Vláda vzala na vědomí návrh aktualizace Vnitrostátního plánu, strategického dokumentu pro energetiku. Materiál předpokládá zdvojnásobení spotřeby obnovitelné energie do roku 2030 (dosažení podílu nejméně 30 %). Komora obnovitelných zdrojů připravila porovnání Vnitrostátního plánu s vlastními analýzami. „V roce 2030 bude v Česku více než třetina elektřiny a tepla pocházet z obnovitelných zdrojů. Budeme mít přes milion tepelných čerpadel, jejichž hlavním akcelerátorem rozvoje bude náhrada starých, neefektivních plynových kotlů a výměna neekologických kotlů na tuhá paliva. Zkrácené stavební řízení a povolování podpoří vznik zhruba pěti stovek větrných elektráren. U nových fotovoltaik by ale stát měl pohlídat, aby nejméně polovina vznikla na budovách či u místa spotřeby.” Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie, jsme se dotázali na odlišnosti v analýze Komory oproti vládnímu materiálu.
Uvádíte výrazně vyšší podíl výroby z OZE. Co vás k těmto závěrům vede? Jaké jsou trendy, podle kterých to lze odvodit?
Predikce Komory OZE očekávají v roce 2030 víc než třetinový podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny i ve spotřebě tepla. Vycházíme z odhadu vývoje budoucí poptávky po jednotlivých obnovitelných zdrojích, které zakládáme na analýzách trhu za posledních 5 až 12 let a dále na objemu a podmínkách aktuálně dostupných či avizovaných dotačních programů. Zohledňujeme současný a budoucí stav výrobních, obchodních, montážních a dalších kapacit a samozřejmě technický potenciál jednotlivých zdrojů. Klíčové bude zrychlení stavebního řízení včetně správně metodicky nastavené zonace zahrnující standardní území s dvouletým povolováním i akcelerační zóny, kde bude stačit rok. Oceňuji, že se do zjednodušování rozvoje obnovitelných zdrojů ministerstva pustila naplno. Přinese to cenově stabilní a levnější energie pro všechny.
Proč predikujete vyšší spotřebu elektřiny?
MPO předpokládá v roce 2030 celkovou spotřebu elektřiny kolem 63 až 65 terawatthodin s tím, že jde o konečnou spotřebu v jednotlivých sektorech, tedy už bez ztrát v sítích a vlastní spotřeby zdrojů. My jsme pro naše výpočty použili hrubou konečnou spotřebu za celou ekonomiku. Druhým důvodem je menší rozdíl v tom, kolik očekáváme v roce 2030 tepelných čerpadel: MPO očekává, že dodají zhruba 50 petajoulů obnovitelné energie, naše výpočty ukazují, že něco přes 60. A víc tepelných čerpadel spotřebuje víc elektřiny.
Tepla bude podle vás 36,7 procent z OZE. O jaké zdroje půjde? Biomasa, tepelná čerpadla, sluneční energie? Jsou nějaké údaje o rozšiřování objemu tepelných čerpadel? Ve vašem odhadu je vidět předpoklad velkého rozvoje.
Do roku 2030 předpokládáme mírné nárůsty ve spotřebě biomasy, především v domácnostech. Jde o lokální, levné a velmi efektivní řešení zejména pro venkovské oblasti a okraje měst. O polovinu by měla narůst plocha osázená solárními termickými systémy, které mohou v přechodovém a letním období zajistit kompletní potřebu teplé vody a pomoci přitápět dům. Velkým skokanem může být důslednější využití tepla z bioplynek, kde čekáme zároveň rozvoj využití biometanu. U tepelných čerpadel předpokládáme, že jejich počet překročí do roku 2030 jeden milion kusů (nyní přes 300 tisíc kusů, pozn. redakce). Jejich hlavním akcelerátorem rozvoje bude náhrada třetiny z 1,5 milionu starých, málo účinných plynových kotlů, a to všude, kde je to efektivní a výměna kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva, kterých je mezi lidmi stále nejméně 150 tisíc, jak uvádí MŽP. Tepelná čerpadla jsou pro obce s perspektivou výstavby větrné elektrárny výborným řešením. Spotřeba elektřiny v tepelných čerpadlech během topné sezóny totiž dobře koreluje s podzimní a zimní zvýšenou výrobou z větrných elektráren.
Předpokládáte rozvoj větrných elektráren? Jsou nějaké indikace, že se do jejich budování hodlá pustit více subjektů?
Do roku 2030 předpokládáme dosažení celkového instalovaného výkonu 2 000 megawatt (MPO předpokládá 1 500, pozn. redakce). Rozvoj větrných elektráren ale nekončí rokem 2030. Ve čtvrté dekádě předpokládáme další nové turbíny s výkonem zhruba 5 000 MW.
V České společnosti pro větrnou energii, která je členem naší Komory, evidujeme zvýšený zájem firem o výstavbu větrníků. Ten hlásí i obce. Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu jsme proto připravili pro obecní zastupitele takzvané větrné desatero, rady, jak přistupovat k nabídkám developerů. Větrné elektrárny mohou vznikat ve smrkových monokulturách v hospodářských lesích a naopak v určitých chráněných územích nikoliv. Vývoj větrných elektráren jde stále dopředu: dnes projektované typy mívají stožár vysoký kolem 130 až 170 metrů a lopatky dlouhé kolem 70 až 90 metrů. Vyšší a větší elektrárny vyrobí na jednom místě víc elektřiny.
