Cena elektřiny kvůli POZE neklesne
O tom, zda bude poplatek za obnovitelné zdroje, kdy občané ze své kapsy podporují vznik obnovitelných zdrojů, hradit stát, se ještě nedávno spekulovalo. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo, aby poplatek stále platil stát, ministr financí Stanjura byl proti. Vláda nakonec v hlasování rozhodla, že poplatek budou platit odběratelé a že se vrátíme k normálu. Připomeňme, že poplatek za obnovitelné zdroje vláda odpustila pouze pro rok 2023. Šlo o součást opatření ke zmírnění energetické krize, která s sebou nesla astronomické ceny elektřiny. Spolu s tím došlo ke stanovení maximální ceny elektřiny. V září 2023 se stanovilo, že celkové náklady spojené s výkupem elektřiny z podporovaných zdrojů jsou na rok 2024 vypočteny na 36 miliard. Poté musela vláda stanovit, kolik z nich uhradí stát ze svého rozpočtu a kolik zbude na občany. Nyní je jasné, že za tímto účelem vláda obnovuje poplatek za obnovitelné zdroje, který poněkud dorovná cenu elektřiny, která v poslední době klesla, ba dokonce lze očekávat i určité zvýšení.
Poplatek za obnovitelné zdroje rostl
Poplatek za podporované obnovitelné zdroje energie souvisí se státní podporou těchto zdrojů. Tu zavedl zákon č. 180/2005 Sb., ve kterém byly také vyhlášeny dotační podmínky a garantované výkupní ceny pro solární elektrárny. V letech 2008 – 2010 došlo k velmi razantnímu poklesu cen fotovoltaických panelů a k obrovskému rozmachu solárních elektráren u nás. Zatímco v roce 2008 byl instalován výkon 39,5 MW, v roce 2010 to bylo již 1959 MW. S tím výrazně rostl objem vyplácené podpory. Výkupní ceny měli provozovatelé solárních elektráren garantované až na dvacet let, a to všechny instalace až do roku 2014. Výši tohoto poplatku stanovuje Energetický regulační úřad ve svém rozhodnutí, podobně jako stanovuje ceny za distribuci elektřiny a plynu. Poplatek za podporované obnovitelné zdroje energie se zavedl v roce 2006 jako součást ceny elektřiny. Domácnosti tento poplatek odvádějí svému dodavateli elektřiny, který ho hradí státu. Zatímco v roce 2006 činil 39,45 korun za megawatthodinu, poplatek vyrostl až na 583 korun za megawatthodinu v roce 2013. V současné době činí 599 korun za megawatthodinu.
Domácnostem s vyšší spotřebou se POZE prodraží
O kolik se vám prodraží elektřina? Vzhledem k tomu, že poplatek se hradí podle výše spotřeby vždy za každý spotřebovaný megawatt, platí nejvíce domácnosti s největší spotřebou. To jsou typicky ty, které využívají topení na elektřinu – akumulační kamna, elektrokotle, případně přímotopy nebo tepelná čerpadla. Takové domácnosti mohou mít spotřebu i dvacet megawatt, takže by je elektřina vyšla o 12 tisíc ročně více. Naopak domácnosti, které elektřinou jen svítí a využívají běžné spotřebiče, by zavedení poplatku za obnovitelné zdroje stálo zhruba 1200 korun ročně.
Připomeňme, že za spotřebu elektřiny, kterou si každý sám vyrobí, se poplatky za podporované obnovitelné zdroje neplatí. O důvod navíc, proč si pořídit fotovoltaiku a usilovat o co největší soběstačnost. A to platí i co se týká konce cenového stropu elektřiny. I ten platí pro rok 2023 a s velkou pravděpodobností ho vláda na další rok neprodlouží – už kvůli tomu, že mnoho dodavatelů přišlo s nabídkami pod cenovým stropem. Právě proto by měli odběratelé usilovat o maximální vlastní zabezpečení a zároveň dávat přednost úvazkům s kratší fixací, například jeden rok.
