Jak lze v současnosti hodnotit zájem o nemovitosti s ohledem na období před rokem? Jaké nemovitosti se typicky prodávají nejčastěji?

Meziročně je vidět silný růst poptávky v podstatě napříč celým realitním segmentem. Souvisí to s loňskými ekonomickými výhledy, inflačními tlaky i vysokými úrokovými sazbami. Tím, jak všechny tyto negativní vlivy ustoupily, obnovuje se i pozastavený zájem o nemovitosti. Obecně platí, že zdaleka největší hlad je po menších a středních bytech ve velkých městech nebo s maximálně 20minutovým dojezdem do centra, následovaný rodinnými domy. Co se týče třeba velkých bytů nebo rekreačních nemovitostí, tam je návrat poptávky pomalejší.

Jaký je zájem o nemovitosti určené k rekonstrukci? Zvýšil se v posledních několika měsících s ohledem spuštění dotace Oprav dům po babičce?

Ano. Zatímco poptávka po novějších domech meziročně klesla o více než třetinu, u starých domů naopak meziročně vzrostla o dvě pětiny. Souvisí to částečně i s větší nabídkou: jen na Bezrealitky je nyní zhruba každý sedmý dům z celkové nabídky starší, před zásadnější rekonstrukcí. Jejich průměrná cena se pohybuje okolo 38 159 Kč za metr čtvereční, což je zhruba o pětinu méně, než je průměrná cena rodinného domu obecně. Právě staré domy zažily v loňském roce největší pokles cen – v průměru o 10 %, v některých případech až o 34 %.

Máte přehled, v jaké energetické třídě jsou prodávané nemovitosti? Lze poskytnout nějaký náhled?

Ano, třída se do inzerce běžně zadává. V PENB kategorii A je jen zlomek nemovitostí a pochopitelně převažuje G. To je však způsobeno často jen tím, že majitelé nemají vyřešený audit energetické náročnosti a tak G vykazují v podstatě jen formálně – v realitě se nejčastěji bavíme o nedoměřených kategoriích C-D.

Zvyšuje cenu fotovoltaika instalovaná na nemovitosti? Nezvažujete přidat do vyhledávání tuto kategorii? 

Velice záleží na tom, o jaký systém se jedná. Při prvním výraznějším růstu cen zemního plynu v roce 2021 jsme si zpracovávali analýzu, ze které vyplynulo, že „příplatek“ za alespoň částečnou energetickou soběstačnost se pohybuje v rozmezí 5 – 15 % z ceny budovy.  To byla však jiná situace. Dnes, kdy se dodavatelé systémů předhání ve slevách naopak platí, že cena nainstalované FVE často nezvýší hodnotu domu ani o tolik, kolik byla její původní pořizovací cena. 

Zároveň bych ale podtrhl, že vždy hodně záleží na tom, jak kvalitně je elektrárna zpracovaná. Pokud je navržený systém opravdu efektivní a jeho účinnost dokáže majitel doložit, pak v něm určitě velká přidaná hodnota je. V Česku se však bohužel stále setkáváme s instalacemi, kde je běžné například stínění komínem, vikýři nebo vzrostlými stromy.

To, že je však potřeba posuzovat nemovitosti individuálně, mohu ilustrovat na příkladu developerských projektů – ať už generálních rekonstrukcí starších objektů nebo novostaveb. Byty s fotovoltaickou elektrárnou, čerpadlem, rekuperací a podlahovým vytápěním se dnes prodávají skutečně o desítky procent dráž než objekty bez těchto technologií.

Co se týče filtrace podle energetické náročnosti, tam je třeba konstatovat, že zájemci o koupi spíše před samotnou transakcí zjišťují u majitele reálné náklady za energie. Informovanost je tedy poměrně nízká. Troufám si říct, že většina lidí nezná ani samotnou vlastní spotřebu energie a řeší jen její cenu. Tu ale může mít každý jinou dle tarifu a dodavatele. Informace o otopném systému nebo FVE je pak zpravidla obsažena přímo v popisku inzerce.

Lze zjistit, kolik prodávaných nemovitostí má fotovoltaiku?

Stále se jedná o velice nízký zlomek pod úrovní jednoho procenta. Paradoxně se zdá, že větší počet je u nemovitostí rekreačního charakteru a takzvaných druhých domovů.