Obliba fotovoltaických panelů v Česku roste. Jen za první pololetí letošního roku jich bylo podle dat Solární asociace nainstalováno o 69 % více než za celý rok 2022. Motivaci investorů do fotovoltaiky nyní blíže představují vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, které celou typologii a další výsledky unikátního výzkumu mezi bezmála 2 500 majiteli fotovoltaických elektráren shrnuly v přehledné brožuře. „Energetika má zásadní dopad na život občanů, potažmo na celou společnost. Zmapování motivací investorů do fotovoltaiky, popis jejich chování a nastínění jejich názorů mohou mimo jiné dopomoci k volbě vhodnějších a efektivnějších opatření na podporu obnovitelných zdrojů energie v českých domácnostech. Důraz na čisté a obnovitelné zdroje je obecně v souladu se strategickým plánem Evropské unie a České republiky postupně upouštět od těžby uhlí.“ říká Ing. Michaela Makešová, která výzkum provedla v rámci své disertační práce.

Unikátní výzkum

Výzkum je unikátní hned v několika aspektech. Velkým přínosem je interdisciplinarita a přesah studie do socioekonomické oblasti. To mimo jiné podpořila i spolupráce napříč výzkumnými institucemi – vědkyně z FEL ČVUT spolupracovaly s Mgr. Matoušem Pilnáčkem ze Sociologického ústavu AV ČR. Hlavní dotazníkové šetření proběhlo v únoru 2022 na vzorku 2 500 respondentů. Jelikož většina fotovoltaických instalací byla v té době financována skrze program Nová zelená úsporám, dotazník byl zaslán skrze Státní fond životního prostředí všem příjemcům dotace, kteří ji využili k pořízení fotovoltaických panelů. Celkem šlo asi o 15 000 emailových adres. Sběr dat k této studii proběhl těsně před začátkem války na Ukrajině, která měla dopad mimo jiné i na energetiku. Výzkumníci proto chtějí dotazníkové šetření v brzké době zopakovat a zjistit, jak se chování a motivace investorů do fotovoltaiky od té doby změnily.

Výzkum Ing. Michaely Makešové a dr. Michaely Valentové z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT ve spolupráci s Mgr. Matoušem Pilnáčkem ze Sociologického ústavu AV ČR ukázal, že lidé jsou ovlivněni čtyřmi základními faktory motivace – ekonomickým, ekologickým, technickým a společenským. „Investoři zvažují nejen finanční stránku investice, ale i další aspekty,“ říká Mgr. Matouš Pilnáček a dodává: „Zajímavé je, že se ale investoři liší v tom, jakou váhu, které stránce přikládají. Naše analýza ukázala, že existuje šest skupin, které mají tyto faktory různě nakombinované.“

Ekologové 6 % investorů do fotovoltaiky

První skupinou investorů do fotovoltaických elektráren jsou tzv. Ekologové, pro které je typický zájem o snižování dopadů na životní prostředí. Právě ekologická motivace je pro ně při pořizování fotovoltaiky rozhodující. Vykazují vyšší vzdělání a vyšší rodinný příjem, který přesahuje 80 tisíc korun měsíčně. Zpravidla do této skupiny spadají lidé mladší 45 let. Zároveň se dlouhodobě zajímají o inovace. Až dvakrát častěji než zástupci ostatních skupin vlastní elektromobil. Primárním zdrojem informací o fotovoltaice je pro ně internet.

Pragmatičtí ekologové 22 procent

Charakteristika skupiny Pragmatických ekologů se v mnohém shoduje s charakteristikou Ekologů. Kromě výše uvedeného popisu se ale zásadně liší v jednom rysu. Přestože se dlouhodobě snaží o zmírnění negativních dopadů na životní prostředí, není to pro ně samo o sobě dostatečná motivace k pořízení fotovoltaické elektrárny. Rozhodujícího významu pro ně nabývá až v kombinaci s ekonomickou motivací. To stejné platí i obráceně – samotné ekonomické důvody pro instalaci by je nepřesvědčily. Stejně jako Ekologové však věří, že malé instalace jsou cestou, jak obnovitelné zdroje v ČR rozvíjet.

Ekonomové 16 procent

Důvody, proč si skupina Ekonomů pořizuje fotovoltaiku, jsou čistě ekonomické. Nevěří tolik v to, že by směřování k obnovitelným zdrojům energie mělo smysl. Jako jediná z definovaných skupin se navíc vyznačují tím, že je u nich patrný vliv velikosti města. Ekonomové totiž zpravidla bydlí ve větších městech, na vesnicích zcela chybí. Ekonomové se řadí mezi středněpříjmovou část populace a najdou se mezi nimi zástupci všech věkových kategorií a všech typů vzdělání. V názorech se v mnohém shodují se Soběstačnými a Techniky. Nevěří tolik ve strategii státu v oblasti nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými a v to, že instalace fotovoltaik má pozitivní obraz v české společnosti.

Soběstační 17 procent

Co největší technická i ekonomická nezávislost, to je rozhodující motivace těch, které výzkumníci nazývají skupinou Soběstačných investorů do fotovoltaiky. Jejich cílem je mít vlastní zdroj energie i nezávislost na systému a velkých energetických hráčích. K tomu potřebují nástroje, např. na měření výroby energie. Baví je sledovat výrobu a spotřebu a hlídat si své finance. Zaměřením i na finanční stránku se liší od skupiny tzv. Techniků. Typickým zástupcem skupiny Soběstačných je člověk mezi 56 a 65 lety, jehož finanční příjmy jsou spíše vyšší.

Technici 5 procent

Skupinu investorů Techniků tvoří zpravidla muži. Někteří z nich by se dali nazvat domácími kutily. Typicky jde o rodiny s vyššími příjmy. Důvodem pro pořízení fotovoltaiky je u nich zájem o inovace a technologie. Jsou mezi nimi zastoupeny všechny věkové kategorie a všechny typy vzdělání. Žijí většinou na vesnicích a menších městech.

Nevyhranění 33 procent

Skupina nazvaná Nevyhraněnou získala svůj název proto, že její zástupci nejsou tak silní ve svých názorech a motivacích. Většina z nich má důvěru ve státní politiku a více než ostatní skupiny pracuje s různými zdroji, dle kterých následně formuje vlastní názory. Nejsou si jisti, zda si někdy pořídí elektromobil. Zpravidla jde o lidi starší 65 let. V porovnání s ostatními skupinami dosáhli zástupci této skupiny nižšího vzdělání, nejčastěji středoškolského.

Obecnými závěry pro všechny skupiny pak je, že co se týče ukládání energie, nejčastěji investoři volí kombinaci panelů s bateriemi, případně se zásobníkem teplé vody. Dvě třetiny respondentů pak buď vlastní nebo si plánují pořídit elektromobil. Hlavním zdrojem informací je pro respondenty internet a pro některé investory i expertní poradenství a konzultační skupiny. Michaela Valentová k tomu dodává: „Výsledky výzkumu mohou přispět při tvorbě opatření na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů. Zároveň vnímáme potřebu zasadit tyto závěry do širšího kontextu řešení celkových energetických potřeb domácností.“