Pro domácnosti desetiprocentní zdražení elektřiny
Poplatek ve výši 599 korun 1 MWh odebrané elektřiny z distribuční sítě budou od příštího roku platit všichni odběratelé. To bude v konečném důsledku znamenat zdražení elektřiny: „Vláda se přiklonila k variantě prosazované Ministerstvem financí. Tato varianta má dopady do státního rozpočtu v hodnotě 9,35 mld. Kč. Podle našich propočtů tato varianta v průměru znamená následující procentuální nárůst celkových cen 2024 oproti cenovým stropům 2023 podle připojení k hladině nízkého napětí o 10 %, vysokého napětí o 2,5 % (u odběratelů s velkým a nepřetržitým provozem je ale navýšení v řádu několika desítek %) a velmi vysokého napětí 1,1 %,“ řekl Solárnímu magazínu Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářská komora České republiky.
Jiné zdražení pro střední a jiné pro velké firmy
Podle závěrů Hospodářské komory nelze náklady na regulovanou složku ceny plně kompenzovat ze státního rozpočtu. Určitý růst cen alespoň v některých segmentech je tak nevyhnutelný: „Nevýhodou všech variant bylo, že byly velmi nevyrovnané s ohledem na dopad na odběratele připojené na VN a VVN. Zjednodušeně řečeno, konkrétní variantu (celkem bylo 5) budou jinak vnímat střední firmy a jinak velké firmy. To považujeme za velký problém,“ upozorňuje Miroslav Diro z Hospodářské komory. Podle komory byla překvapivé, že nebyla navržena varianta, která by počítala s přibližně stejným meziročním cenovým nárůstem pro všechny kategorie odběratelů (bez ohledu na hladinu napětí). „I kdyby měla být tato varianta navržena s dotací diferencovanou podle různých hladin,“ dodává Miroslav Diro.
Komora podporovala návrh Ministerstva financí
Hospodářská komora podporovala využití varianty, kdy bude nadále hradit stát z rozpočtu: „Za relativně rozumné řešení jsme považovali, kdyby se dopracovala varianta 1, kterou prosazovalo Ministerstvo financí. A to tak, že se doplní o diferencovanou dotaci do POZE pro připojení k nízkému napětí, čímž by nevznikal znatelný rozdíl mezi hladinami připojení. Dále by všechny – z formálně účetního hlediska – provozní dotace do POZE bylo možné z hlediska jejich účelu považovat za zelenou investici (investiční aktiva) a za příspěvek k soběstačnosti a energetické bezpečnosti. Výdaje státního rozpočtu by vzrostly podle našeho hrubého odhadu pouze o jednotky miliard korun (z 9,35 mld. Kč na max. 15 mld. Kč). Modifikovaná varianta 1 by se stala důležitou i z politického hlediska, kde je třeba uvažovat s tím, že na NN jsou připojeny všechny domácnosti, které mohou desetiprocentní meziroční nárůst vnímat velmi úkorně. A vládu, která takto reguluje ceny, mohou vnímat značně negativně.“
Vysoké ceny energií bolestí pro vývoz
Cíl státní politiky měl být připravit takovou dotaci ze státního rozpočtu, aby meziroční procentuální nárůst celkových cen 2024 oproti cenovým stropům 2023 nepřevýšil nižší jednotky procent na žádné hladině připojení. „Firmy, které nebudou schopné vyšší náklady absorbovat, je budou muset přenést do cen výrobků. To bude ale znamenat zhoršenou konkurenceschopnost českých firem v Evropě, protože ne všechny země platí takto vysoké poplatky za obnovitelné zdroje.“ Obecně vysoké ceny za energie naši situaci na mezinárodním trhu stále zhoršují: „Česko má rozvinutou průmyslovou základnu s mezinárodním propojením. Ale její největší bolestí je v porovnání s ostatními státy vysoká energetická náročnost. Ta je zhruba dvakrát vyšší na jednotku HDP, než je průměr EU, zejména kvůli tradičnímu průmyslu. Každé zvýšení cen energií proto na české firmy dopadá výrazně hůře než na firmy v okolních zemích,“ uzavřel Miroslav Diro.
