Upozorňují však na to, že trh s energiemi budou opět ovlivňovat i případné geopolitické změny.
Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu loni rekordně stoupaly, a to až o stovky procent. Letos už postupně klesaly a v závěru letošního roku trend drží. Například kontrakt na elektřinu s dodáním v příštím roce je nejlevnější od léta 2021. MWh elektřiny je nyní na energetické burze v Lipsku za 99 eur (asi 2435 Kč) bez DPH, u plynu cena sestoupila k 40 eurům (985 Kč) za MWh. I přes zlevnění je to však stále násobně více než před krizí.
„Za nízkými cenami stojí zanedbatelný hospodářský růst v Evropě, teplé počasí a vyšší objemy povolenek, které se na trh budou uvolňovat v příštím roce,“ vysvětlil analytik XTB Jiří Tyleček. Podle něho však v příštím roce výrazně příznivější ceny nelze očekávat, protože efekt aktuálních vlivů by měl postupně odeznívat. „Hlavní slovo tak bude mít v příštím roce oživení v Německu, Česku i dalších středoevropských zemích. Zatím to sice nevypadá na žádný rychlý nástup, ale v druhém pololetí už bychom se měli dočkat růstu tlaku na ceny energií i energetických surovin,“ míní Tyleček. Podle něj se proto v příštích měsících otevírá okno pro dlouhodobé zafixování cen energií.
„Ceny plynu by na energetickém trhu měly být v příštím roce ve srovnání s obdobím krize výrazně méně kolísavé,“ tvrdí mluvčí investiční energetické společnosti EFG Barbora Formánková. Připomněla, že pro Česko je pozitivní zprávou současná naplněnost zásobníků plynu, která je podle středečních údajů na 89 procentech. „Co by mohlo vyhnat cenu nahoru vzhledem k dobré připravenosti na sezónu, je tedy zejména počasí, ale to by musely být silné a dlouhodobé mrazy, spíše by šlo o extrémy, s nimiž se nepočítá. Vliv může mít také poptávka Číny po LNG,“ podotkla Formánková. Podle obchodního ředitele společnosti UCED Václava Skoblíka by ceny plynu mohly v příštím roce i klesat. „To ale za předpokladu, že nenastane žádný další geopolitický konflikt ovlivňující těžbu nebo dopravu,“ upozornil.
Složitější jsou podle analytiků odhady vývoje na trhu s elektřinou. Skoblík v tomto případě upozornil na aktuální stav na německé burze EEX, na níž je cena pro rok 2025 vyšší než pro rok příští. To se stalo poprvé od prosince 2021. „Je to jasná předpověď toho, že výrobci nebudou při nejistých cenách vstupů ochotni prodávat za nižší budoucí ceny. Uvidíme, zda se tento trend potvrdí,“ dodal. Celkově však očekává, že ceny energetických komodit budou klesat. Formánková pak připomněla, že ceny elektřiny jsou na trhu z velké části navázány na ceny plynu, takže pro ně platí podobné předpoklady. Zároveň ale připomněla vliv emisních povolenek, jejichž cena se složitě predikuje.
Pro vývoj cen pohonných hmot bude podle analytiků tradičně primárním faktorem pohyb cen na trhu s ropou. Tyleček připomněl, že v posledních měsících klesal tlak na cenu a v prosinci byla hodnota ropy na pětiměsíčním minimu. „Rozhodujícím faktorem v příštím roce bude vývoj poptávky, která bude tím silnější, čím vyšší bude akcelerace globálního ekonomického růstu,“ uvedl. Vzhledem k poměrně překvapivému vzestupu těžby v některých zemí pak nečeká, že by se cena ropy měla přehoupnout přes 100 dolarů za barel. Nyní je na 79 dolarech za barel. „Pokud se tak stane a česká koruna nebude výrazně ztrácet, tak by se ceny benzínu i nafty měly udržet pod 40korunovou úrovní,“ dodal Tyleček. Upozornil však na možná rizika spojená s růstem geopolitického napětí, které může negativně ovlivnit nabídku.
