot a vytápění. Německé podniky a domácnosti v současnosti nesou vyšší náklady než zbytek Evropy, a pokud by se náběh povolenek jakkoli změnil, byli by Němci i nadále znevýhodněni.
O den později Handelsblatt připustil, že Merzovo stanovisko nemá podporu celého německého průmyslu.
„Jsme zděšeni a překvapeni dopisem spolkového kancléře předsedkyni Komise,“ uvedl Wolfgang Grosse Entrup, prezident tradičně velmi silného podnikatelského svazu chemického průmyslu. Zároveň varoval, že tato podoba obchodování s povolenkami může německý průmysl pohřbít.
Například portál NIUS reprodukuje kritiku kancléřova dopisu ještě vehementněji. Hovoří mimo jiné o tom, že Merz se postavil proti části vlastních stranických expertů a poradců. Expertní tým CDU/CSU ještě nedávno hovořil o potřebě výrazně zjednodušit a zpružnit obchodování s emisemi.
Autor komentáře, publicista Ralf Schuler, je někdejší hlavní parlamentní zpravodaj bulvárního deníku Bild, který má poměrně přesné informace z berlínského zákulisí. Nyní jako možný zdroj změny postoje zmiňoval „našeptávání“, kterému měl Merze před odesláním dopisu vystavit europoslanec CDU Peter Liese.
Tento vlivný člen výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí patří dlouhodobě k těm křesťanským demokratům, kteří podporují co nejradikálnější opatření proti změně klimatu. Současně však ve straně patří k Merzovu křídlu, zatímco ostatní členové „zelené frakce“ předsedu příliš nemusí. Díky tomu má v ekologických otázkách na kancléře značný vliv.
Merze měli podle Schulera navštívit také podnikatelé, kteří se investicemi do nových zelených technologií dostali často na hranici přežití a nyní sázejí na to, že podobné riziko bude muset podstoupit i konkurence.
Na základě těchto výzev si Merz, který sám dříve hovořil o potřebě změn, osvojil heslo „držet kurz“. Jeho dopis, formulovaný pod oslovením „Vážená paní předsedkyně, drahá Ursulo“ až velitelskou dikcí, podle Schulera zaskočil i podstatnou část strany.
Německá ekonomická a politická média se v každém případě neshodují v tom, zda Merz skutečně věří, že systém povolenek bude fungovat, nebo chce pouze pomoci německým podnikům tím, že zásadně ztíží podmínky jejich konkurentům z ostatních unijních zemí.