Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje pořádalo seminář, na kterém se představily praktické zkušenosti s přípravou a realizací fotovoltaických elektráren. Václav Židek, radní pro životní prostředí a zemědělství Libereckého kraje, říká, že začít se má hospodářskými budovami a poté případně pokračovat s umístěním klasické agrovoltaiky, která může zemědělskou produkci i ochránit.

Pro koho byl tento seminář určený?

Seminář byl určený pro zemědělce, kteří uvažují o instalaci fotovoltaiky nebo hledají příležitosti, jak řešit náklady na energie. Byl věnován možnostem, jakým způsobem realizovat fotovoltaické elektrárny na zemědělských stavbách. A když mluvíme o stavbách, vůbec nesměřoval na téma instalace fotovoltaiky na zemědělské půdě. I když se i těchto možnostech hovoří, je správné nejprve vyřešit to, jak mohou stodoly, chlévy nebo přístřešky pro zvířata sloužit k výrobě elektřiny ze slunce, než se pouštět do instalace panelů v kombinaci se zemědělskou prvovýrobou. Chystáme druhý seminář, který už bude cílen na využívání solární energie na zemědělské půdě bez omezení její původní funkce pro produkci.

Jsou již nějaké úspěšné instalace agrovoltaiky ve vašem kraji?

Zatím v našem kraji nevím o žádné typické fotovoltaice realizované přímo tímto způsobem. Máme v kraji například farmu v Pěnčíně, která klasickou fotovoltaiku na střeše využívá již 16 let a má jen pozitivní reference. Využívají tuto energii i přímo pro zemědělskou činnost. Ovšem nejedná se o agrovoltaiku v tom významu realizace přímo na zemědělské půdě bez omezení její funkce.

Jakým typům instalace agrovoltaiky fandíte? Kde by se měla agrovoltaika umísťovat, u kterých plodin?

Především je potřeba podívat se na to, aby záměr měl rozumnou ekonomickou návratnost. Pokud jde o samotnou agrovoltaiku, tak si ji dobře dokážu představit jako dobrý doplněk při chovu zvířat, kdy vhodně osazené fotovoltaické panely mohou zvířatům nabízet úkryt, ať už před horkem nebo před nepřízní počasí. V případě montáží svislých panelů si lze představit využití jako formy oplocení. Nad plodinami můžou sloužit i jako ochrana pro rostliny, které jsou citlivé na prudké projevy počasí, jako jsou třeba kroupy, průtrže deště nebo silné poryvy větru.

Jaký je přínos agrovoltaiky pro zemědělce? Můžete najít nějaká negativa?

Mezi pozitiva patří určitě snížení provozních nákladů, které se odvíjí od ceny elektřiny na trhu. Na druhé straně musí ale zemědělci počítat se vstupními náklady. Ale když je někdo řádný hospodář a dokáže si s odbornou pomocí nastavit výkon fotovoltaiky tak, aby ji ideálně sám z většiny spotřeboval, tak se dnes obvykle bude pohybovat v návratnosti kolem deseti let. Právě na semináři nešlo o přesvědčování zemědělců, aby všude, kam to jde, instalovali panely a stali se z nich místo sedláků výrobci elektřiny. Fotovoltaika má být doplňkem hlavní činnosti zemědělců. Proto je potřeba, aby si instalovaný výkon pořádně naplánovali.

K čemu se diskutující zemědělci klonili? Jaké byly jejich nejčastější názory na instalaci v zemědělství?

Obecně se dá říct, že vzhledem k vývoji na trzích s energiemi, byla myšlenka vybudování vlastního zdroje přijata pozitivně. V první fázi byly dotazy hlavně na proces povolování a finanční stránku věci – prvotní investice a návratnost. V další části se dotazy začaly dostávat dál, k novým technologiím uložení energie na pozdější spotřebu, diverzifikaci zdrojů energie a tím spojené stabilitě, k ostrovním systémům, které by se daly použít pro zemědělské stavby samostatně umístěné mimo zástavbu a také překvapivě k elektromobilitě a využití energie pro přepravu.