Přečerpávací elektrárny slouží hlavně k uložení elektrické energie. Ve chvíli, kdy je elektřiny vyrobeno příliš, se využívá k tomu, aby hnala vodu z dolní nádrže do horní. Když je třeba si elektřinu „vyzvednout“ spustí se voda do spodní nádrže a tím se elektřina „vyrobí“. Ve Slatinicích působí nesmírně energický starosta Ondřej Mikmek, který by právě takto chtěl zde vyrobenou elektřinu skladovat.

Jak jste se dostali k projektu přečerpávací elektrárny?

Obec má k dispozici infrastrukturu, která potřebuje elektřinu a teplo, jako je čistírna odpadních vod, vodárenská infrastruktura, veřejné osvětlení a škola. Řekli jsme si, že by nebylo špatné zaměřit se taky na energetiku. Některé obce jsou daleko před námi, mají fotovoltaické panely a tak dále. Štvalo nás, že bychom neměli v rukou to, kam energie půjde a za kolik. Vidíme již delší dobu, že s menšími prosumery nebo výrobci, si trh dělá tak říkajíc, co chce. Řešili jsme, kam energii uložit. Logicky jsme přišli na bateriové úložiště, ale tam se nám nelíbí, že bychom podporovali Čínu. Drtivá většina výrobců nejsou výrobci, ale přeprodejci. Technologie se vyvine a vyrobí v Číně. Čína buďto neekologicky vytěží vlastní zdroje nebo zdroje v Africe. Většinou je to kobalt a lithium. Těží tam dětští dělníci i dospělí. Region se musí zajistit, ať už Wagnerovci nebo jinými  profesionálními armádami. Region se destabilizuje a vzniká migrace. Doplácíme na to dvakrát. Pak to Číňané převezou tankery, což je další ekologická stopa.

Jak může obec na Hané pomýšlet na přečerpávací elektrárnu?

I přesto, že jsme hanácká obec na rovinách, ležíme na úpatí. Máme tady Velký Kosíř, což je největší hora Hané. Ta má malého bratříčka Malý Kosíř, který je u nás v katastru. Protéká tu potůček. Tam máme nejnižší vstup, je to od sebe vzdáleno asi 200 metrů vzdušnou čarou. Převýšení činí 60 až 70 metrů. Řešili jsme, zda by tam nešla postavit přečerpávací elektrárna. Nahoře už máme vodojem. To nás navedlo k tomu, když už gravitačně využíváme vodu, že nepotřebujeme čerpadla, ale že to tlačíme vlastně hmotou. Tak jsme se do té problematiky ponořili. Zjistili jsme, že malých přečerpávacích elektráren se nepostavilo moc, ne-li skoro žádné. Máme zkušenost s Dlouhými stráněmi, ale ty malé se nevyplácely. Staví je buď stát, anebo soukromý investor, který chce rychlé peníze. U obcí to tak důležité není. A tak jsme si řekli, pojďme si spočítat, jak by to vycházelo u nás. Jsme stále ve studijní fázi. Bavíme se o nákladech kolem 150 milionů korun. Spodní nádrž by zároveň měla protipovodňovou funkci, zčásti snad i rekreační, ale hlavně ekologickou. Jakákoliv voda v krajině je vítězství. Když se hladina hýbe, tak to může přinést do toho prostředí úplně jiné živočichy.

Jakou podobu by měla přečerpávací elektrárna mít?

Nahoře na kopci by vznikla nádrž o velikosti 80 krát 40 metrů a 10 metrů do hloubky. Snad i s vyhlídkou nahoře. Vyhlídku, která na kopci je nyní, bychom tím zrušili. Tato vyhlídka je navážka, je to skládka, takže bychom vyřešili ekologickou zátěž v krajině. Přečerpávací elektrárna nepracuje s vodou v tekoucí řece nebo potoce. Pracuje s vodou, kterou tam jednou napustíte, a pak už jenom dopouštíte odpary. To je pak v řádech nějakých kubíků. Pracujeme s variantou, kdy spodní nádrž i horní nádrž by měla objem vody každá 28 000 kubíků a nejvyšší výkon by byl na těch třech ústrojích, to byly tři trubky, 2,5 MW. To je ten nejvyšší výkon, který jsme schopni dodávat po dobu půl hodiny. Dá se regulovat od půl megawatty do 2,5 megawatt. Na jedné megawattě jsme schopni dodávat do sítě šest hodin. Model musí být zčásti byznysový, takže se počítá s tím, že by elektrárna nakupovala energii, když je levná nebo v záporných číslech a prodávala by se, když je nejdražší, zařazena do agregačního bloku. Přebytečnou energii z fotovoltaiky, kterou nespotřebujeme, bychom načerpávali a večer turbínovali zpátky.

V jaké podobě je nyní záměr přečerpávací elektrárny?

Máme hotový investiční záměr, což je docela zásadní. Máme výnosovou studii, jak to bude vycházet, když se to bude provozovat. Máme bezpečnostní studii, co se stane, kdyby praskla hráz, jak by to ohrozilo lidi. Máme geologickou studii, průzkum, jaké je tam je podloží. Máme základní rozpočet. Půjdeme na naše zastupitelstvo a zeptáme se zastupitelů, zda jsou ochotni do toho jít. Já osobně jako jeden z 15 zastupitelů jsem si stanovil, že pro mě je hranice investice do 50 milionů korun z rozpočtu obce nebo úvěru. Zbytek bychom museli někde sehnat. Bateriové úložiště o stejných parametrech by stálo zhruba stejně. Na to vám nikdo dotaci nedá. Zásadní je, že to je technologie, která vznikne a postaví se u nás našimi firmami. Naše Sigma Lutín jsou čerpadláři. Mohlo by jít o inovativní technologii, která by se mohla aplikovat na jiných takovýchto přečerpávacích elektrárnách v republice.

Jak budete přečerpávací elektrárnu v obci prosazovat?

Trošku mě brzdí projektanti. Zastupitele jsem s tím chtěl seznámit už v březnu, podrobně jim to vysvětlit a zeptat se jejich názor. Když se nám to podaří v květnu, budu šťastný. Máme první pracovní schůzku. Půjdu tam jako člověk, který to prosazuje. Budou tam se mnou projektanti, kteří to projektovali, technolog, který to technologicky zpracovával, inženýr, který zpracovával tu výnosovou studii. Budou tam i kritici. Zásadní je životnost. U baterií nemáme ověřené, jaká je životnost, ale může být klidně 25 – 30 let. Přečerpávací elektrárny mají teoretickou životnost nějakých 80 let, praktickou minimálně 60. Pokud bychom do 20 let splatili úvěr nebo tuto naši část, tak už pak jedeme do plusu a vyděláváme. Pro obec není 20 let žádný čas, kdežto soukromý investor to řeší v rámci let.

Kdy by mohla elektrárna začít fungovat?

Je to střední vodohospodářská stavba. Až se rozhodneme a začneme vyjednávat stavební povolení, projektová a výběrová řízení, tak bych byl rád, kdybychom elektrárnu do pěti let spouštěli. Pětiletka by byla skvostná, protože do té doby bychom dobudovali fotovoltaiky, kde už máme statické posouzení a energetické audity. Střechy jsou připravené, letos budeme žádat dotaci. Letos nebo příští rok budeme fotovoltaiku montovat. Naše vize je, že všichni, kdo se do společenství připojí, tak by měli svoje spotřebiče podrobit řízení celého energického společenství. Například všichni, kdo jsou ve společenství, když bude přebytek energie, tak budou nahřívat vodu bojlerech nebo nabíjet elektroauta.