Návrh distribučních cen elektřiny

Konečné ceny za distribuci elektřiny oznamuje Energetický regulační úřad až na konci listopadu, již nyní se ale zveřejnil návrh Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Ceny za distribuci elektřiny se platí za každou odebranou MWh elektřiny, takže se více dotknou domácností, které elektřinu využívají ve velkém, tedy hlavně s ní topí a využívají distribuční sazbu D47d. Zvyšují se také ceny za poskytnutý maximální příkon elektřiny. Energetický regulační úřad se hájí tím, že v loňském roce se s ohledem na energetickou krizi ceny distribuce pro spotřebitele prakticky nezvyšovaly, proto dochází k jejich navýšení až nyní. Pro domácnosti to může znamenat zvýšení účtů za elektřinu až o deseti tisíce korun ročně.

Největší nárůst v distribuční sazbě pro domácnosti, které elektřinou topí a v nízkém tarifu

Jde stále o návrh, nicméně konečné rozhodnutí se od něj příliš lišit zřejmě nebude: „Výrazné úpravy vyhlášených cen spíše neočekáváme, ale vhodnější postup by byl rozdělit růst regulovaných cen do dvou let (mezi rok 2024 a 2025),“ řekl Solárnímu magazínu Jiří Matoušek, ředitel marketingu dodavatele Centropol. Návrh regulovaných cen předpokládá zdražení ve všech složkách: „Systémové služby by podle návrhu ERÚ měly vzrůst o více jak dvojnásobek. U distribuce se předpokládá růst variabilní složky o 28,21% u D02d, o 36,77% u D25d a u topenářské D57d o 135,59%. Oproti roku 2023 procentuálně rostou nejvíce ceny za distribuované množství v nízkém tarifu a obecně u topenářských sazeb,“ konstatoval Jiří Matoušek z Centropolu.

Největší zdražení pro ty, co fixovali před dvěma lety

Nejvíce se toto zdražení dotkne těch, kteří si nedávno užívali příjemných cen. Těch, kdo museli fixovat elektřinu před dvěma lety, když padl největší alternativní dodavatel elektřiny – Bohemia Energy: „Hůře na tom budou zákazníci, kteří měli fixované ceny elektřiny pod cenovým stropem a nikdy jim nebyly účtovány ceny zastropované. Klienti např. od bývalé skupiny Bohemia Energy, kteří uzavřeli smlouvy na konci roku 2021, budou platit meziročně o 33 – 35 procent více. V predikci vycházíme z ceny silové elektřiny 3 400 Kč bez DPH za MWh. U nás v Centropolu měli zákazníci ceny 3 250 Kč bez DPH za MWh,“ uvedl Jiří Matoušek.

Největší zdražení pro „topenářské“ domácnosti

Čím je vyšší spotřeba elektřiny, tím více odběratel uhradí za distribuční ceny. „4 631 Kč si připlatí za regulované ceny domácnosti, kde elektřinou jen svítí, vaří a používají pro běžné spotřebiče (D02d) a jejich roční spotřeba je 3,5 MWh. O 6 558 Kč víc zaplatí za regulované ceny více domácnosti, které elektřinu používají také pro ohřev vody (D25d) a jejich roční spotřeba je 5,5 MWh. Více o 13 816 Kč zaplatí za regulované ceny domácnosti, pokud elektřinou také vytápí (d57d) a jejich roční spotřeba je 12,5 MWh,“ připomněl Jiří Matoušek.

Další deseti tisíce kvůli poplatku za obnovitelné zdroje

Elektřina významně zdraží také kvůli znovuzavedení poplatku za obnovitelné zdroje. „Návrat poplatku za obnovitelné zdroje ve výši 100 procent původní částky a přenesení 100 procent zvýšení regulovaných cen již do roku 2024 pokládáme za riskantní krok. Náš názor je, že růst regulovaných cen měl být rozložen alespoň do dvou let (2024 a 2025). Jedním z hlavních cílů musí být, aby výnosy z emisních povolenek bylo možné použít na saturaci POZE (alespoň částečnou) a případně i na korekci ostatních regulovaných cen. Pokud ERÚ regulované ceny skutečně takto vyhlásí, považujeme tento krok za příliš riskantní,“ řekl Jiří Matoušek.

Zdražení distribuce dorovná snížení neregulovaných cen

Podle Jiřího Gavora z Asociace dodavatelů energií se tímto zdražením prakticky vyrovná pokles cen elektřiny, ke kterému docházelo po celý uplynulý rok. „Odběratelé, kterým se podařilo v průběhu tohoto roku snížit cenu silové elektřiny až na úroveň kolem 3700 Kč/MWh bez DPH, se nárůstem regulované složky prakticky vrátí zpět k celkové ceně z počátku roku 2023. Většina maloodběratelů však stále platí za silovou složku vyšší ceny a nárůst regulované složky způsobí, že se jejich celkový účet za elektřinu zvýší. V případě plynu je situace příznivější. Pokles cen komodity, ke kterému došlo v průběhu tohoto roku, v drtivé většině případů „přebije“ nárůst regulované složky a celkově spotřebitelé ve srovnání s počátkem tohoto roku ušetří.“