Počet požárů fotovoltaiky se násobí
Do roku 2022 šlo o 15 případů ročně, následně se počet zdvojnásobil, aby za polovinu loňského roku Hasičský záchranný sbor ČR řešil 45 zahoření FVE. Příčin je celá řada – od nekvalitních komponentů, přes podcenění rizika požáru při plánování instalace až po chyby během montáže nebo provozu. K rozšířeným mýtům podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě patří, že zahoření hrozí samotným fotovoltaickým panelům. Vzhledem k jejich složení to není možné: ovšem chybná instalace může způsobit požár dřevěných konstrukcí střech, fólií nebo kabeláže. Z nich se oheň často rozšiřuje i do dalších částí stavby. A to i přes příjezd hasičů, tedy pokud je stavba vybavena elektrickou požární signalizací.
Hašení fotovoltaiky s problémy
„U FVE nemusí být možný standardní zásah. Zasahující hasiči často nemají od majitele stavby informace o výkonu elektrárny, napětí nebo rozvodech. K rozšířeným chybám patří nemožnost odpojení celého fotovoltaického systému od rozvodné sítě nebo od panelů či jiných částí zařízení, což pro hasiče představuje ohromné riziko,“ vypočítává chyby Ing. Ladislav Bukovský, předseda oblasti ČKAIT Praha a odborný garant konference Fórum 2024 – Fotovoltaika a bezpečnost staveb. Samotný hasičský zásah vodou je možný u systémů s napětím do 400 Voltů. Nad tuto hodnotu se v omezeném rozsahu využívají ruční hasicí přístroje s pěnou, CO2 nebo práškem. V případě systémů se stejnosměrným (DC) napětím větším než 400 V je velitel zásahu oprávněn zásah přerušit v případě, kdy již nelze – ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků – osoby, zvířata nebo majetek zachránit. Případně pokud by pokračování v zásahu bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů.
Největší riziko: zkrat na střídači
Z dostupných údajů vyplývá, že k hlavním rizikům požárů silové části FVE patří zkrat na střídači stejnosměrného proudu anebo požár kabelů. Objevují se však frekventovaněji i požáry baterií: zde hrozí výbuchy v důsledku tepelné degradace nebo akumulace energie a s tím spojené riziko popálení. Další oblastí bezpečnosti fotovoltaických instalací je mechanická odolnost stavby (statika), respektive celkově stavebně-technická část elektráren a konstrukcí, na které jsou osazeny. Jak dokládají zkušenosti autorizovaných osob, jež byly přizvány k problémům FVE, dodavatelské společnosti velmi často podceňují jak nosnost konstrukce stavby, tak životnost střechy ve vztahu ke kotvení solárních panelů.
Podle ČKAIT jednoznačně platí, že na dodatečné zatížení v podobě tohoto typu obnovitelného zdroje energie je připravena jen menší část střech. A je v zásadě jedno, zda jde o staré chalupy nebo panelové domy. V zásadě všechny případy se dají řešit – stavebníci by však neměli podceňovat tyto nástrahy i přesto, že díky nové legislativě již na FVE do výkonu 50 kW nepotřebují až na výjimky souhlas stavebního úřadu.
Zmíněné nedostatečné nebo vyloženě chybné kotvení či zatížení fotovoltaických systémů vede hned k několika negativním jevům. K nejzávažnějším patří destrukce celé instalace vlivem silného větru, což může ohrozit lidské zdraví i životy. Zástupci ČKAIT se setkávají rovněž s perforovanými hydroizolacemi a poškozenými tepelnými izolacemi. To vede k zatékání do konstrukce a následně obvykle k velmi nákladným opravám.
