„Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky. Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o 11 miliard korun a další 4 miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Stanislav Trávníček dále upřesňuje: „Při stanovení regulovaných složek cen jsme vázáni energetickým zákonem, který jasně říká, že regulované ceny musejí pokrývat ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního provozu energetických soustav. Snížením regulovaných plateb celkově o 15 miliard korun ERÚ vyčerpal své zákonné limity bezezbytku.“

Růst regulovaných složek cen elektřiny i plynu má společného jmenovatele. Stojí za ním především vyšší náklady na provoz soustav, do kterých se promítají vyšší ceny elektřiny a plynu na volném trhu. Ty bezprostředně ovlivňují náklady na krytí technických ztrát v soustavách a v případě elektroenergetiky také ceny systémových služeb, které zajišťují udržování výkonové rovnováhy.

Zároveň byly pro příští rok ukončeny dotace, kterými vláda letos chránila domácnosti a firmy před nejhoršími dopady energetické krize. Dotace do regulovaných složek cen energií přitom v letošním roce dosahují výše přibližně 59 miliard korun. To letos umožnilo zachovat náklady na krytí technických ztrát a ceny systémových služeb na loňské úrovni.

Současně, již od posledního čtvrtletí roku 2022, byla ze státního rozpočtu financována celá podpora pro podporované zdroje energie (POZE). To v konečném důsledku vedlo dokonce k meziročnímu poklesu regulovaných plateb u elektřiny mezi lety 2022 a 2023.

Dotace pro příští rok byla vládním nařízením stanovena na 9,35 miliardy korun a pokrývá pouze část výdajů na POZE. Růst nákladů na provoz soustav i úhrada zbývající části podpory pro POZE se tak v roce 2024 plně odrazí v regulovaných složkách cen energií pro odběratele.

Elektroenergetika

Regulovaná složka, tedy ta část, o které rozhoduje ERÚ, bude v roce 2024 stále tvořit menšinový podíl z celkové ceny elektřiny. V případě domácností a malých podnikatelů (na hladině nízkého napětí) to bude 39,2 %, u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí 29 % a na hladině velmi vysokého napětí 21 %.

Očekávaný průměrný meziroční nárůst regulované složky pro hladinu nízkého napětí pro rok 2024 dosáhne 65,7 %.

Co se týče dopadů do celkových cen, u domácností, které v tomto roce hradily ceny elektřiny na úrovni cenových stropů, vyváží pokles neregulované obchodní složky ceny v roce 2024 (odvozený z již veřejně dostupných ceníků dodavatelů) růst regulované složky ceny. V konečném důsledku se průměrná cena dodávky elektřiny u této největší skupiny domácností prakticky nezmění.

Dopady na jednotlivce budou ale mnohem individuálnější než v minulosti. Neregulovaná složka, která i nadále tvoří většinu ceny, se totiž napříč odběrateli podstatně liší v závislosti na čase uzavření smlouvy a délce sjednané fixace.

Vyšší nárůst regulované složky čeká odběratele na hladinách vysokého (+105,5 %) a velmi vysokého napětí (+190,9 %). Větší změnu v segmentu průmyslových podniků způsobují především příspěvky na POZE, které stojí (v obou případech) za více než polovinou z meziročního nárůstu.

Na druhou stranu tvoří regulovaná složka na těchto napěťových hladinách nižší podíl z celkové ceny elektřiny. Na meziroční změny celkových cen tak bude mít v případě podniků zásadní vliv změna neregulované obchodní složky, která meziročně klesá a odvíjí se od individuálně uzavíraných smluv.

Plynárenství

Regulovaná složka bude v roce 2024 tvořit přibližně pětinový podíl z celkové ceny plynu pro domácnosti a maloodběratele (19,6 %). U středních a velkých odběratelů půjde přibližně o desetinu (11 %).

Také v plynárenství ERÚ snížil v průběhu roku náklady oproti normální situaci, a to o necelou
1 miliardu korun. Zároveň však, kromě rostoucích nákladů na krytí technických ztrát v soustavách, musel ERÚ zohlednit i dopady změn evropských toků plynu, ke kterým došlo po zahájení války na Ukrajině. V konečném důsledku regulované ceny plynu pro domácnosti a maloodběratele v příštím roce vzrostou o 38,8 %, u středních a velkých odběratelů o 41,8 %.

Celkové výdaje za plyn pro domácnosti, které v tomto roce hradily ceny plynu odpovídající cenovým stropům, by se však v příštím roce měly meziročně snížit. U menších odběrů lze počítat s meziročním poklesem o 4 %, u větších odběrů (vytápění plynem) o více než 20 %.

Vzhledem k nižšímu podílu regulované složky u plynu platí o to více, že individuální změny budou u jednotlivých odběratelů záviset především na výši neregulované obchodní složky, která meziročně významně klesá a kterou určuje smlouva uzavřená s dodavatele.